Washington, Kyjev i Moskva potvrdily třídenní příměří v rusko-ukrajinské válce

Americký prezident Donald Trump oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou má od 9. do 11. května platit třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně příměří potvrdil a později tak učinila i Moskva. Klid zbraní má zahrnovat také výměnu tisícovky zajatců na každé straně. Oznámení přišlo po vzájemných obviněních Kyjeva a Moskvy z porušování dřívějšího jednostranného příměří vyhlášeného Ruskem kvůli oslavám konce druhé světové války.

„S potěšením oznamuji, že ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou bude platit třídenní příměří – 9., 10. a 11. května. V Rusku se slaví Den vítězství, stejně tak ale i na Ukrajině, protože i Ukrajinci byli významnou součástí a faktorem druhé světové války,“ napsal Trump.

Dodal, že požadavek vznesl přímo on a „velmi si váží“ toho, že šéf Kremlu Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj souhlasili. „Doufejme, že jde o začátek konce velmi dlouhé, smrtící a těžce vybojované války,“ dodal šéf Bílého domu.

Později, v noci na sobotu SELČ, Trump podle agentury Reuters uvedl, že si přeje, aby příměří ve válce na Ukrajině bylo delší než jím dříve oznámené tři dny.

Zelenskyj s ohledem na sobotní ruské oslavy napsal, že Rudé náměstí v Moskvě, kde se uskuteční ta hlavní, je pro Ukrajinu méně důležité než životy ukrajinských zajatců. „Proto jsme v rámci vyjednávacího procesu zprostředkovaného americkou stranou získali souhlas Ruska s výměnou zajatců ve formátu tisíc za tisíc. Ve dnech 9., 10. a 11. května musí být rovněž zaveden režim příměří,“ uvedl a poděkoval Trumpovi za jeho diplomatické nasazení.

Prezident Zelenskyj očekává, že Spojené státy zajistí, aby Rusko příměří skutečně dodrželo. Moskva dohodu na třídenním příměří posléze potvrdila.

Zelenskyj: Moskva porušila vlastní příměří

Kyjev jednostranně vyhlásil klid zbraní s platností od půlnoci z úterý na středu poté, co Moskva ohlásila vlastní příměří na pátek a sobotu 9. května, kdy si bude mimo jiné vojenskou přehlídkou připomínat konec druhé světové války. Pohrozila přitom masivním vzdušným útokem na Kyjev v případě narušení oslav. Rusko podle Ukrajiny jí vyhlášené příměří porušilo již ve středu 6. května.

Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová uvedla, že jen v Sumské oblasti za prvních čtyřiadvacet hodin klidu zbraní vyhlášeného Ukrajinou zahynulo pět civilistů. Rusko podle ní útočilo také na Charkov, Záporoží a Kryvyj Rih.

Nahrávám video

Zelenskyj uvedl, že Moskva k 7:00 kyjevského času porušila příměří na frontě více než 140krát, provedla desítku útočných operací a přes 850 útoků drony různého typu. „To vše jasně ukazuje, že se ruská strana ani nepokusila o příměří na frontě,“ napsal prezident. „Ukrajina zrcadlově odpoví,“ doplnil.

Ukrajinské letectvo v ranním hlášení uvedlo, že Rusko v noci zaútočilo 67 drony, z nichž se jich 56 podařilo zneškodnit.

Útok na ruské území

Ukrajinský prezident také informoval, že ukrajinské síly zasáhly ropné zařízení v Jaroslavli vzdálené přes sedm set kilometrů od hranic. Podle Zelenského bylo toto zařízení klíčové pro financování ruské války na Ukrajině. Ukrajinská média podle ruskojazyčného serveru BBC uvedla, že útok zasáhl rafinérii v Jaroslavli, která je jednou z největších na ruském území.

Ruské ministerstvo obrany v prohlášení uvedlo, že Ukrajina porušila příměří oznámené Moskvou. „Navzdory vyhlášení příměří pokračovaly ukrajinské ozbrojené síly v útocích pomocí dronů a dělostřelectva na pozice našich vojsk, jakož i na civilní cíle v Bělgorodské a Kurské oblasti,“ stojí v prohlášení ministerstva. Ruské ozbrojené síly podle něj „reagovaly na porušení příměří stejným způsobem“.

Dříve ministerstvo podle ruskojazyčného BBC informovalo o 264 dronech, které sestřelilo od půlnoci do pátečních 7:00 moskevského času (6:00 SELČ). O celkovém počtu útočících strojů ani o škodách se nezmínilo. Drony ruská protivzdušná obrana zničila nad řadou oblastí od Bělgorodské na hranicích s Ukrajinou přes anektovaný Krym až po Uljanovskou oblast, která se nachází stovky kilometrů východně od Moskvy. Ruské ministerstvo dopravy informovalo také o pozastavení provozu na třinácti letištích z důvodu útoku dronů na řídicí centra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37AktualizovánoPrávě teď

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...