481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.

Nad ránem 10. srpna 2025 se daleko od lidských očí, v neobydlené části aljašského fjordu Tracy Arm otřásla země. A pak znovu a ještě jednou. Otřesy nezůstaly bez následků, ze stěn fjordu spadlo do jeho vod 64 milionů kubíků horniny: kdyby tato hmota měla tvar krychle, měla by hranu o délce čtyř set metrů. Náraz pak zvedl masivní vlnu tsunami.

Vědci ji v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science, označují jako megatsunami, sesuv totiž zvedl hladinu o 481 metrů. Jen díky tomu, jak brzy ráno se to stalo, neskončila tato událost tragédií: v pozdějších hodinách totiž do čisté vody fjordu míří lodě naložené turisty, kteří obdivují krásy tamní přírody. „Bylo to o fous,“ řekl pro BBC jeden z autorů studie, geolog Bretwood Highman. Tentokrát turisté viděli jen spoušť, kterou velká vlna způsobila. „Mám ale docela strach, že v budoucnu už takové štěstí mít nebudeme.“

Není tsunami jako tsunami

Nejznámějším typem tsunami je ten, ke kterému dochází kolem Japonska: při zemětřesení nebo sopečné činnosti dojde k pohybu mořského dna, což pak způsobí vzedmutí obří vlny, jež se šíří po světových oceánech na stovky a někdy i tisíce kilometrů. Druhý typ, ten, který se odehrál na Aljašce, je způsobený rychlým dopadem masy kamení – obvykle je mnohem lokálnější a vlna se rychle rozptýlí.

Největší megatsunami, kterou vědci popsali, se odehrála v 50. letech 20. století v aljašském fordu Lituya Bay, měla podle odhadů výšku 524 metrů. To neznamená, že v minulosti se neprohnaly po Zemi ještě mnohem mohutnější. Odhaduje se, že ta vyvolaná dopadem asteroidu před 66 miliony lety, jenž vyhubil dinosaury, mohla měřit až 4,5 kilometru.

Následky prozradil až detailní výzkum

Za výzkumem loňské tsunami stojí právě výše citovaný Bretwood Highman. Dorazil na místo několik týdnů po události, přivedla ho tam vyprávění kapitánů výletních lodí, kteří hlásili, že se podoba zátoky výrazně změnila. Geolog se svým týmem oblast detailně prozkoumal: našel tam stromy zlámané jako třísky, rozsáhlé pásy skal, které vlna očesala o půdu i vegetaci.

Díky tomu, že vědci mohli studovat fjord tak brzy, dokázali popsat následky velmi přesně, stejně tak jako parametry samotné vlny. Kromě pozorování přímo na místě zkombinovali terénní práci, seismická a satelitní data.

Zranitelná Aljaška

Aljaška je místem, které je v tomto ohledu velmi zranitelné. Kombinace seismické aktivity, strmých svahů vysokých hor a úzkých fjordů nabízí pro vznik megatsunami ideální podmínky.

Tající ledovec ve fjordu Tracy Arm
Zdroj: NOAA

Autoři teď ve své studii přidali další důležitý faktor: jsou jím lidmi způsobené změny klimatu, které se projevují oteplováním. Ledovec totiž pomáhal až doposud zpevňovat skály, fungoval jako lepidlo, které jim brání rozpadnout se. Oteplování ale způsobilo, že když část ledovce odtála, odhalila se spodní část útesu – a skála pak držela pohromadě mnohem slaběji než dříve.

K tomu přistupuje fakt, že lidé milují odlehlé končiny a míří do nich stále více poznávacích plaveb, turistických expedic nebo třeba filmařů. Riziko toho, že megatsunami způsobí lidskou tragédii, tak podle vědců roste, a to dost výrazně. Nemají tento růst zatím přesně spočítaný, odhadují ho ale na desetinásobek stavu před několika desítkami roků.

Co s tím?

Některé výletní společnosti oznámily, že kvůli obavám o bezpečnost přestanou posílat lodě do Tracy Arm. Autoři článku v Science doporučují, aby v těch nejrizikovějších oblastech bylo posílené monitorování těchto rizik, přinejmenším pomocí seismologických senzorů, které by včas odhalily otřesy půdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...