168 hodin: Znalecké posudky v soudních sporech o děti. Nízká úroveň, ale velký vliv

Nahrávám video

Ročně se v Česku rozvede skoro na třicet tisíc manželství. Tahanice o děti patří vedle rozpadu vztahu k nejbolestivější části rozvodu. Soudy v současnosti ve velkém zadávají znalecké posudky, o které se při rozhodování opírají. Ty ale mnohdy vznikají formalisticky od stolu a v rozporu s tím, co chce samo dítě. Pro pořad 168 hodin natáčela Darina Vlková.

Rodiče Daniely a Devity Novotných se rozešli a v roce 2019 začaly soudy řešit, komu svěří děti. „Měly klíče jak od mého bytu, tak manželky. (…) Jezdily tak, jak bylo potřeba,“ popsal situaci otec Daniel Novotný. Obě dcery tehdy bydlely převážně u otce, Devitě bylo jedenáct, Daniele šestnáct let.

Soudce zadal znalecký posudek. Dcerám ani otci se nelíbilo, co znalkyně v posudku napsaly. „Zodpověděla jsem všechny otázky, (…) ke konci všeho napsaly, že mi vše napověděl tatínek. Což není vůbec pravda, my jsme obě mluvily za sebe,“ uvedla Daniela Novotná. „Mně přišlo, že aby si usnadnily práci, tak si realitu trochu zmanipulovaly tak, jak se jim to líbí. A nedbaly úplně na to, co chceme my, ale na to, co chtějí znalkyně,“ myslí si.

„Dvě znalkyně a doporučily úplný opak. Posudek doporučoval střídavou péči. Nebo pokud by s tím dcery nebo otec nesouhlasil, doporučovaly dcery svěřit do výlučné péče matce,“ říká otec. 

U malých dětí hraje posudek značnou roli

Odvolací soud podle Daniela Novotného nakonec vyhověl přání dcer. „Rozhodl, že režim bude zachován tak, jak byl roky předtím. S tím, že je absurdní, že jsme museli zaplatit za posudek, který soud nakonec vůbec nepoužil. Předsedkyně senátu několikrát výslovně zopakovala, že ten posudek vůbec nepotřebují,“ podotkl.

Dcery už byly natolik velké, že mohly soudu samy říci, co si přejí. Ale například u malých dětí rozhoduje soud často právě na základě znaleckého posudku. „Z praktické zkušenosti vím, že znalci při zpracování znaleckých posudků velmi často rezignují na zjišťování individuálních okolností případu. Promítají do znaleckých posudků svůj právní názor a k jejich vypracování přistupují zcela automatizovaně. Znalci mnohdy nezohledňují ani individuální názor dítěte,“ sdělila advokátka Katarzyna Krzysztyniak.

„Úroveň znaleckých posudků, zvláště v oblasti psychologie, ale také částečně psychiatrie, je naprosto tragická. V současné době by se dalo říci, že už několik desítek let žijeme v období 'znalcismu', kdy se soudci schovávají za znalecké posudky,“ zhodnotil lékařský psycholog z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Radek Ptáček.

Posudek i tehdy, kdy není potřeba

Soudy zadávají zpracování posudků mnohdy i v případech, kdy nejsou potřeba, shodují se Ptáček i Krzysztyniak. „Soudy by měly zvážit, zda je skutečně vždy a za všech okolností zpracování posudku nutné. Zejména v situaci, kdy se jedná o péči o děti starší dvanácti let. Ty jsou totiž schopné vnímat informace, učinit si názor a vyjádřit ho,“ říká advokátka.

Soudních znalců, kteří posudky píší, je v Česku málo. V oboru dětské psychiatrie jich je pět, v oboru dětské psychologie podobně. „Věkový průměr znalců je 61 let a více. Výjimkou ale nejsou osoby, které jsou starší sedmdesáti osmdesáti let a stále tu činnost vykonávají,“ prozradil ředitel insolvenčních a soudních znalců na ministerstvu spravedlnosti Jan Benýšek.

Ještě před dvěma lety v České republice platil zákon z roku 1967, který činnost znalců téměř nereguloval a příliš neřešil ani to, kdo znalecké posudky píše. „Kdo za platnosti starého zákona chtěl, mohl se stát znalcem,“ sdělil Ptáček.

„Nejproblematičtější z mého pohledu byl fakt, že si znalec mohl posudek zpracovat podle svého vlastního uvážení, aniž by uvedl třeba veškeré metody, které použil. Nebo v tom znaleckém posudku vůbec nemusel uvést, že jeho závěry jsou z tolika a z tolika procent relevantní,“ myslí si poslankyně a předsedkyně podvýboru pro justici ústavně-právního výboru Helena Válková (ANO).

Problémy měl vyřešit nový zákon, Krzysztyniak si ale myslí, že k viditelné změně nedošlo. „Naopak spousta znalců na znaleckou činnost rezignovala. A otázka je, jak to bude po roce 2025, kdy doposud zapsaní znalci mají povinnost složit obecnou část zkoušky,“ dodala.

Soudní znalec je ve sporu o dítě klíčovou postavou. „Má v podstatě neomezenou moc a nikdo ho nějakým způsobem nekontroluje,“ upozorňuje Ptáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 37 mminutami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 42 mminutami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 1 hhodinou

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 6 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 7 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 11 hhodinami
Načítání...