Agrofert v dopisu šéfovi Evropského parlamentu odmítá Babišův střet zájmů

Holding Agrofert v otevřeném dopisu předsedovi Evropského parlamentu (EP) Davidu Sassolimu odmítl vyjádření parlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu, podle něhož český premiér Andrej Babiš (ANO) holding kontroluje a je kvůli tomu ve střetu zájmů. Podle Agrofertu je to nepodložené tvrzení a případné omezení dotací, k němuž výbor vyzval, by nespravedlivě znevýhodnilo holding vůči jeho konkurentům. Na dopis reagovala předsedkyně výboru Monika Hohlmeierová, podle níž firma nehodnotí realisticky současnou situaci, nýbrž se snaží hájit své zájmy.

Agrofert zaslal dopis Sassolimu před pátečním hlasováním, v němž se bude EP zabývat rezolucí kritizující možný Babišův střet zájmů.

Zástupci výboru navštívili Česko v únoru. Na základě svých jednání v zemi dospěli k závěru, že Babiš Agrofert nadále ovládá, přestože akcie holdingu vložil v roce 2017 do svěřenských fondů. Poslanci navrhují pozastavení plateb z evropských fondů pro Agrofert, dokud se střet zájmů nepodaří vyřešit.

Agrofert závěry výboru kritizoval. Podle něj výbor nepředložil pro svá tvrzení žádné důkazy. Holding také upozornil, že se stále neukončilo auditní řízení Evropské komise o možném Babišově střetu zájmů. Závěry výboru tak podle Agrofertu mohou být vnímány i jako politický tlak na komisi s cílem ovlivnit její rozhodování.

Holding se také brání návrhu výboru na pozastavení plateb z evropských fondů. Upozorňuje, že stejně jako ostatní společnosti v zemědělském a potravinářském sektoru čelí výzvám spojeným s klimatickými změnami, suchem a pandemií koronaviru.

„Agrofert nyní bude víc než kdy jindy potřebovat významně investovat, aby tyto výzvy překonal. Pokud by mu bylo zabráněno získávat jakoukoli podporu z evropských fondů, vážně a nespravedlivě by ho to znevýhodnilo vůči jeho konkurentům,“ uvedl holding.

Hohlmeierová: Parlament nijak nezasahoval

Německá europoslankyně později v úterý ve svém dopise Sassolimu uvedla, že delegace Evropského parlamentu nijak nezasahovala do průběhu auditního řízení Evropské komise a během setkání se zástupci českých úřadů nedávala najevo žádné postoje, které by audit mohly ovlivnit.

„Dopis představitelů Agrofertu navazuje na řadu dopisů českých úřadů zaslaných po misi – nemluvě o výhrůžkách vyjádřených českým premiérem před misí a během ní, které bohužel nevyjadřují přání dobré spolupráce v zájmu řešení prospěšného pro daňové poplatníky v EU,“ napsala předsedovi europarlamentu Hohlmeierová. 

Agrofert zaslal dopis Sassolimu, kopie dostali místopředsedové EP a šéfové politických frakcí před pátečním hlasováním o rezoluci, která se také zabývá možným Babišovým střetem zájmů. Rezoluce však nevychází ze závěrů výboru pro rozpočtovou kontrolu, ale z debaty o zneužívání peněz z unijního rozpočtu, kterou poslanci vedli v lednu a v níž řada z nich situaci v Česku kritizovala.

Návrh rezoluce vyjadřuje politování nad tím, že Babiš stále kontroluje Agrofert a přitom má zároveň vliv na rozdělování evropských peněz v Česku, což „zpochybňuje nezávislý a objektivní výkon jeho funkce“. Vyzývá také Evropskou komisi, aby navrhla nástroj, který by konfliktům zájmů napříště efektivně zabránil.

Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem v lesnictví a médiích. Loni zaměstnávala stejně jako o rok dříve více než 33 tisíc lidí, z toho 22 tisíc v Česku. V roce 2018 holding získal na nárokových dotacích 1,5 miliardy korun, jeho zisk před zdaněním činil 1,776 miliardy korun. Loni byl zisk koncernu před zdaněním 5,94 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Plaga chce navýšit průměrný plat učitelů na 75 tisíc korun do konce volebního období

Ministr školství Robert Plaga chce v roce 2027 směřovat k tomu, aby měli učitelé na konci volebního období průměrný plat 75 tisíc korun a nástupní 50 tisíc. Řekl to v Nedělní debatě České televize v diskusi ohledně naplňování zákona, který stanovuje závazek 130 procent průměrné mzdy pro pedagogy. Podle ekonoma Daniela Münicha trpí české školství dlouhodobým nedostatkem financí z veřejných i soukromých prostředků.
před 2 hhodinami

Zákon o střetu zájmů chceme jen narovnat, tvrdí Schillerová. Jasně se týká Babiše, varuje opozice

Novela o střetu zájmů, kterou tento týden předložili koaliční poslanci, nevznikla kvůli předsedovi vlády Andreji Babišovi, řekla v Nedělní debatě ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Tvrdí, že jejím cílem je jen narovnat tuto údajně nejtvrdší legislativu v Evropě. Podle expremiéra Petra Fialy (ODS) se ale Babiše jasně týká. Kdyby svůj střet zájmů vyřešil, Evropská komise by neposílala dopis, sdělil. Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že se zákon bude vymáhat i zpětně. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se domnívá, že proti Babišovi se vede politický boj.
před 4 hhodinami

ODS a STAN se v modelu Kantaru vyrovnaly. ANO se drží na špici

Hnutí ANO má podle květnového volebního modelu agentury Kantar CZ nadále výrazný náskok před zbytkem stran. Oproti dubnu ale opět jeho podpora lehce oslabila. O druhé místo se dělí ODS a hnutí STAN, následují Piráti, SPD a Motoristé, kteří se dlouhodobě pohybují na pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.
před 5 hhodinami

VideoV Česku přibývají pracovníci z Filipín, jejich angažování rozebrali hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

V Česku přibývá pracovníků z Filipín. Letos v březnu jich bylo bezmála patnáct tisíc, jejich počet se za dva roky zdvojnásobil. Na zájem reaguje i vláda, která od července výrazně zvýší kvóty pro vysoce kvalifikované zaměstnance z tohoto státu. Posily vyhlížejí hlavně tuzemské nemocnice. „Potýkáme se s nedostatkem zdravotnického personálu. Jde o sestřičky, jde i o sanitáře i lékaře,“ přiblížil zdravotnický záchranář Jakub Škoda z Thomayerovy nemocnice. Filipíny jsou dlouhodobě zdrojem pracovní síly pro celý svět, popsala ředitelka a majitelka společnosti Kasea CZ Gabriela Pchálková. Podotkla, že tuzemská populace stárne. Podmínky dostat se na český pracovní trh jsou jak pro Filipínce, tak pro zaměstnavatele obtížné, podotkla právnička Petra Silovská z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 9 hhodinami

VideoZákon proti týrání zvířat se sice zpřísnil, dokazování je ale komplikované

Už roky říkají někteří lidé z Chvalkovic na Dačicku, že jsou svědky kopání do psa a bití dalších domácích zvířat u jednoho ze sousedů. Jedna žena natočila i video, postih dotčeného ale i tak zůstává nejistý. Místní opakovaně upozorňovali úřady, policii i veterinární správu, chybělo ale víc důkazů. Z téměř sedmi tisíc kontrol předala loni veterinární správa policii jen 22 případů, u kterých si byla jistá důkazy. Podnětů přitom přibývá. Sami se ale můžou dostat do potíží. Současný zákon na ochranu zvířat proti týrání definuje týrání jako jednání, které zvířeti způsobuje bolest, utrpení či poškození zdraví. Stanovuje pokuty i tresty pro pachatele. V praxi je ale dokazování komplikované.
před 10 hhodinami

VideoCyklojízda Českem podporuje paliativní péči

Do závěrečné fáze míří cyklistická jízda Českem, při které lidé podpořili vážně nemocné. Do druhého ročníku Osm dní pro paliativu se více zapojily rodiny, které v minulosti pečovaly o blízkého. Sportovně-dárcovský projekt Domestici zároveň organizuje sbírku pro hospice.
před 11 hhodinami

VideoUplynulo 25 let od prvního případu nemoci šílených krav v Česku

Před pětadvaceti lety kontrolní testy potvrdily první výskyt nemoci šílených krav v tuzemsku. V zemědělském družstvu v Dušejově na Jihlavsku muselo být utraceno skoro 140 kusů dobytka. Lidé přestávali kupovat hovězí maso a jeho export z Česka se prakticky zastavil. V Česku pak začalo povinné testování, další případ nemoci se objevil v srpnu. Z více než dvou milionů testů byly od té doby pozitivní výsledky jen 30 kusů dobytka. Poslední případ nákazy BSE, která u lidí může vyvolat smrtelnou Creutzfeldt-Jacobovu nemoc, odhalili čeští veterináři před 17 lety.
před 11 hhodinami

Armáda hlásí vysoký zájem o službu. Náboru pomohly vyšší platy i mírnější podmínky

Česká armáda už před polovinou roku splnila letošní náborový cíl, který počítal s přijetím 2250 mužů a žen. Podle velení směřuje k tomu, že letos získá až 3300 nových vojáků, což by bylo nejvíc od profesionalizace. V minulých letech byl přitom zájem o službu nižší a zároveň přibývalo těch, kteří z armády odcházeli. Podle vojska pomohly mírnější podmínky, jednodušší přijímací proces i vyšší platy a benefity.
před 12 hhodinami
Načítání...