Proti covidu není očkovaná většina lékařů a téměř všechny sestry, vyplývá z dat

Během poslední sezony respiračních nemocí se nedalo v Česku očkovat aktuální vakcínou proti nemoci covid-19 asi 91 procent lékařů a přes 98 procent zdravotních sester.

Na konci dubna zveřejnil Ústav zdravotních informací (ÚZIS) poprvé údaje o tom, kolik lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotních pracovníků je očkovaných proti chřipce. Výsledky ukázaly, že většina lékařů a drtivá většina sester proti této nemoci vakcinována není. Vědecká redakce České televize od ÚZISu nyní získala poprvé také další data o očkování zdravotních pracovníků, tentokrát proti nemoci covid-19.

Výsledky získané z dat českého zdravotnického systému ukazují, že proočkovanost proti této chorobě způsobené virem SARS-CoV-2 je ještě výrazně nižší, než je tomu u chřipky. Covid je sezonní nemoc, podle doporučení oficiálních lékařských autorit by se měli zranitelní lidé očkovat pravidelně před každou sezonou respiračních onemocnění.

Podívejte se, jaká je realita pro poslední respirační sezonu:

Detaily ukazují nejvíc a nejméně proočkované skupiny

Průměrná proočkovanost lékařů je 9,2 procenta, sester 1,8 procenta a nelékařských zdravotnických pracovníků 1,5 procenta. Ve všech kategoriích je tedy nižší než u chřipky. Podobně jako u ní je největší podíl očkovaných mezi lékaři, zatímco sestry a ostatní profese mají míru proočkovanosti přibližně podobnou, rozdíly jsou v řádu statistické chyby.

Podobně jako u chřipky jsou nejvíc proočkované seniorní skupiny zdravotníků, zatímco u těch mladších nemá aktuální vakcínu téměř nikdo.

Na rozdíl od chřipky nejsou u covidu velké rozdíly mezi zdravotníky v akutní lůžkové péči, neakutní lůžkové péči a ostatní nelůžkové péči.

Pro srovnání data o očkování proti chřipce:

Proti covidu se neočkuje ani v Německu

Nízká proočkovanost proti covidu je v Evropě mezi lékařským personálem spíše pravidlem než výjimkou. Například v Německu, kde je proti sezonní chřipce očkována většina zdravotníků, je pokrytí u covidu výrazně nižší. V sezoně 2024/25 se nechalo očkovat proti covidu-19 pouze šestnáct procent zaměstnanců nemocnic. V předchozí sezoně 2023/24 to bylo devatenáct procent.

Nejčastěji se v Německu nechal očkovat lékařský personál – míra proočkovanosti lékařů a lékařek dosahovala 26,5 procenta. Ošetřovatelský personál byl výrazně níže s pouhými 13,5 procenta. Pro srovnání u chřipky se v Německu během stejné sezony nechalo očkovat 56 procent nemocničního personálu, u lékařů dosahovala míra proočkovanosti proti chřipce 80,8 procenta, u ošetřovatelů 46,1 procenta.

Proč se zdravotníci neočkují?

Důvody zdravotnického personálu, proč se očkovat, nebo ne, zkoumala celá řada studií, které vznikaly v různých zemích světa. Mezi nejčastější důvody odmítání patřily obavy o bezpečnost a rychlost vývoje a také nízko vnímané riziko této choroby.

Řada také odmítala vakcínu kvůli tomu, že vnímají nedostatek informací o těchto konkrétních vakcínách. Zdůrazňují přitom, že jde hlavně o informace cílené přímo na zdravotníky, které se věnují právě specifikům těchto profesí, jako je vysoké a časté vystavení infekčním pacientům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...