Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.

Podle údajů shromážděných pomocí satelitů a analyzovaných organizací Global Forest Watch amerického World Resources Institute (WRI) ve spolupráci s Marylandskou univerzitou přišly tropické oblasti v loňském roce o 43 milionů hektarů primárních lesů, což odpovídá rozloze Dánska.

To představuje pokles o 36 procent oproti roku 2024, kdy ničení lesů, které jsou zásadní pro biologickou rozmanitost, zásobování vodou i pohlcování oxidu uhličitého, dosáhlo děsivého rekordu: ztraceno bylo 67 milionů hektarů.

Ačkoli je tento pokles „povzbudivý“ a ukazuje účinnost některých vládních opatření, podle spoluředitelky Global Forest Watch Elizabeth Goldmanové může být pouze dočasný a nic nemění na dramatickém rozsahu odlesňování ve světě.

„Každý pozitivní rok je vítaným signálem, ochrana deštných pralesů ale vyžaduje, aby se tento pokrok udržel natrvalo,“ uvedl profesor Marylandské univerzity Matt Hansen.

Navzdory pokroku se podle zprávy ve světě každou minutu dál ztrácí plocha deštného pralesa odpovídající jedenácti fotbalovým hřištím. A úbytek deštných pralesů zůstává o 46 procent vyšší než před deseti lety.

V tomto kontextu se globální cíl zastavit odlesňování do roku 2030 jeví jako velmi obtížně dosažitelný. Současná úroveň je podle Global Forest Watch o sedmdesát procent vyšší, než by odpovídalo potřebné trajektorii.

Křehký pokrok

Velká část pokroku zaznamenaného v roce 2025 připadá na Brazílii, kde se nachází největší deštný prales na světě. V roce 2025 země snížila úbytek primárních lesů nezpůsobený požáry o 41 procent oproti roku 2024, a to na nejnižší dosud zaznamenanou úroveň. Přispělo k tomu zejména zavedení rozhodných opatření, například plánu na prevenci odlesňování a zvýšení pokut a trestů za ekologické delikty.

Díky přísným vládním opatřením se i dalším zemím podařilo omezit ničení deštných pralesů, například Kolumbii o sedmnáct procent, nebo ho udržet výrazně pod dříve zaznamenanými úrovněmi, jako v Malajsii a Indonésii.

Pokrok ale zůstává křehký a vystavený různým tlakům, například rozšiřování pěstování sóji a chovu dobytka v Brazílii nebo těžbě niklu v Indonésii, která ničí desítky tisíc akrů půdy.

Zároveň zůstává úbytek primárních deštných pralesů vysoký i v dalších zemích, například v Bolívii, Konžské demokratické republice, Kamerunu a na Madagaskaru.

Hrozba požárů

Celosvětový úbytek stromového pokryvu se v roce 2025 snížil o čtrnáct procent, a to napříč všemi typy lesů. Přestože hlavní příčinou odlesňování zůstává rozšiřování zemědělské půdy, stále významnější roli kvůli klimatické změně hrají požáry. Zvlášť patrné to bylo v arktických oblastech, kde v roce 2025 připadalo na požáry 42 procent ztrát.

„Za poslední tři roky požáry zničily více než dvojnásobek lesního pokryvu oproti stavu před dvaceti lety,“ uvedla Goldmanová. Požáry sice mohou mít přirozené příčiny, většinu z nich ale způsobuje člověk.

Ztráty způsobené požáry byly obrovské v Kanadě, kde plameny spálily 53 milionů akrů (asi 21,5 milionu hektarů). Rok 2025 tak byl v tomto ohledu pro tuto severoamerickou zemi druhým nejhorším v historii měření.

Ve Francii byla ztráta lesů způsobená požáry sedmkrát vyšší než v roce 2024. Ve dvou iberských zemích, Španělsku a Portugalsku, pak požáry stály za šedesáti procenty úbytku stromového pokryvu.

Očekává se, že tato hrozba bude v příštích letech kvůli klimatické změně sílit. Ta totiž vytváří teplejší a sušší podmínky, a tím podporuje šíření požárů. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) by při zvýšení globální teploty o čtyři stupně Celsia vzrostla četnost požárů zhruba o třicet procent a spálená plocha o padesát až sedmdesát procent.

Pro Global Forest Watch bude rok 2026 „klíčový“. Možný návrat jevu El Niño, který obvykle přispívá ke zvyšování globálních teplot, zvyšuje riziko zhoršení požárů. Pokrok navíc mohou ovlivnit nadcházející volby v zemích s rozsáhlými lesy i mezinárodní geopolitické napětí.

ERTNews, 29/04/2026 08:48 (GMT+2)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 54 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...