Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.

„V roce 2025 bylo v České republice u 2909 osob diagnostikováno celkem 3396 profesionálních onemocnění, z toho 3329 nemocí z povolání a 67 případů ohrožení nemocí z povolání. Oproti předchozímu roku došlo k výraznému poklesu – celkový počet hlášených případů se meziročně snížil o 1894, tedy o 35,8 procenta. Incidence činila 71,4 případu na 100 tisíc zaměstnanců,“ uvedla vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství a vedoucí Národní referenční laboratoře pro fyziologii a psychofyziologii práce Vladimíra Lipšová.

Nejčastější nemocí z povolání je stále covid-19. Ale s tím, jak se na něj člověk stále lépe adaptuje, klesá množství lidí, kteří mají vážnější průběh. Právě to je hlavním důvodem, proč ubylo celkového množství hlášených nemocí z povolání. Většina evidovaných případů se týká ještě nákaz z let 2020 až 2024, v samotném roce 2025 byly zaznamenány pouze dva nové případy. Vedle covidu-19 byly evidovány také případy svrabu, dávivého kašle či tuberkulózy.

Pozornost si podle SZÚ zaslouží také nárůst některých chronických onemocnění, například onemocnění bederní páteře z dlouhodobé fyzické zátěže. V roce 2025 bylo uznáno šest těchto případů, zatímco o rok předtím pouze jeden. Tento trend přímo souvisí s rostoucím povědomím o možnosti uznání těchto obtíží jako nemoci z povolání nově od roku 2023, uvedl ústav.

Nemocí z povolání není mnoho

Dlouhodobě patří mezi časté nemoci z povolání nemoci z přetěžování, které byly v roce 2025 hlášeny celkem ve 215 případech. Nejčastěji jimi onemocněli montážní dělníci (51 případů) a operátoři výroby (45 případů).

Nejvíc nemocí z povolání hlásili zdravotníci v Moravskoslezském kraji, bylo to celkem 671 případů. Tam kromě hlášených onemocnění covidu stoupl i počet případů nemoci pneumokoniózy u pracovníků v hornictví. Toto může souviset zejména s útlumem černouhelného hornictví a intenzivnějším zdravotním sledováním pracovníků před ukončením jejich činnosti.

Pneumokonióza označovaná také jako zaprášení plic je skupina závažných plicních onemocnění způsobených dlouhodobým vdechováním anorganického minerálního prachu. Tyto částice vyvolávají chronický zánět a následné zjizvení (fibrózu) plicní tkáně, což omezuje dýchání.

„Z hlediska odvětví ekonomické činnosti byli pak nejvíce postiženi pracovníci ve zdravotnictví a sociální péči, kde evidujeme 2495 případů. Na druhém místě se umístil zpracovatelský průmysl,“ popsal SZÚ nejvíce postižené profese.

Počet evidovaných nemocí z povolání zřejmě dál klesne

Podle předpovědí SZÚ v dalších letech pracovních nemocí v České republice bude méně. Ne proto, že by Češi žili zdravěji, ani proto, že by se zlepšila bezpečnost na pracovištích, ale proto, že se na konci loňského roku zpřísnila kritéria pro uznání covidu-19 jako nemoci z povolání. „Nově budou uznávány pouze případy se středně těžkým nebo těžkým průběhem či s komplikacemi,“ vysvětluje Lipšová.

Nový seznam nemocí z povolání v tuzemsku rozšiřuje kapitolu nemocí z azbestu o rakovinu žaludku, tlustého střeva a konečníku. Kromě už zmíněné nově ukotvené definice pro uznání covidu-19 při středně těžkém či těžkém průběhu dále v kapitole chemických látek přibyla specifická toxická poškození nervového systému. Ukotvena byla také nová forma silikózy.

Podrobnosti k tématu nabízí veřejně přístupná publikace s názvem Nemoci z povolání v České republice v roce 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...