Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.

Autoři pokusu využili virtuální realitu a speciálně vytvořenou videohru, ve které dali pětadvaceti lidským dobrovolníkům možnost „létat“. Jejich virtuální těla se vznášela pomocí virtuálních křídel, podobných těm andělským. Výzkumníky zajímalo, jestli mozek dokáže přizpůsobit své naprogramování a adaptovat funkce na nové orgány, které ve skutečnosti vůbec nemá. Tedy na křídla.

Aby herní avatar létal, musel člověk v reálném světě koordinovaně mávat pažemi, lokty a zápěstími. Dobrovolníci strávili pokusy o více či méně úspěšné poletování jeden týden. Učili se základy fyziky létání – jak nejlépe křídly máchnout, aby nabrali rychlost, jak je složit při střemhlavém letu i jak je nastavit, když chtěli zpomalit, anebo je roztáhnout při plachtění na proudech virtuálních větrů.

Většina se to naučila tak rychle a dobře, že dokázala prolétat různě složitými bludišti, ve vzduchu jejich avataři zachytávali nebo odráželi různé předměty a prováděli další triky, v nichž hráči demonstrovali, jak dobře mají své perutě z jedniček a nul pod kontrolou.

To byla ale jenom první část studie, kterou její autoři popsali v odborném časopise Cell. V té druhé studovali, co létání ve virtuální realitě udělalo s plasticitou mozků dobrovolnické pětadvacítky.

Přizpůsobivý mozek

Aby to dokázali, museli se podívat dovnitř mozků těchto lidí. Využili k tomu magnetickou rezonanci a tou studovali část mozku, která se označuje zkratkou OCT. Jde o místo spojené se zpracováváním obrazových vjemů a také zodpovědné za rozeznávání orgánů. Když je narušené, tak lidé například nedokáží pohnout rukou, protože jim mozek není schopný říct, že patří k jejich tělu.

První sken provedli vědci ještě před pokusem, tím chtěli popsat původní stav propojení v mozku, aby mohli později porovnávat případné změny. A ty nastaly. Mozek po první části experimentu při pohledu na křídla reagoval podobně, jak by se díval na vlastní ruku – zjednodušeně řečeno přijal perutě za své vlastní orgány. Slovy studie: OTC přijal iluzorní vjemy za reprezentaci jeho vlastních orgánů.

Současně se při pohledu na křídla aktivovala i centra spojená s pohybem a vnímáním doteku – jako by se mozek snažil zkusmo těmito perutěmi mávnout nebo si na ně sáhnout.

Této flexibility, kdy si mozek poměrně snadno poradí za krátkou dobu i s orgány, které pro lidské tělo nejsou přirozené, by se dalo použít při vývoji pokročilých protéz. Robotické náhradní končetiny by mohly být navržené tak, aby je mozek snadněji přijal za své, a mohly by také vznikat – například ve virtuální realitě – tréninkové programy, jež mozku usnadní adopci těchto nových, umělých částí těla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...