Pouť smíření

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Bývalý brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) převzal v Praze z rukou rakouského velvyslance Alexandera Grubmayera Velké zlaté čestné vyznamenání za zásluhy o Rakouskou republiku. Uznání získal za zásluhy o vztahy mezi oběma zeměmi a za historické smíření s vyhnanci z Brna po druhé světové válce. Brno vyjádřilo lítost nad tehdejším odsunem německy hovořícího obyvatelstva a pořádá Pouť smíření jako připomínku obětí.