Tématem jednání bylo nejen posílení bezpečnosti na východním a severním křídle Aliance ve světle ruské hrozby a pokračujících hybridních akcí, byla to ale i příprava na summit v Ankaře, řekl prezident Petr Pavel po jednání na summitu Bukurešťské devítky (B9). Lídři B9 se podle Pavla shodli na tom, že Rusko je největší hrozbou pro budoucnost Evropy. Podle polského prezidenta Karola Nawrockého musí summit v Ankaře vyslat vzkaz o jednotě Aliance. Summitu v Bukurešti se zúčastnili také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Výsledkem jednání bylo přijetí deklarace, která znovu potvrdila vůli k plnění závazků přijatých v Haagu,“ uvedl Pavel s tím, že jde mimo jiné o dosažení výdajů na obranu ve výši pěti procent. Zároveň podle něj potvrdila vůli nadále podporovat Ukrajinu a Moldavsko.
„Rusko je a zůstane, a to i po dosažení příměří nebo mírového jednání na Ukrajině, tou hlavní bezpečnostní výzvou – hrozbou pro celou Evropu i v delším horizontu,“ prohlásil rovněž Pavel s tím, že jednání s lídry B9 bylo „mimořádně otevřené.“
Pavel také ocenil účast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. K tématu protivzdušné obrany uvedl, že zkušenosti z bojiště na Ukrajině ukazují, že všechny země, možná s výjimkou Spojených států, mají v této oblasti co dohánět.
Český prezident poznamenal, že ukrajinskou zkušenost z moderního válčení a know-how při výrobě některých prostředků by bylo možné spojit s finančními zdroji a výrobními kapacitami některých evropských zemí a „touto iniciativou přispět nejenom k efektivnější protivzdušné a protiraketové obraně Ukrajiny, ale vlastně všech členů Aliance, především těch na východním a severním křídle“.
Společné prohlášení ze summitu lídrů zemí B9 mimo jiné uvádí, že narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO.
V prohlášení dále podle Reuters stojí, že k řešení bezpečnostních výzev je nezbytné rozšířit transatlantickou obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců. Veřejné zakázky by také měly být v rámci Aliance zadávány na vyšší než jen národní úrovni.
Lídři také uvítali iniciativy Evropské unie na posílení obrany. „Nadále se zavazujeme zajistit, že obranné plány NATO budou mít k dispozici všechny prostředky,“ uvádí text.
„Rusko je a zůstane nejdůležitější, dlouhodobou a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců,“ uvedli lídři. V prohlášení dodali, že podporují trvalý mír na Ukrajině v souladu s mezinárodní právem a s bezpečnostními zárukami. Lídři také vyzvali k „silnější Evropě v silnějším NATO“. „Transatlantická vazba zůstává páteří naší kolektivní bezpečnosti,“ poznamenali ke vztahům se Spojenými státy.
Nawrocki mluvil o podpoře Ukrajiny
Rumunský prezident Nicušor Dan už před jednáním řekl, že schůzka je příležitostí zhodnotit postup v naplňování aliančních závazků přijatých loni v Haagu, ale i možností znovu potvrdit podporu Ukrajině a Moldavsku.
„Naše bezpečnost závisí na jejich bezpečnosti,“ upozornil. Rovněž podle Nawrockého je třeba pokračovat v podpoře Ruskem napadené země a zároveň si uvědomovat roli Běloruska, které „podporuje ruské válečné úsilí“.
Právě zástupci Rumunska a Polska stáli před jedenácti lety u zrodu formátu B9 v reakci na zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině. Podle Nawrockého se tehdy někteří domnívali, že země bijí na poplach příliš hlasitě. „Varovali jsme, že ruský revizionismus není dočasný. Varovali jsme, že se do Evropy vrátilo imperiální myšlení. Varovali jsme, že odstrašování nemůže existovat pouze na papíře,“ zdůraznil.
V současnosti má podle polského prezidenta Bukurešťská devítka větší význam než kdykoli od svého vzniku, a to i proto, že ruská agrese proti Ukrajině není izolovaným konfliktem. „Je to přímá výzva pro celý euroatlantický bezpečnostní řád. Kreml se snaží obnovit sféry vlivu, oslabit soudržnost NATO a podkopat suverenitu demokratických států napříč naším regionem,“ upozornil.
Nawrocki také ocenil přítomnost zástupců Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska. Jejich zapojení podle něj zásadně posiluje bezpečnostní architekturu severní a východní Evropy. Vyzdvihl také důležitost transatlantické vazby.
„Robustní a důvěryhodná spojenecká vojenská přítomnost na východním křídle NATO, včetně pokračujícího zapojení Spojených států a dalších spojenců, je nezbytná pro účinné odstrašení a obranu našeho regionu,“ dodal.
Bukurešťská devítka sdružuje země východního křídla NATO – Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Česko, Polsko a pobaltské státy Litvu, Lotyšsko a Estonsko. K středečnímu prohlášení se ale vzhledem k čerstvé změně vlády nepřidalo Maďarsko. Text podpořily i severské státy, které byly přítomné – Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko.
Ukrajinský prezident avizoval, že má na summitu naplánovaná jednání, která mají posílit ukrajinskou obranu proti ruské invazi a rozšířit formát dohod, které Kyjev uzavírá s partnery ohledně vývoje, výroby a financování dronů.
