Trump vulgárně pohrozil Teheránu, pokud neuvolní Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump vulgárně pohrozil Teheránu útoky na íránské elektrárny a mosty, pokud neuvolní Hormuzský průliv. Vyjádřil se tak na své síti Truth Social. V rozhovoru se stanicí Fox News dodal, že dohoda s Íránem v pondělí je možná a že Teherán vyjednává. V sobotu šéf Bílého domu prohlásil, že Írán má 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění průlivu klíčového pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu, jinak se podle něj na tuto blízkovýchodní zemi snese peklo.

„V úterý bude v Íránu Den elektráren a Den mostů, vše v jednom. Nic se tomu nevyrovná,“ napsal americký prezident. „Otevřete ten zas***ý průliv, vy šílení bastardi, nebo budete žít v pekle. Jen se dívejte!“ uvedl dále šéf Bílého domu.

V telefonickém rozhovoru s Fox News Trump řekl, že Írán vyjednává a on věří v uzavření dohody v pondělí. Pokud ale dohoda nebude rychle, zvažuje, že „všechno vyhodí do vzduchu a převezme kontrolu nad ropou“. V nedělním rozhovoru pro list Wall Street Journal upřesnil, že Íránu dal lhůtu do úterního večera, aby uvolnil Hormuzský průliv, jinak prý v zemi „nezůstanou žádné elektrárny a žádný most“. Na své sociální síti poté zveřejnil příspěvek s termínem připadajícím na středu 2:00 SELČ. Neupřesnil ale, čeho se týká.

Na otázku WSJ, kdy válka skončí, Trump odpověděl, že to řekne brzy. Na další dotaz, zda má obavy z dopadů případných útoků na civilní infrastrukturu na íránské obyvatelstvo, pak uvedl, že nikoli, a naznačil, že Íránci takový zásah chtějí, protože podle něj žijí v „pekle“.

Íránské zastoupení při OSN v příspěvku na síti X označilo hrozbu úmyslného ničení civilní infrastruktury, jako jsou elektrárny a mosty, za porušení mezinárodního práva. Podle diplomatů není taková rétorika hodná hlavy státu a svědčí o nebezpečném ignorování Ženevských úmluv a ochrany civilistů.

Odmítavé reakce z americké politické scény

Trumpovy výroky vyvolaly ostré reakce části amerických politiků, kteří zpochybňují jeho „duševní stav“, upozornil server listu The Guardian. Kritika zazněla i od jeho někdejší spojenkyně Marjorie Taylorové Greeneové. Tvrdí, že se prezident chová nepříčetně a jeho kroky poškozují samotné Íránce.

Kriticky se vyjádřili představitelé Demokratické strany. Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer označil prezidentovy výroky za projev „vyšinutého šílence“. Nezávislý senátor Bernie Sanders uvedl, že jsou to výroky nebezpečného a duševně nevyrovnaného jedince, a vyzval Kongres k okamžitému ukončení války. Senátor Chris Murphy rovněž výroky označil za šílené, a dokonce naznačil možnost využití 25. dodatku ústavy, který by mohl vést k odvolání prezidenta z funkce.

Další politici zároveň varují před dopady eskalace konfliktu. Demokratický člen Sněmovny reprezentantů Ro Khanna vyzval k okamžitému příměří a diplomatickému řešení, zatímco demokratický senátor Tim Kaine upozornil, že prezidentova rétorika zvyšuje riziko pro americké vojáky.

Trump dal první ultimátum Íránu 21. března, kdy Teheránu pohrozil zničením elektráren, pokud do 48 hodin úplně neuvolní pro bezpečnou plavbu Hormuzský průliv. Tyto útoky nařídil 23. března podmínečně odložit o pět dnů, zdůvodnil to „produktivními rozhovory“ o úplném ukončení války. Později také oznámil, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na elektrárny o dalších deset dní, a to do pondělí 6. dubna.

Írán neprojevil žádné známky ústupu a pokračuje v útocích na ekonomické a infrastrukturní cíle v sousedních zemích, napsala v neděli agentura AP. Írán útočí na země, kde se nacházejí americké vojenské základny. Teherán zároveň popírá jednání se Spojenými státy, ačkoliv tvrdí, že dostává informace a vzkazy od třetích zemí ohledně možnosti ukončit konflikt.

USA a Izrael provádějí útoky na Írán od 28. února, což v zemi podle různých zdrojů stálo život několik tisíc lidí. Mezi mrtvými jsou i někteří přední představitelé režimu včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího.

Kvůli konfliktu na Blízkém východě se plavba Hormuzským průlivem podle údajů OSN snížila o zhruba 95 procent. Průlivem se tak denně vydává jen několik lodí, místo obvyklých více než sta plavidel. V mírových dobách se průlivem pohybuje zhruba pětina světové ropy přepravované po moři. Utlumení provozu na této námořní trase přispívá k růstu cen ropy na mezinárodních trzích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...