Maďaři porazili režim dlouholetého premiéra Viktora Orbána, v jeho pádu je také odkaz pro slovenského premiéra a Orbánova spojence Roberta Fica (Smer), jakož i ruského vůdce Vladimira Putina, napsal slovenský list Sme k výsledkům voleb v Maďarsku. Podle Denníku N je Orbánova porážka ránou pro Fica. Činitelé EU jsou mírně optimističtí, že by Magyar mohl odblokovat půjčku Kyjevu, ale zároveň opatrní, protože není tak proukrajinský, píší Politico a Euronews. Také ukrajinská média upozorňují na Magyarův nejednoznačný postoj.
„Nejde o obyčejnou prohru ve standardní demokratické zemi. Je to porážka v uneseném Maďarsku, kde měl Orbán k dispozici propagandistickou mašinerii podobnou té, na kterou spoléhá jeho ruský spojenec Vladimir Putin. Orbán prohrál nejen za svou stranu, ale i za Vladimira Putina, který pro nynějšek ztrácí důležité maďarské agenty infiltrované do orgánů Evropské unie,“ uvedlo Sme.
Před maďarskými volbami tým investigativních východoevropských novinářů zveřejnil nahrávku z předloňského srpna, na které šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem probíral podobu unijních protiruských sankcí za pokračující agresi Moskvy na Ukrajině.
Podle Sme volební prohrou Orbána rovněž prezident USA Donald Trump ztrácí klíčového národního konzervativce, který měl dál oslabovat Evropu. „Prohrává také Robert Fico, který by mohl pochopit, že ani nejosvědčenější manipulační techniky nedokážou překrýt vládní korupci. Když prohrál Orbán navzdory podpoře propagandistického aparátu a kontaktu s Putinem, podobný scénář může za rok postihnout i jeho.“
Podle Denníku N je Orbánova volební porážka velkou věcí nejen pro Maďarsko, které Orbán unesl na okraj Evropské unie a až téměř zpět do ruského světa, ale i pro celou Evropu, USA pod vedením Trumpa a zvláště pro Slovensko.
„Orbánova prohra neznamená, že automaticky prohraje také Fico. Je to ovšem silný odkaz, že politika strašení, lží a ruských operací není neporazitelná. Je to odkaz, že více než propaganda je rozpadající se stát, který Orbán i Fico vytvořili,“ napsal Denník N. Orbán a Fico se podle něj tváří, že Evropa je slabá a neschopná, společně do ní kopali a zrazovali ji. Dodal, že Orbán je pryč a osamocený Fico nemá odvahu, aby v tom pokračoval.
Zpravodajský portál Aktuality.sk očekává, že Maďarsko pod vedením pravděpodobného nového premiéra Magyara nepochybně změní svou zahraniční politiku. Napsal, že Orbán si v posledních letech za hlavního nepřítele zvolil Ukrajinu a Evropskou komisi, což se podle něj ukázalo i ve volební kampani jeho strany Fidesz.
Optimismus ohledně půjčky Ukrajině
Někteří z unijních diplomatů, které citoval bruselský server Politico, vyjádřili optimismus, že Magyarovo vítězství povede k rychlému zrušení zablokování unijní půjčky Kyjevu. „Pro novou vládu by mělo být snadné to prostě nevetovat,“ uvedl jeden z diplomatů. Pravděpodobně by stačil pouze formální souhlas na úrovni takzvaného Coreperu, tedy velvyslanců členských států při EU, který se schází v Bruselu většinou dvakrát týdně, ale jeho jednání může být svoláno kdykoli.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Finance mají Kyjevu sloužit na rozpočtové a vojenské účely.
S půjčkou souvisejí celkem tři legislativní návrhy, všechny je podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení právě členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. Jedno z nařízení bylo přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačila kvalifikovaná většina.
První peníze z půjčky by se měly na Ukrajinu dostat už v dubnu, Orbán ale oznámil, že hodlá půjčku blokovat, dokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba. Ropovod byl podle Ukrajinců poničený ruskými útoky, podle Budapešti ale Kyjev dovoz ropy blokuje z politických důvodů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před volbami zdůraznil, že Kyjev v pracích pokročí. „Opravy dokončíme... říkal jsem jim, že je dokončíme letos na jaře,“ uvedl minulý týden. V neděli Zelenskyj také uvedl, že je „připraven na schůzky a společnou konstruktivní práci“ s nastupujícím maďarským premiérem.
Budapešť blokuje i protiruské sankce a cestu Ukrajiny do EU
Kromě půjčky Kyjevu ale Maďarsko blokuje i schválení dvacátého balíku sankcí proti Rusku a rovněž cestu Ukrajiny do Evropské unie tím, že odmítá schválit otevření konkrétních přístupových kapitol. V případě sankčního balíku půjde podle unijních diplomatů nejspíš o první „test toho, jak nová vláda vnímá Moskvu“, napsalo Politico. Nicméně nestane se tak okamžitě.
„Cílem našeho předsednictví zůstává uzavřít co nejdříve jak poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur, tak dvacátý balíček sankcí. Máme v úmyslu to zařadit na program Coreperu, jakmile to podmínky dovolí, s cílem urychlit schválení obou návrhů,“ uvedl nejmenovaný kyperský představitel. Právě Kypr nyní EU předsedá.
Maďarská ústava vyžaduje, aby se nový parlament sešel do třiceti dní od hlasování. To znamená, že Orbánovi spojenci nejspíš budou u moci ještě v úterý 21. dubna, kdy se v Lucemburku koná jednání ministrů zahraničí bloku, a 23. a 24. dubna, kdy se v Nikósii uskuteční neformální summit EU. Jestliže tam Orbán pojede, bude to jeho poslední schůzka na nejvyšší unijní úrovni.
Opatrnost ohledně Magyarovy podpory Ukrajině
Unijní úředníci jsou ale vůči Magyarovi rovněž opatrní. Přestože je proevropský a je rovněž pevným zastáncem EU a NATO, mohl by zaujmout kritický postoj k politice unijního bloku vůči Ukrajině, aby zcela neztratil některé z voličů. Magyar již dříve naznačil, že Maďarsko bude i nadále odmítat posílat zbraně do Kyjeva a že přistoupení Ukrajiny k EU by mělo být podmíněno konkrétními podmínkami a referendem v Maďarsku.
Jeden vysoce postavený představitel Unie označil nedělní historický výsledek za „nový začátek“, ale varoval, že situace nebude „procházka růžovým sadem“, napsal server Euronews.
Zmrazené fondy
Budoucí maďarský premiér ale rovněž povede závod s časem, když se bude snažit rozmrazit peníze z unijních fondů určených pro Maďarsko. Budapešť, která trpí nedostatkem hotovosti, finanční podporu zoufale potřebuje, napsalo Politico. Některé z těchto fondů přitom do léta propadnou. Celkem jde o sedmnáct miliard eur, které Brusel zmrazil kvůli porušování principů právního státu a svobody médií v Maďarsku.
Evropská komise bude nicméně požadovat důkazy o tom, že v zemi začínají potřebné soudní či další reformy, než jakoukoli finanční podporu uvolní. Právě toto téma bude nejspíš jedním z hlavních během prvních rozhovorů Magyara s nejvyšší představiteli EU, domnívají se unijní diplomaté.
Magyara opatrně hodnotí i ukrajinská média
Také ukrajinská média upozorňují, že Magyar má k jejich zemi nejednoznačný postoj. RBK-Ukrajina připomíná, že kromě toho, že šéf strany Tisza je proti dodávkám zbraní Ukrajině nebo jejímu rychlému vstupu do EU, není pro rychlé ukončení nákupu ruské ropy a plynu a hovoří v této souvislosti o roce 2035.
Server se domnívá, že Magyar navzdory zdrženlivému postoji pravděpodobně odblokuje unijní pomoc Ukrajině, aby zlepšil vztahy s Bruselem. Tento politik zároveň uznává jednání Ruska jako agresi a v červenci 2024 navštívil Kyjev, upozorňuje portál.
Tuto výpravu připomíná také ukrajinská agentura Unian a dodává, že Magyar se do země vypravil krátce po ruském útoku na dětskou nemocnici Ochmatdyt a přivezl humanitární pomoc. Agentura upozorňuje na Magyarovu kritiku Orbánových setkání s Putinem během invaze na Ukrajinu. Kreml podle ní nyní ztrácí cenného spojence v EU. Zároveň Magyar avizoval, že hodlá zaujmout pragmatický postoj vůči Moskvě.
Unian zmiňuje dva analytiky, kteří jsou opatrní co do očekávání výrazného zlepšení vztahů mezi Budapeští a Kyjevem za Magyarovy vlády. „Domnívám se, že ve vztazích s námi bude dost opatrný. Navíc bude muset voličům nějakou dobu dokazovat, že to rozhodně nebyl (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj, kdo vyhrál volby, ale právě on. A proto možná dokonce dojde k nějakým gestům, která nás překvapí a budou se jevit jako nepříjemná,“ řekl podle agentury analytik Jevhen Dykyj.
