Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.

„Oba vůdci souhlasili, že s cílem dosáhnout míru mezi svými zeměmi začnou oficiálně dodržovat desetidenní příměří,“ uvedl Trump o výsledku telefonátů s Netanjahuem a Aúnem. Dodal, že příměří začne platit v 17:00 východního standardního času, což je 23:00 SELČ. Později dodal, že oba blízkovýchodní představitele pozve do Bílého domu, aby se zúčastnili „smysluplných rozhovorů“, aniž uvedl datum setkání. Doplnil také, že příměří zahrnuje i teroristické hnutí Hizballáh.

Podle izraelských médií Netanjahu naléhavě svolal bezpečnostní kabinet, aby příměří projednal. Aúnova kancelář předtím po telefonátu s Trumpem uvedla, že šéf Bílého domu vyjádřil podporu Libanonu a vůli dosáhnout příměří co nejdříve. Podle zdrojů agentur Aún odmítl mluvit po telefonu s Netanjahuem.

Šéf libanonské armády Joseph Aún po zvolení prezidentem (vpravo)
Zdroj: Reuters/Mohamed Azakir

Ohlášení příměří přivítal libanonský premiér Naváf Salám, podle kterého se tím naplňuje základní libanonský požadavek. Hizballáh, který s izraelskými silami bojuje, v reakci na oznámený klid zbraní uvedl, že Libanonci mají právo na odpor, pokud izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, píše Reuters.

Netanjahu: Izraelské jednotky zůstanou v Libanonu

„Zůstaneme v Libanonu v rozšířené bezpečnostní zóně,“ řekl Netanjahu v projevu, ve kterém ohlásil, že Izrael s desetidenním příměřím souhlasí. Podle něj židovský stát nepřistoupil na požadavek Hizballáhu, aby se izraelští vojáci stáhli úplně z libanonského území. To Jeruzalém neučinil ani při příměří, které platilo od listopadu 2024 do letošního března.

Odchod izraelských vojáků z Libanonu nezmiňuje ani dokument, který k příměří vydalo americké ministerstvo zahraničí. Podle dokumentu se Jeruzalém a Bejrút dohodly na desetidenním zastavení bojů, které bude možné prodloužit. Příměří Izraeli nezakazuje podnikat „všechny nezbytné kroky v sebeobraně proti plánovaným, hrozícím či probíhajícím útokům“. Izrael se však zavazuje neútočit na „civilní, vojenské a jiné státní cíle na libanonském území“ nad rámec sebeobrany. Libanon se zavazuje, že podnikne užitečné kroky, aby znemožnil útoky Hizballáhu a dalších ozbrojených skupin na Izrael.

Krátce před začátkem příměří utrpěl podle záchranných složek v důsledku střel vypálených z Libanonu vážná zranění jeden muž, informovala agentura AFP. Izraelské ozbrojené síly následně uvedly, že zasáhly odpalovací zařízení, ze kterých měl na severní Izrael vypálit střely Hizballáh.

Příměří přivítali zástupci EU či Íránu

Ohlášené příměří přivítala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je třeba najít cestu k trvalému míru. „Je to úleva, protože si tento konflikt vyžádal už příliš mnoho životů,“ napsala na X. Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy je nyní klíčové, aby Izrael a Libanon zahájily jednání, která přinesou konkrétní výsledky v zájmu obou národů a s ohledem na možnost trvalého míru.

„V den, kdy bude potřeba podpořit libanonské úřady při obnově bezpečnosti a suverenity na celém libanonském území, věřím, že mnozí budou rádi, že se mohli spolehnout na Francii, a to včetně Izraelců,“ uvedl podle AFP poradce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že příměří může obyvatelům na obou stranách hranic poskytnout významnou úlevu. Libanon i Izrael nyní podle něj musí pracovat na dohodách o zabezpečení hranice, ochraně civilistů a prozatímních jednotek OSN v Libanonu. „Trvalá bezpečnost v regionu bude možná pouze s účinným odzbrojením Hizballáhu,“ doplnil ministr, podle kterého to musí učinit libanonská vláda.

Írán podle státních médií také přivítal příměří mezi Izraelem a Libanonem. Íránské ministerstvo zahraničí uvedlo, že zastavení nepřátelských akcí v Libanonu je součástí dohody o příměří mezi Íránem a Spojenými státy zprostředkované Pákistánem, která začala platit v minulém týdnu. To už dříve uvedl také Pákistán, naopak Izrael i Spojené státy toto odmítaly.

Saúdská Arábie v souvislosti s příměřím vyzdvihla pozitivní roli, kterou sehráli představitelé libanonského státu. Přislíbila také svou další podporu Libanonu v jeho snahách chránit suverenitu a bezpečnost a zajistit, aby zbraně vlastnil výhradně stát.

Prezident USA dříve na své sociální síti Truth Social napsal, že spolu ve čtvrtek budou jednat lídři Izraele a Libanonu. Neuvedl sice jejich jména, ale dodal, že se bude jednat o první rozhovor mezi vysoce postavenými představiteli obou zemí po „asi 34 letech“. Izraelská ministryně pro vědu a technologie Gila Gamlielová pak tvrdila, že premiér Netanjahu bude telefonicky hovořit s prezidentem Aúnem.

Agentura AFP ale s odvoláním na nejmenovaného libanonského činitele upozornila, že Bejrút „o plánovaném kontaktu“ s Izraelem neví, a agentura Reuters pak s odvoláním na libanonské činitele informovala, že Aún v dohledné době s Netanjahuem hovořit nebude. Aún nicméně telefonicky hovořil s ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem, kterému poděkoval za americkou podporu při snaze o dosažení příměří.

Aún dříve zdůraznil, že přímým jednáním s židovským státem by mělo předcházet právě příměří. Proti přímým jednáním mezi libanonskou vládou a Jeruzalémem se staví i proíránské teroristické libanonské hnutí Hizballáh.

Válka pokračuje od začátku března

Válka mezi Izraelem, Hizballáhem a Libanonem začala po více než ročním příměří 2. března. Izrael tvrdí, že provádí údery na Hizballáh, který útočí na sever Izraele ve snaze podpořit svého spojence Írán. Podle libanonských úřadů údery zabily přes dva tisíce lidí.

Židovský stát také obsadil část jižního Libanonu. Podle agentury Reuters, která se odvolává na izraelský bezpečnostní zdroj, však izraelská armáda nemá v úmyslu libanonské území opustit.

Spojené státy také zahájily minulý týden čtrnáctidenní příměří s Íránem, které dodržuje i židovský stát. Zastavily se tak americko-izraelské útoky zahájené 28. února i íránská odveta. Podle médií se nyní jedná o prodloužení klidu zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 54 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...