USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Nahrávám video

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.

„Íránská islámská republika a Spojené státy americké se spolu se svými spojenci dohodly na okamžitém příměří úplně všude, včetně Libanonu a dalších míst, s okamžitou platností,“ napsal Šaríf na X. Obě strany podle něj prokázaly svým souhlasem se čtrnáctidenním příměřím „pozoruhodnou moudrost“. Jednání v pákistánském hlavním městě by mělo vést ke konečné dohodě o urovnání „všech sporů“ a k „udržitelnému míru“, dodal pákistánský premiér.

Nejméně tři arabské země Perského zálivu uvedly, že ve středu navzdory sjednanému příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelily dronovým útokům, píše Reuters. Saúdská Arábie a Katar drony zneškodnily, v Kuvajtu však způsobily škody na zařízeních ropného průmyslu, třech elektrárnách a zařízeních pro odsolování vody. Katar a Kuvajt z útoků podle agentur obvinily Teherán. Ten zase tvrdí, že se terčem stala jeho rafinerie.

Ve středu ve 2:00 SELČ mělo původně vypršet ultimátum, které dal šéf Bílého domu Íránu ke znovuotevření Hormuzského průlivu. V opačném případě hrozil americký prezident Donald Trump útoky na íránské elektrárny a další infrastrukturu. Za zprostředkovatele dohody označil americký prezident Pákistán.

„Za předpokladu, že Íránská islámská republika souhlasí s úplným, okamžitým a bezpečným otevřením Hormuzského průlivu, souhlasím s pozastavením bombardování a útoku na Írán na dobu dvou týdnů,“ napsal americký prezident. Podle Trumpa USA splnily všechny vojenské cíle a blíží se ke konečné dohodě o dlouhodobému míru s Íránem.

Hormuzským průlivem, jehož znovuotevření je zásadním požadavkem Američanů, podle dat agentury Bloomberg proplulo od vyhlášení příměří zatím sedm plavidel. Před začátkem války oblastí proplouvalo zhruba 135 lodí denně. Lze tak říct, že úžina zůstává z větší části nadále zablokována, uvedla agentura.

Americký ministr obrany Hegseth na středečním brífinku vyzdvihl americké válečné úspěchy v konfliktu s Íránem a rovněž prohlásil, že americká armáda splnila všechny své cíle. Podle něj americká operace zničila celou íránskou armádu a Teherán přijal podmínky příměří pod velkým tlakem.

Nahrávám video

Náčelník generálního štábu armády USA Dan Caine poté poděkoval americkým vojákům a spojencům a specifikoval některé konkrétní vojenské úspěchy, kterých Spojené státy údajně dosáhly. Příměří s Íránem je však dle něj stále jen přestávka v boji a vojáci jsou připraveni.

Trump také na své sociální síti Truth Social oznámil, že Spojené státy budou úzce spolupracovat s Íránem a budou jednat o uvolnění cel a sankcí. Teherán podle něj již nebude obohacovat uran. Zemím, které dodávají Íránu zbraně, šéf Bílého domu zároveň pohrozil okamžitým zavedením cel na dovoz do USA ve výši padesát procent.

Íránský návrh mírového plánu

Trump předtím v příspěvku na své síti napsal, že Teherán předložil desetibodový návrh, který může být funkčním základem pro další jednání. V pákistánské metropoli Islámábádu má v pátek začít jednání o konečné dohodě. Dvoutýdenní lhůta má pomoci dosáhnout této dohody. Příměří posléze označil za „naprosté vítězství pro Spojené státy“. O íránský obohacený uran bude podle něj „dokonale postaráno, jinak bych na to nepřistoupil“, dodal.

Nahrávám video

Plán však podle deníku The Guardian či televize France24 zřejmě obsahuje několik bodů, které Washington v minulosti rázně odmítal. Média nemají k dispozici oficiální dokument, ale server stanice BBC v noci na středu zveřejnil deset bodů plánu na základě zpravodajství íránské státní televize.

Podle Trumpa to byla Čína, kdo pomohl dostat Teherán k jednacímu stolu, aby souhlasil s dvoutýdenním příměřím. Americký prezident má v květnu odcestovat do Pekingu, kde se setká s tamním vládcem Si Ťin-pchingem.

Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že navzdory dohodě o příměří nedůvěřují americkým slibům, informovala agentura AFP. Revoluční gardy, které jsou hlavní součástí íránských ozbrojených sil, také uvedly, že jsou připraveny na jakoukoli agresi okamžitě a silněji reagovat.

„Nepřítel byl vždycky lstivý a my nevěříme jeho slibům. Na každou agresi budeme reagovat na vyšší úrovni,“ pohrozily íránské revoluční gardy s odkazem na Spojené státy a Izrael. Dodaly, že poslouchají rozkazy nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího, ale že jejich „prst zůstává na spoušti“.

„Do druhé strany nevkládáme žádnou důvěru. (...) K Jednáním přistupujeme proto, abychom zjistili, jak vážně to druhá strana s nimi myslí,“ prohlásil velvyslanec Íránu při OSN v Ženevě Alí Bahrejní.

Nahrávám video

Neshody kolem příměří v Libanonu

Izraelský premiér Netanjahu ve středu uvedl, že podporuje dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Zdůraznil však, že se tato dohoda nevztahuje na Libanon, kde se již více než měsíc odehrávají boje mezi izraelskou armádou a proíránským teroristickým hnutím Hizballáh.

Pákistánský předseda vlády Šaríf z pozice prostředníka dříve oznámil, že příměří bude platit v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu.

Izrael mezitím ve středu podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon od 2. března, tedy od vypuknutí aktuálního konfliktu. Útok, který si vyžádal desítky mrtvých a stovky zraněných, již potvrdila i izraelská armáda. Bez varování bylo ostřelováno zejména centrum Bejrútu, včetně obytných čtvrtí. Írán v reakci na tyto útoky upozornil na porušení dohodnutého příměří a naznačil možné údery na Izrael.

„Izrael podporuje rozhodnutí prezidenta Trumpa pozastavit útoky na Írán na dva týdny za podmínky, že Írán okamžitě otevře (Hormuzský) průliv a zastaví všechny útoky na USA, Izrael a další země v regionu,“ stojí v prohlášení izraelského premiéra. Netanjahu také zopakoval svou podporu americkému úsilí předejít tomu, aby Teherán představoval jadernou a teroristickou hrozbu pro celý svět.

O izraelském souhlasu s příměřím včetně útoků v Libanonu informovaly dříve i zdroje agentury AP z Bílého domu. V bojích s Hizballáhem zemřelo za více než měsíc trvání konfliktu více než patnáct set lidí.

Izraelská média píší, že tamní představitelé varují před pokračováním úderů ze strany Teheránu. Několik minut po Trumpově oznámení armáda židovského státu uvedla, že identifikovala rakety odpálené z Íránu směrem k Izraeli.

Írán požaduje konec útoků

Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti oznámila, že návrh na dvoutýdenní příměří přijala. Rada prý souhlasí s příměřím, pokud USA a Izrael přestanou útočit na Írán. „Máme prst na spoušti a jakmile nepřítel udělá sebemenší chybu, bude na ni reagováno plnou silou,“ uvedla rada. Zdůraznila, že plánované jednání v Islámábádu „neznamená konec války“.

Ministr zahraničí Abbás Arakčí podle agentury AFP prohlásil, že průjezd Hormuzským průlivem bude v příštích dvou týdnech povolen „na základě koordinace s íránskými ozbrojenými silami a s náležitým ohledem na technická omezení“. Podle agentury AP není z vyjádření jasné, zda Teherán skutečně hodlá umožnit volnou plavbu v klíčové vodní cestě pro vývoz ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu.

Tamní státní televize také odvysílala oznámení, v němž tvrdila, že Trump přijal íránské podmínky pro ukončení války, označila to za „ponižující ústup“ amerického prezidenta.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly vlnu konfliktů na Blízkém východě. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.

Dozvuky posledních útoků

Zpravodaj ČT v Turecku Andreas Papadopulos připomněl, že jednání už intenzivně běžela od pondělí. Někteří turečtí představitelé hovořili o tom, že se debatovalo o celé řadě věcí souvisejících s konfliktem. Na druhé straně byly „eskalační“ výroky prezidenta USA Trumpa.

Nahrávám video

Řada zemí však v nočních hodinách hlásila útoky na svém území, šlo o Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Saúdskou Arábii či Kuvajt. Tamní představitelé ještě pár desítek minut po vyhlášení příměří hovořili o nebezpečí způsobeném íránskými drony či raketami.

„Ono to může být i dáno tím, jakým způsobem se Írán po začátku války proti Izraeli a Spojeným státům zařídil,“ nastínil Papadopulos. Teherán přešel na takzvanou mozaikovou obranu, některé rozkazy putovaly k lokálním velitelům i jeden nebo dva dny. Poslední údery už tak mohly být naplánované několik hodin předem a centrální íránské velení nemělo jak lokální velitele informovat.

Debaty o podmínkách příměří

„Je to už počtvrté, co Donald Trump posouvá termín, už několikrát v minulosti přišel s podobným ultimátem,“ připomněl zpravodaj ČT ve Washingtonu Václav Černohorský. Desetibodový plán dle něj není novou věcí, intenzivně se o něm hovořilo na začátku tohoto týdne, kdy docházelo k výměně návrhů mezi Íránem a Spojenými státy skrze Pákistán.

Teherán tehdy obdržené americké požadavky označil za „neakceptovatelné a nelogické“. Současný plán dle Černohorského obsahuje body, které však zřejmě nebudou ve stávající podobě akceptovatelné jak pro Washington, tak i pro Izrael, s nímž USA údery na Írán provádí.

„Podle informací, které přinesla íránská stání média, (plán) obsahoval například ‚záruku, že už Írán nebude nikdy napaden‘,“ pokračoval zpravodaj. Je tak otázkou, jak by se k tomuto postavil Jeruzalém, který vnímá Teherán jako „existenční hrozbu“. Mezi dalšími požadavky bylo například zastavení útoků Izraele na libanonské teroristické hnutí Hizballáh, tedy klíčového spojence Íránu.

Mezi dalšími požadavky bylo také zrušení všech sankcí proti režimu v Teheránu nebo podmínky provozu v Hormuzském průlivu. Írán požaduje, aby kontrolu nad úžinou společně prováděl s Ománem. Za proplutí jedné lodi by Teherán měl údajně inkasovat až dva miliony dolarů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 53 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...