Společná návštěva ministrů je podporou ukrajinské nezávislosti, řekl Lipavský v Kyjevě

Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska společnou cestou na Ukrajinu vyjádřili podporu politické nezávislosti této země, prohlásil v Kyjevě po jednání se svým ukrajinským protějškem Dmytro Kulebou šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Zopakoval, že ruské požadavky, aby se Severoatlantická aliance zavázala nepřijmout Ukrajinu za svůj členský stát, jsou nepřijatelné.

„Přivezli jsme jasnou zprávu. Vyjadřujeme solidaritu Ukrajině i podporu její politické nezávislosti,“ prohlásil Lipavský. Kyjev si podle něj musí sám vybrat, zda se přiblíží Severoatlantické alianci a Evropské unii. „Ruské požadavky týkající se Ukrajiny nemohou být předmětem diskuse,“ dodal s tím, že Česko stojí za Ukrajinou v její snaze o integraci do Evropské unie a NATO.

Ukrajina udělala velký pokrok směrem k integraci do Severoatlantické aliance, uvedl v Kyjevě slovenský ministr Ivan Korčok. Příslib NATO z roku 2008, že se Ukrajina může stát v budoucnu členem, podle něj stále platí. Argument Moskvy, že takové členství představuje pro Rusko bezpečnostní hrozbu, označil za lichý.

„Toto není veselá návštěva, návštěva, ze které by si člověk odnášel příjemné pocity,“ poznamenal šéf rakouské diplomacie Schallenberg s odkazem na bezútěšnou situaci, o které se v pondělí na vlastní oči přesvědčil na takzvané linii dotyku v Donbasu.

Cesta má podle něj poskytnout především „velice silný signál středoevropské solidarity a podpory ukrajinské svrchovanosti a integrity“. Bezpečnost Ukrajiny se podle něj Rakouska bytostně týká – Schallenberg připomněl, že z Vídně je Ukrajina blíže než nejzápadnější rakouská spolková země Vorarlbersko.

Od EU potřebuje Kyjev „jednotu, rozhodnost a ambicióznost“, pokud jde o možné členství Ukrajiny v evropském bloku, uvedl po jednání s trojicí ministrů šéf ukrajinské dipomacie Kuleba. Podle něj Ukrajina pro Rusko nepředstavuje nebezpečí vojensky, ale tím, že bude silným a fungujícím státem. Své protějšky upozornil, že nyní se tvoří „nová bezpečnostní architektura Evropy na příští desetiletí“. „EU nesmí na Ukrajinu hledět ruskýma očima.“

Lipavský bude jednat se Zelenským

Lipavský druhým dnem pokračuje v návštěvě Ukrajiny, kam se vydal se svými kolegy ze Slovenska a Rakouska Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem. Ráno absolvoval jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a setkal se také se zástupci Krymských Tatarů, odpoledne by měl hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Před jednáním na ukrajinském ministerstvu zahraničí položili šéfové diplomacií květiny ke zdi přilehlého Mychajlivského kláštera, která připomíná tisíce padlých v bojích na východě země.

V pondělí ministři navštívili takzvanou linii dotyku, která odděluje ukrajinská vládní vojska od Ruskem koordinovaných sil v Donbasu. Ukrajinskému Červenému kříži Lipavský později v Kyjevě předal první z pěti set dovezených balíčků první pomoci.

Diplomatická jednání

Rusko v posledních měsících shromáždilo u svých hranic s Ukrajinou, v Bělorusku, v Podněstří či na okupovaném Krymu desítky tisíc vojáků. Vyvolalo tím obavy Kyjeva i Západu, že se připravuje na vojenskou ofenzivu proti Ukrajině.

Moskva popírá, že má v plánu sousední zemi znovu napadnout, a tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá Rusko kromě jiného záruku, že Aliance nepřijme Ukrajinu za svého člena, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v ruské blízkosti. Česká vláda stejně jako NATO či Spojené státy tento požadavek odmítá.

Představitelé členských zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance se v posledních dnech střídají na Ukrajině v rychlém sledu. V úterý přicestovala do Kyjeva také šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která má rovněž v plánu navštívit konfliktní oblast na východě země. Z Moskvy v úterý do Kyjeva přilétá francouzský prezident Emmanuel Macron, který bude jednat se svým ukrajinským protějškem Zelenským. Ve středu zavítá do ukrajinské metropole polský ministr zahraničí Zbiginiew Rau. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...