Hormuzský průliv se otevře, pokud Írán přistoupí na dohodu, tvrdí Trump

Nahrávám video

Hormuzský průliv se zcela otevře, pokud Írán přistoupí na dohodu s USA, prohlásil americký prezident Donald Trump. Írán americký návrh analyzuje. Trump dodal, že dočasně pozastavil ochranu a navádění lodí v průlivu, které ohrožovala íránská blokáda. Důvodem jsou podle něj aktuální jednání. Americká blokáda íránských přístavů však pokračuje, americký letoun během středy zasáhl íránský tanker. Do oblasti směřuje francouzská letadlová loď Charles de Gaulle.

„Za předpokladu, že bude Írán souhlasit s tím, na čem jsme se dohodli – což je možná dost odvážný předpoklad –, skončí již tak legendární operace Epic Fury (Epická zuřivost) a díky vysoce účinné blokádě bude Hormuzský průliv otevřen pro všechny, včetně Íránu,“ napsal ve středu Trump.

Hned vzápětí ale Trump znovu pohrozil bombardováním. „Pokud nebudou souhlasit, začne bombardování, které bude bohužel mnohem rozsáhlejší a intenzivnější než dříve,“ dodal. Bulvárnímu deníku New York Post mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.

Írán podle mluvčího tamního ministerstva zahraničí nyní analyzuje americký návrh na ukončení války a odpoví prostřednictvím pákistánských zprostředkovatelů.

Bílý dům se podle serveru Axios domnívá, že uzavření dohody o jednostránkovém memorandu o porozumění je na dosah, přičemž odpověď Teheránu na několik klíčových bodů by mohla přijít do 48 hodin.

Nejmenovaný izraelský zdroj agentury Reuters mezitím ve středu uvedl, že Izrael neměl informace o tom, že by Trump byl potenciálně blízko uzavření dohody o ukončení války s Íránem a odblokování Hormuzského průlivu. Izrael se proto naopak spíše připravoval na další eskalaci bojů.

Pozastavení navádění lodí v průlivu

V úterý večer amerického času (ve středu nad ránem SELČ) Trump na své síti Truth Social oznámil, že „na žádost Pákistánu a dalších zemí“ a také na základě „faktu, že byl dosažen velký pokrok směrem k úplné a konečné dohodě s představiteli Íránu“ bude Projekt Svoboda „nakrátko pozastaven, abychom viděli, zda je možné dokončit a podepsat dohodu či ne“.

Trump v neděli oznámil zahájení operace s názvem Project Freedom (Projekt Svoboda), jejímž cílem je chránit lodě a získat kontrolu nad klíčovou námořní obchodní trasou v Hormuzském průlivu, kterou Írán po zahájení americko-izraelských úderů začátkem března zablokoval, což mimo jiné výrazně zvýšilo ceny ropy.

Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý uvedl, že Spojené státy již zajistily bezpečnou plavbu průlivem a že se k proplutí řadí stovky obchodních lodí. Zmíněná operace měla podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia pouze obranný charakter a USA bez podnětu ze strany Íránu nezasahovaly.

Jeden z íránských činitelů v pondělí uvedl, že Teherán by mohl americkou ochranu lodí považovat za porušení příměří, které v současnosti mezi USA a Izraelem na jedné a Íránem na druhé straně platí.

Íránské revoluční gardy v reakci na Trumpovo oznámení sdělily, že s koncem amerických výhrůžek a s novými opatřeními bude zajištěna bezpečná plavba Hormuzským průlivem. Opatření gardy neupřesnily, ale poděkovaly kapitánům lodí za respektování íránských pravidel v oblasti.

Pokračující americká blokáda

Americké námořnictvo bude podle Trumpa pokračovat v námořní blokádě Íránu, která brání lodím vplouvat do íránských přístavů nebo je opouštět. Washington se tím snaží vyvolat ekonomický tlak na Teherán a přimět jej k dohodě podle Trumpových představ. Íránští představitelé však tvrdí, že politickou krizi nelze vyřešit vojenskými prostředky, a varují, že Teherán s konfrontací kolem Hormuzského průlivu ještě ani nezačal.

Během středy americký bojový letoun F/A-18 Super Hornet v Ománském zálivu zasáhl kormidlo nenaloženého tankeru Hasna plujícího pod íránskou vlajkou, který se snažil proplout americkou blokádou do jednoho z íránských přístavů. Na síti X to uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM.

Podle amerického velitelství tanker ignoroval opakované varování, že narušuje námořní blokádu, a proto letoun vypálil několik salv z kanónu ráže 20 mm. „Hasna už do Íránu nepluje“, dodal CENTCOM. Letoun vzlétl z letadlové lodi USS Abraham Lincoln.

CENTCOM ve středu sdělil, že Spojené státy od počátku své námořní blokády íránských přístavů donutily 52 obchodních plavidel změnit směr plavby.

Britská vojenská námořní služba (UKMTO) ve středu podle stanice BBC uvedla, že od začátku války USA a Izraele s Íránem se terčem útoků na Blízkém východě stalo 26 plavidel, celkem bylo podle téhož zdroje v Hormuzském průlivu a Perském a Ománském zálivu hlášeno 46 incidentů, z toho 26 útoků, 18 případů „podezřelé aktivity“ a dva únosy.

Francouzská letadlová loď na cestě k Hormuzu

Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle a její doprovodná válečná plavidla ve středu proplula Suezským kanálem a míří do oblasti Rudého moře a Adenského zálivu. Podle středečního prohlášení francouzského ministerstva obrany se jedná o přípravné kroky pro budoucí misi zaměřenou na zajištění svobody plavby v Hormuzském průlivu, píše agentura Reuters.

Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle
Zdroj: Reuters/Costas Baltas/Pool

Francie a Velká Británie usilují o vznik mnohonárodnostní mise, která by chránila obchodní lodní dopravu v Hormuzském průlivu, „jakmile to podmínky dovolí“. Obě země již dříve zdůraznily, že mise bude výhradně obranného charakteru. Trump v minulosti opakovaně kritizoval západní země za to, že se odmítají vojensky podílet na potlačení íránské blokády průlivu.

Írán měl využít příležitosti, kterou mnohonárodnostní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií nabízí, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu během telefonického rozhovoru se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Francouzský prezident v telefonátu také odsoudil nedávné útoky na Spojené arabské emiráty a na několik lodí.

Úderná skupina letadlové lodi Charles de Gaulle byla nasazena ve východní části Středozemního moře krátce poté, co Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Podle Reuters může na moři zůstat po dobu čtyř až pěti měsíců. Loď slouží ve francouzském loďstvu od roku 2001, má jaderný pohon a může nést 30 bojových letadel Rafale.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 53 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...