V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.

Asi před 535 miliony let se na Zemi stalo něco výjimečného a současně důležitého. Této události se říká kambrická exploze. Tehdy se velmi rychle objevila spousta živočichů mnohem složitějších, než jací žili kdykoliv předtím. Právě v té době vznikly základní formy života, které se staly předchůdci moderních druhů. Bez této kambrické exploze by komplexní život, včetně člověka, pravděpodobně nevznikl, domnívají se vědci.

Jenže nově objevené naleziště v Číně ukazuje, že takto složitý život existoval už o miliony let dříve, tedy na konci takzvaného ediakarského období. Pravděpodobně už přibližně před 535 až 539 miliony let. Je to natolik významný časový rozdíl, že to naznačuje, jak moc mezer je zatím v poznání těchto počátků moderních forem pozemského života.

Mezi zkamenělinami, které vědci našli, byli například červovití živočichové s tělem ve tvaru do písmene U, kteří se pravděpodobně uchycovali ke dnu, nebo předchůdci mořských hvězdic a sumýšů vybavení chapadly na hlavách, jež používali k lovu. Další byli spíše podobní druhům ze stále záhadné ediakarské fauny, které byly nepodobné čemukoliv, co přišlo později.

Vědci našli celkem asi sedm stovek zkamenělin, z nich pro ně byli zdaleka nejzajímavější organismy, které jsou pravděpodobně nejstaršími známými příbuznými takzvaných deuterostomů – což je širší skupina živočichů, do níž dnes patří obratlovci, jako jsou ryby, ale také lidé. Tento objev poprvé posouvá fosilní záznam deuterostomů zpět do ediakarského období.

Bizarní tvorové z hlubin času

Řada objevených exemplářů se ale úplně vzpírá jakémukoliv zařazení – kombinace jejich podivných anatomických znaků není podobná ničemu z ediakary ani kambria. „Například jeden exemplář vypadá hodně jako písečný červ z Duny,“ zaujalo vědce.

„Tento objev je nesmírně vzrušující, protože odhaluje přechodnou komunitu – podivný svět ediakary ustupující kambriu, následujícímu časovému období, kde je mnohem snazší zařadit zvířata do skupin, které žijí dodnes. Když jsme tyto exempláře poprvé uviděli, bylo jasné, že se jedná o něco zcela jedinečného a nečekaného,“ dodal spoluautor práce Luke Parry z Oxfordské univerzity.

Nové poznatky podle něj pomáhají vyřešit dlouholetou hádanku v evoluční biologii. Zatímco molekulární studie a stopové fosilie naznačovaly, že se živočišné linie začaly vytvářet a rozlišovat už dlouho před kambrickou explozí, z ediakary takové skupiny složitých živočichů chyběly. Právě nové naleziště se může stát klíčových mezičlánkem, který tak dlouho vědci postrádali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...