Česko v návaznosti na zhoršení bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině vyslalo do země sto padesát vojáků. Působit by tam měli měsíc, uvedla armáda. Čeští vojáci se do Bosny přesunuli v úterý a ve středu. Společně s rumunskými a italskými kolegy mají posílit bezpečnost země. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se spíše jedná o preventivní opatření, úkolem vojáků bude monitoring.
Informace o působení českých vojáků v Bosně a Hercegovině uvedla armáda na svém webu. Čeští, italští a rumunští vojáci se připojují ke zhruba tisícičlenné posádce EUFOR, která v této balkánské zemi dohlíží na dodržování daytonské mírové dohody z roku 1995, jež ukončila téměř čtyři roky trvající válku.
Jednotka byla podle armády aktivována na základě žádosti operačního velitele mise EUFOR Althea kvůli zhoršení bezpečnostní situace v místě nasazení. Česká republika se mise účastní od roku 2010. „Jak se to stalo i v historii, tak ve chvíli, kdy velení mise povolá záložní roty, tak ty roty vyjedou,“ řekla ministryně obrany Černochová.
Jde podle ní spíše o preventivní opatření, úkolem vojáků bude monitoring. „Nemyslím si, že by tam mělo dojít k nějaké vysloveně aktivaci našich vojáků,“ dodala Černochová. Západní Balkán je podle ní prioritou Česka z hlediska obranné i bezpečnostní strategie. Dobré je podle ministryně to, že má tuzemská armáda v regionu bohaté zkušenosti, protože se zde v minulosti podílela na řadě mírových misí.
Napětí vzrostlo po odsouzení Dodika
Napětí uvnitř balkánské konfederace vzrostlo po únorovém nepravomocném odsouzení vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika. Bosenská prokuratura ve středu nařídila zadržení Dodika a jeho spolupracovníků, aby je úřady mohly vyslechnout.
Dodik podle agentury Reuters vydání zatykače na svou osobu označil jako politicky motivované. Ve středu rovněž řekl, že chce požádat Rusko, aby v Radě bezpečnosti OSN vetovalo prodloužení mandátu unijní vojenské mise EUFOR Althea v Bosně.
Dodik, který v Republice srbské vládne od roku 2006, dlouhodobě kritizuje uspořádání společného státu a Bosnu označuje za vězení. Na konci února stanul před soudem, protože podepsal zákony, které pozastavily výkon rozhodnutí bosenského ústavního soudu a vysokého představitele. Soud mu uložil trest jednoho roku vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí.
Přesto bosenskosrbský vůdce minulý týden podepsal zákony zakazující působení bosenských celostátních soudních orgánů, prokuratury, policie a tajné služby SIPA v Republice srbské. Tyto zákony pak pozastavil bosenský ústavní soud.
Bosnu tvoří dvě entity – Republika srbská a Federace Bosny a Hercegoviny. Obě části spojují centrální instituce a každá z nich má svou vlastní vládu.
Vojenská mise v Bosně EUFOR v této balkánské zemi dohlíží na dodržování daytonské mírové dohody z roku 1995, jež ukončila tamější téměř čtyři roky trvající válku a stanovila poválečné uspořádání a politické rozdělení moci v zemi.
