„Právo zůstat.“ Evropská komise připravuje strategii, která má brzdit emigraci

Evropská komise spouští novou strategii, jejímž cílem je omezit emigraci a posílit územní soudržnost. Formální dokument chce přijmout do konce roku, ještě před zahájením vyjednávání o víceletém finančním rámci na období 2028 až 2034. Portugalsko patří mezi země nejvíce zasažené regionálními nerovnostmi a demografickým úbytkem.

„Mobilita by měla být volbou, nikoli nutností.“ Kyperský ministr financí Makis Keravnos patřil ve středu 6. května k těm, kteří strategii formálně představili Evropskému parlamentu. Kyperské předsednictví v Radě EU činí z „práva zůstat“ politickou prioritu a vyzývá k tomu, aby se tento princip promítl do příštího evropského rozpočtu.

Příslib je ambiciózní, zajistit, aby nikdo ani žádné území nezůstali stranou. Cílem je vytvořit podmínky, díky nimž bude život v nejvíce vylidněných, stárnoucích nebo ekonomicky stagnujících regionech v jednadvacátém století životaschopnou a důstojnou možností.

Druhá strana svobody

Po desetiletí byl úspěch evropské integrace spojován se svobodou pohybu. Práce v jiné zemi, studium v zahraničí a překračování hranic se staly symboly otevřené a moderní Evropy.

Realita nyní přináší doplňující, ale nepohodlný příběh: „Evropský úspěch se neměří jen tím, jak snadné je odejít, ale také důvěrou, s níž se lidé mohou rozhodnout zůstat.“ Výrok Roberty Metsolaové odráží nenápadnou změnu. Evropa začíná uznávat, že mobilita motivovaná nedostatkem alternativ už není svobodou. A že jednotný trh, pokud ho nedoprovázejí účinné redistribuční politiky, má tendenci soustřeďovat příležitosti – a lidi – na stále stejných místech, ve velkých městech.

Pro země, jako je Portugalsko, kde rozsáhlá území navzdory desetiletím evropského financování dál ztrácejí obyvatele, není tato úvaha ani zdaleka teoretická. Otázkou je, zda se navrhovaná řešení skutečně promítnou do praxe.

Odpověď spočívá v politice soudržnosti. Místopředseda Evropské komise Raffaele Fitto zdůrazňuje, že iniciativa závisí na investicích: „Bude skutečná pouze tehdy, pokud vytvoříme pracovní místa, veřejné služby a příležitosti ve všech regionech.“

Fitto však neuvedl, jak by bylo možné tuto ambici uskutečnit v kontextu stále silněji zatíženém novými evropskými prioritami, jako jsou obrana, energetická transformace nebo podpora průmyslu.

Cílem je prozatím schválit strategii do prosince, kdy začne vyjednávání o evropském rozpočtu po roce 2027. Teprve tehdy přijde skutečná zkouška – buď se „právo zůstat“ stane novým evropským pilířem, nebo hrozí, že zůstane jen u rétoriky.

Klíčem by mohla být decentralizace

Jedním z nejkritičtějších vystoupení byl projev předsedkyně Evropského výboru regionů Katy Tüttőové, která dala hlas městům a regionům, jež problém znají zevnitř. „Bez decentralizovaných veřejných investic se silní stávají ještě silnějšími a slabší ztrácejí všechno,“ uvedla.

Tüttőová také upozornila, že „právo zůstat“ nelze jednoduše nařídit z Bruselu. Buduje se prostřednictvím otevřených škol, fungujících zdravotnických zařízení, veřejné dopravy a místních pracovních míst. „Místní lídři potřebují svobodu utvářet budoucnost svých komunit,“ dodala.

„Mnohem víc než trh“

Zvláštním hostem akce byl i bývalý italský premiér Enrico Letta. Událost přivedla do známé budovy Altiera Spinelliho, srdce Evropského parlamentu v belgické metropoli, stovky lidí.

Autor zprávy „Mnohem víc než trh“ zdůraznil myšlenku, že integrace by mohla politicky selhat, pokud ji nebudou doprovázet pevné mechanismy přerozdělování: „Jednotný trh bez silné a účinné politiky soudržnosti by se pro Evropu mohl stát problémem.“

Letta také popsal setkání s občany, kteří se neztotožňují s Evropou navrženou „jen pro ty, kteří cestují a mění země“. Podle něj musí evropský projekt sloužit i těm, kteří chtějí zůstat. Bývalý italský premiér však zároveň uznal, že převedení této myšlenky do konkrétních politik si vyžádá obtížná rozhodnutí – od přesměrování investic až po hlubší finanční integraci – právě v oblastech, v nichž členské státy zůstávají nejvíce rozdělené.

Veřejná konzultace

Od středy je iniciativa ve veřejné konzultaci, takže všichni občané i instituce mohou do 5. června předkládat své návrhy. V červnu má být spuštěna také strategie věnovaná výhradně ostrovním regionům.

Článek napsala Andreia Filipa Novová (RTP). Poprvé byl publikován 6. května 2026 ve 23:34 SELČ.

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 mminutou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...