Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.

Představitelé Lukašenkova režimu podle Cichanouské pravidelně vyhrožují sousedním státům například jadernými zbraněmi, migranty nebo možnými provokacemi. To vytváří trvalou nejistotu a nutí evropské země držet vojenské síly ve zvýšené pohotovosti.

Evropské státy by podle ní měly více podporovat země, které čelí provokacím Minsku a Moskvy. Jako příklady zmínila narušování vzdušného prostoru balony v Litvě nebo migrační tlak na polské hranici.

Za hlavní dlouhodobou hrozbu označila Cichanouská rostoucí ruský vliv. Lukašenkův režim podle ní postupně umožňuje Moskvě pronikat do všech oblastí života v Bělorusku včetně ekonomiky, armády, médií či kultury. „Probíhá rusifikace Běloruska,“ řekla. Situaci přirovnala k dění na okupovaných ukrajinských územích.

Bez Lukašenka by podle ní takový vývoj nebyl možný, protože běloruská společnost ruské vměšování odmítá. Válka na Ukrajině změnila pohled části Bělorusů na Rusko a Rusy, řekla. „Bělorusové nejsou stejní jako Rusové, nemáme imperiální ambice,“ uvedla. Zdůraznila zároveň, že běloruská společnost je silně proti válce a případnému zapojení armády do bojů.

Kyjev Minsku nevěří

Lukašenko ve čtvrtek uvedl, že Minsk nemá v úmyslu nechat se zatáhnout do války proti Ukrajině. Dodal, že je ochoten setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jednat s ním o problémech v bilaterálních vztazích. Kyjev v reakcích připomněl, že diktátor dal na počátku války v roce 2022 běloruské území k dispozici jako nástupiště k ruské agresi, a proto Lukašenkovým slovům nepřikládá žádnou váhu.

Cichanouská uvedla, že vztahy mezi běloruskou opozicí a Ukrajinou se v posledních měsících postupně zlepšují. Obě strany si podle ní stále více uvědomují, že čelí stejnému nepříteli a že bez vyřešení běloruské otázky bude Kyjev nadále čelit hrozbě ze severu.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská
Zdroj: Reuters/Arnd Wiegmann

Vyzvala evropské země k další podpoře Ukrajiny, protože podle ní osud Běloruska do značné míry závisí na výsledku války. „Vítězství Ukrajiny otevře okno příležitosti také pro Bělorusy,“ řekla. Demokratické státy by podle ní měly pokračovat v sankcích vůči Lukašenkovu režimu, podporovat běloruská nezávislá média a kulturní iniciativy a více se zaměřit na takzvané nadnárodní represe vůči běloruským exulantům.

Cichanouská je běloruská opoziční vůdkyně a jedna z hlavních tváří protestů proti režimu Alexandra Lukašenka po prezidentských volbách v roce 2020. Do politiky vstoupila poté, co byl její manžel a opoziční bloger Sjarhej Cichanouski zadržen před volbami a nemohl kandidovat.

Cichanouská následně převzala jeho roli a kandidovala proti Lukašenkovi. Oficiální výsledky voleb přisoudily vítězství Lukašenkovi, opozice i řada západních zemí však volby označily za zmanipulované. Cichanouská v současnosti žije v exilu v Litvě, Česko navštívila při příležitosti bezpečnostní konference Globsec Forum 2026.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 38 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, desítky lidí utrpěly zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 6 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 12 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 19 hhodinami
Načítání...