Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.

Když se bakterie dostane do nepříznivých podmínek, dokáže se utlumit a nepříznivé období přečkat. Poté svou aktivitu obnoví a rychle se množí. Vědci z CEITEC objevili, že tato vlastnost může být i slabinou bakterií.

Zaměřili se na výzkum bakterie Escherichia coli a zjistili, že bez proteinu RimM se její buňky po stresu zotavují výrazně hůř. Právě tento protein se podílí na sestavování ribozomů, tedy struktur nezbytných pro tvorbu bílkovin klíčových pro život buňky. Bez něj se bakterie po stresové zátěži množí mnohem pomaleji.

Obrana proti útoku bakterií

„Zjistili jsme, že protein RimM je pro bakterie mnohem důležitější, než se dosud myslelo. Pokud chybí, bakteriální buňka se velmi obtížně vrací k normální činnosti, protože ribozomy dozrávají jen pomalu,“ uvedl první autor studie Ahmed H. Hassan.

Výzkum také odhalil, že bakterie v této situaci aktivují mechanismus, který brání předčasnému spojení nedokončených částí ribozomu. Aktivací dalších proteinů celý proces raději zpomalí, aby zabránily vzniku vadných ribozomů. Bakterie se tak sice nakonec vzpamatuje, ale mnohem později, než je běžné. Toho je možné využít v boji s bakteriálními infekcemi.

Protein RimM je běžný u bakterií, ale nevyskytuje se u člověka, což je pro vývoj léčiv velká výhoda. Pokud vědci vyvinou lék, který by tento protein zablokoval, zasáhne pouze bakterie, ne lidské buňky. „Takové léčivo by mohlo bakteriím výrazně ztížit zotavení po stresu způsobeném právě antibiotiky, a tím omezit jejich další šíření, aniž by mělo vedlejší účinky pro pacienta,“ doplnil vedoucí výzkumu Gabriel Demo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...