USA o měsíc prodloužily výjimku na nákup sankcionované ruské ropy na tankerech

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek prodloužila výjimku, která zemím na přibližně jeden měsíc umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu a ropné produkty naložené na tankerech. Stalo se tak dva dny poté, co prohlásila, že tak neplánuje učinit. V sobotu to napsala agentura Reuters, podle níž se vláda snaží udržet pod kontrolou světové ceny energií, které kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu zahájené na konci února prudce vzrostly.

Ministerstvo financí USA povolilo nákupy ropy naložené na lodích od pátku 17. dubna do soboty 16. května. Nahrazuje se tím původní třicetidenní výjimka, která skončila 11. dubna. Vyloučeny jsou transakce týkající se Íránu, Kuby a Severní Koreje, jak vyplývá z dokumentu zveřejněného na webových stránkách resortu. Americký ministr financí Scott Bessen přitom ve středu uvedl, že Washington neobnoví výjimku pro ruskou ropu ani další výjimku pro íránskou ropu, jejíž platnost vyprší v neděli.

Ruský prezidentský vyslanec Kirill Dmitrijev uvedl, že první výjimka uvolní sto milionů barelů ruské ropy, což odpovídá téměř denní světové produkci.

Výjimky by mohly podle Reuters zkomplikovat snahy Západu zbavit Rusko příjmů na válku na Ukrajině, zahájenou Moskvou v únoru 2022, a uvrhnout Washington do rozporu se spojenci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová například uvedla, že nyní není čas na uvolnění sankcí proti Rusku.

Ministerstvo financí USA 12. března vydalo licenci, která povolovala do půlnoci z 10. na 11. dubna washingtonského času prodej ruské ropy a ropných produktů naložených na lodě před půlnocí z 11. na 12. března. Toto opatření podle Bessenta nemělo Rusku přinést významné finanční výhody. USA poté 20. března povolily zemím na třicet dní nakupovat sankcionovanou íránskou ropu již naloženou na tankerech, čímž se na světový trh mělo rychle uvolnit asi 140 milionů barelů íránské ropy.

Američtí demokratičtí i republikánští zákonodárci vládu ostře kritizovali s tím, že výjimky ze sankcí mají pomoci ekonomice Íránu, který je ve válce s USA, a ekonomice Ruska, jež je ve válce s Ukrajinou.

Spor o otevření Hormuzského průlivu

Ačkoli odklad sankcí mohl dočasně zvýšit světové dodávky ropy, podle Reuters nezabránil prudkému nárůstu cen ropy kvůli částečně uzavřenému Hormuzského průlivu. Tím se běžně denně přepravovala zhruba pětina světových zásob ropy a přibližně třetina zkapalněného zemního plynu. Írán tuto vodní cestu blokoval v odvetě za izraelsko-americké údery z 28. února, v pátek ale uvedl, že průliv na deset dní zcela otevírá všem obchodním plavidlům.

Předseda íránského parlamentu nicméně v sobotu řekl, že Teherán by mohl průliv zase uzavřít, pokud bude pokračovat v pondělí zahájená americká blokáda íránských přístavů. USA jejím prostřednictvím chtějí omezit íránské příjmy z prodeje ropy. V sobotu dopoledne pak agentura AFP uvedla, že Írán Hormuzský průliv kvůli americké blokádě svých přístavů znovu uzavřel.

Další výjimku ze sankcí dostala i srbská ropná firma NIS

Další dočasnou výjimku ze sankcí získala od Spojených států také srbská ropná společnost Naftna Industrija Srbije (NIS), jejímž většinovým vlastníkem je ruská společnost Gazprom Něfť. Právě v ruském vlastnictví podniku je problém. Firma Gazprom Něfť je totiž napojena na ruský plynárenský kolos Gazprom, a tedy spadá pod americký sankční seznam. Banky, dodavatelé i partneři riskují sankce, pokud s firmou NIS obchodují. Bez přiznané výjimky by měl srbský podnik velký problém fungovat. Týká se to plateb, dovozu ropy, pojištění a podobně.

Společnost NIS je pro Srbsko důležitá, proto Spojené státy přistoupily na výjimku ze sankcí. NIS provozuje jedinou ropnou rafinerii v Srbsku, která je ve městě Pančevo. Zajišťuje většinu dodávek paliv a má rozsáhlou síť čerpacích stanic. Pokud by nemohla fungovat, hrozil by výpadek paliv, ekonomický šok a pravděpodobně i politická destabilizace v Srbsku.

Spojené státy jsou na opakované výjimky ze sankcí ochotny přistoupit za předpokladu, že Srbsko odstraní ruský vliv, tedy že v ideálním případě podíl Gazprom Něfti odkoupí nebo ho prodá jinému investorovi, který není spojen s Ruskem. Ve hře se opakovaně objevuje například maďarská petrochemická skupina MOL.

Dlouhodobě jde o to, aby Srbsko nebylo závislé na ruské ropě a plynu a aby se více napojilo na evropské trhy. Současná výjimka platí do 16. června, řekla srbská ministryně energetiky Dubravka Djedovičová Handanovičová. Ministryně už v lednu oznámila, že MOL a Gazprom Něfť se dohodly na odkupu ruského podílu v srbské společnosti NIS. Smlouvu podle ní budou posuzovat Spojené státy.

Ruští vlastníci drží v NIS přes 56 procent akcií, z čehož téměř 45 procent připadá na Gazprom Něfť. Srbský stát má v NIS podíl 29,9 procenta. Agentura Reuters už dříve napsala, že NIS dodává v Srbsku přibližně osmdesát procent benzinu a nafty a devadesát procent či více leteckého paliva a těžkého topného oleje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...