Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.

Záliv u města Algeciras na severním okraji průlivu po staletí „pohlcoval“ plavidla nejrůznějších národů. Archeologové z univerzity v Cádizu zde ve spolupráci s výzkumníky z Granady objevili 134 potopených lodí, z nichž 34 se jim podařilo zmapovat.

Nejstarším nálezem je punská loď pocházející z pátého století před naším letopočtem, kdy ve Středomoří působili právě Punové, tedy obyvatelé starověkého Kartága. Vědci identifikovali také 23 římských lodí, dvě pozdně římská plavidla, čtyři středověké lodě a 24 plavidel z raného novověku. Podle archeologů tyto pozůstatky dokládají dějiny válek, obchodu, objevování i osidlování podél jedné z nejdůležitějších námořních cest světa.

Připomínka doby, kdy islám vládl jihu Evropy

„Jde o jedno z úzkých hrdel, kterým lodě musely proplouvat při obchodních plavbách, objevování i ozbrojených střetech,“ uvedl Felipe Cerezo Andreo z univerzity v Cádizu, který výzkum označovaný jako Projekt Herakles vedl. Podle něj se ve Středomoří nachází jen málo míst s takovou koncentrací a pestrostí památek z různých období a kultur.

Vědce zaujaly zejména tři středověké vraky, které mohou přiblížit podobu plavby v době pozdní islámské vlády na jihu Pyrenejského poloostrova. Mezi pozoruhodné nálezy patří i trosky malého španělského dělového člunu Puente Mayorga IV z konce 18. století. Tento typ plavidel sloužil k rychlému přepadání britských plavidel u Gibraltaru a posádky je často maskovaly jako rybářské čluny. U vraku tohoto plavidla archeologové našli dřevěnou schránku ve tvaru knihy. Zpočátku se domnívali, že sloužila k ukrývání dokumentů, nakonec v ní však objevili jen dva dřevěné hřebeny.

Změna klimatu ohrožuje i vraky

Cerezo s kolegy vyzvali andaluskou vládu i španělské ministerstvo kultury k rychlé ochraně nalezišť v Gibraltarském zálivu. Místa podle něj ohrožuje rozšiřování přístavů, bagrování dna a stavba nových doků. Další riziko přináší změna klimatu. Stoupající hladina moře totiž narušuje vrstvy usazenin a odkrývá dosud ukrytá místa, zatímco invazivní řasy se šíří po skalách i vracích.

Vědci proto vytvářejí virtuální modely a 360stupňové záznamy lokalit a zpřístupňují je veřejnosti v muzeích i na internetu. Chtějí tak zvýšit zájem o ochranu podmořského dědictví v této části průlivu. I zde jde o Projekt Heracles.

Cerezo zdůraznil, že záliv představuje výjimečný přehled tisíců let námořní historie. Na malém prostoru podle něj mohou vědci sledovat vývoj plavby u Pyrenejského poloostrova i severní Afriky a lépe pochopit, jak úzce byl život pobřežních komunit spojen s mořem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...