USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.

„Na základě úspěšného zvolení nynějšího polského prezidenta Karola Nawrockého, kterého jsem s hrdostí podpořil, a našich vztahů s ním s potěšením oznamuji, že Spojené státy vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků,“ napsal Trump na své síti Truth Social.

„Dobrá spojenectví jsou ta založená na spolupráci, vzájemném respektu a závazku k naší sdílené bezpečnosti,“ uvedl Nawrocki na síti X.

Tusk označil Trumpovo rozhodnutí za „dobrou zprávu pro Polsko a USA“. Poděkoval všem, kdo se v této věci angažovali, přičemž na prvním místě uvedl Nawrockého. Ten v domácí politice vystupuje jako odpůrce Tuskovy vlády.

„Logistické podrobnosti (...) nejsou známé, ale podle nejnovějších neoficiálních informací se plánuje mírné posílení amerického kontingentu nad Vislou a také se vedou jednání ohledně zřízení stálých základen USA v Polsku,“ napsal list Rzeczpospolita, podle kterého je v Polsku přibližně deset tisíc amerických vojáků.

Nahrávám video

„Je dobře, že se povedlo přesvědčit Američany, aby nezmenšili svůj kontingent v Polsku. Je škoda, že se při této příležitosti ukázalo, jak moc jsou nepředvídatelní a nelogičtí,“ napsal list Gazeta Wyborcza. Trumpovo rozhodnutí podle listu představuje „úspěch pro Polsko, ale špatnou zprávu pro NATO“.

Podle agentury AFP není jasné, zda má Trump na mysli plánované nasazení, které bylo dříve odloženo. Média minulý týden informovala o zrušeném vyslání bojového uskupení tankové brigády do Polska.

Agentura Reuters tehdy s odvoláním na nejmenované americké činitele uvedla, že Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA. Polští činitelé po následných jednáních s americkými kolegy uvedli, že jde pouze o odklad plánovaného kroku.

Nahrávám video

Podle Tomáše Řepy z Univerzity obrany jde v tomto sporu spíše o symbolickou vojenskou přítomnost. „Pokud by opravdu nějaký konflikt vypukl, tak by se rozjely logistické řetězce a doplňování dalších formací,“ řekl Řepa a dodal, že bezprostřední síly fungují jako přirozené odstrašení.

Američtí vojáci v Evropě

Spojené státy přehodnocují svou vojenskou přítomnost v Evropě a již delší dobu se očekává, že ji omezí, a to s ohledem na Trumpův požadavek, aby NATO převzalo větší roli při obraně kontinentu.

Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia nejsou přesuny amerických vojáků v Evropě formou trestu za neochotu zapojit se do války na Blízkém východě, ale součástí potřeby dostát globálním závazkům. „Nejde o žádný trest, je to prostě součást běžného postupu,“ řekl ministr.

Nahrávám video

Později Rubio podle Reuters řekl, že rozhodnutí o umisťování amerických sil nejsou politická. Spojené státy podle něj neustále přehodnocují svou vojenskou přítomnost po celém světě, rozhodnutí o rozmístění sil jsou technická a uskutečňují se v koordinaci se spojenci. Severoatlantická aliance podle něj musí být cenná i pro USA. Model rozmístění sil však nebyl tématem na aktuálních jednáních ve Švédsku, doplnil.

Trump je nicméně podle Rubia z evropských spojenců zklamán. „Prezidentovy názory, respektive jeho zklamání z některých našich spojenců v NATO a z jejich reakce na naše operace na Blízkém východě, jsou dobře zdokumentovány. Bude to třeba vyřešit,“ dodal šéf diplomacie.

Pentagon před třemi týdny oznámil, že sníží o pět tisíc počet vojáků působících v Německu. Podle Řepy je ale v aktuální situaci klíčové, co se děje především na východním křídle Aliance, a tedy i v Polsku.

Ke konci loňského roku bylo v Evropě přibližně 85 tisíc amerických vojáků. Podle informací agentury DPA z amerických vojenských kruhů se v Polsku v polovině května měsíce nacházelo přibližně 7400 vojáků. Většina z nich pravidelně rotuje mezi různými americkými vojenskými základnami v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37AktualizovánoPrávě teď

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...