Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.

Už jedno autoimunitní onemocnění dokáže člověku zásadním způsobem snížit kvalitu života. Sedmačtyřicetiletá žena žila víc než deset let se třemi takovými chorobami. Dostávala devět různých terapií, žádná ale příliš nefungovala a jejich výsledky byly jen krátkodobé. Aby se dožila dalšího dne, potřebovala každodenní transfuze krve a obrovské dávky léků. Nemohla už ani opustit nemocnici.

Loni ale dostala v Univerzitní nemocnici v německém Erlangenu experimentální terapii. Trvalo jen několik měsíců, než všechny tři nemoci na zákrok zareagovaly, pak začalo velmi rychlé zlepšování. Posledních čtrnáct měsíců je už zdravotní stav ženy tak dobrý, že se do značné míry vrátila k normálnímu životu.

Zatím se neví, jestli je dopad terapie opravdu dlouhodobý, ale i ten minimálně rok života, který žena dostala „navíc“, vypadá jako zázrak. Výsledky naznačují, zatím velmi opatrně, že by léčba nejenže mohla mít tyto účinky, ale dokonce by mohla fungovat také u dalších autoimunitních nemocí.

Nemoci a léčby

Všechny tři nemoci, jimiž žena trpěla, byly způsobené špatně fungujícími takzvanými B-buňkami, které vyrábějí protilátky bojující proti infekcím. Extrémně nepříjemné bylo, že dopady šly proti sobě. Pokud chtěli ženě zachránit život, museli vědci vyzkoušet něco netradičního.

Léčba CAR-T se využívá v současné době hlavně u některých druhů rakoviny a její výsledky jsou vynikající. A tak ji vědci vyzkoušeli i tady. Odebrali ženě bílé krvinky a izolovali z nich její T-buňky (neboli T-lymfocyty). Jde o jakési hlídače, kteří dávají pozor na to, aby se v těle neobjevily nějaké nenormální nebo nebezpečné buňky. V oblíbeném seriálu Byl jednou jeden život byly zobrazené jako jakási vznášedla s lidskou posádkou:

Nahrávám video

Lékaři geneticky upravili tyto buňky tak, aby rozpoznávaly protein jménem CD19, který se nachází na B-buňkách. Pokud bychom využili srovnání se známým seriálem: jako by nasadili pilotům výše uvedených vznášedel brýle. Takto upravené vylepšené buňky pak pacientce implantovali.

„Obrýlení lovci nebezpečných buněk“ teď už dokázali problém bez problémů rozeznat, snadno vadné B-buňky odhalili a dokázali je i likvidovat. Tři týdny po poslední fázi zákroku už žena dokázala v běžném životě fungovat způsobem, který neznala celé roky. Její imunitní systém přestal napadat červené krvinky a zlepšily se i její další autoimunitní potíže. Když se její B-buňky o několik měsíců později obnovily, vypadaly zcela zdravě. Podle studie v odborném žurnálu Med to vypadá, jako by došlo k úplnému resetu celého jejího imunitního systému.

Žena není stále úplně zdravá. Pořád má o něco méně bílých krvinek a současně mírně zvýšené jaterní enzymy, ale vědci se domnívají, že to je asi víc způsobeno dlouholetou předchozí léčbou než samotnou terapií CAR-T.

Budoucnost genetické léčby

CAR-T je metoda, která v současné době budí velkou pozornost. Výzkum je do značné míry teprve v začátcích, zaměřuje se hlavně na rakovinu, ale začíná se koncentrovat stále víc i na autoimunitní onemocnění. Léčba se nyní testuje v menších případových a klinických studiích, vědci si od ní ale slibují velmi slibnou budoucnost – samozřejmě až po plném schválení příslušnými zdravotními orgány.

Od většinové medicíny se liší tím, že tyto přípravky se podávají pouze jednorázově a připravují se každému pacientovi na míru z jeho vlastních upravených bílých krvinek. Podání CAR-T buněčné terapie je vysoce specializovanou činností, kterou mohou poskytnout jen léčebná centra k tomuto úkonu oprávněná (certifikovaná). Tento typ terapie se v České republice podává zatím pouze na několika pracovištích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...