Obnovíme nezávislost veřejnoprávních médií, slíbil Magyar

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.

„Každý Maďar si zaslouží veřejnou mediální službu, která bude vysílat pravdu,“ řekl Magyar v rozhovoru s veřejnoprávním, ale státem ovládaným rozhlasem Kossuth Rádió. Už předtím řekl v oficiálně veřejnoprávní, avšak taktéž na státu závislé televizi M1, že jeho budoucí vláda plánuje vysílání veřejnoprávních médií pozastavit.

Magyar v rozhlase poukázal na to, že naposledy vystoupil v maďarských veřejnoprávních médiích 26. září 2024 a že aby se tak stalo nyní znovu, bylo potřeba získat 3,3 milionu hlasů voličů. To označil za bezprecedentní situaci v historii moderní maďarské demokracie.

„Propagandistický stroj“

Vláda dosluhujícího premiéra Viktora Orbána sloučila veřejnoprávní televizi, rozhlas a tiskovou agenturu MTI do státní mediální skupiny MTVA, kterou nejen opozice označovala za „továrnu na lži“ a „vládní propagandistický aparát“.

Na to, že maďarská veřejnoprávní média jsou kontrolovaná vládou, upozorňují mimo jiné nevládní organizace Human Rights Watch či Reportéři bez hranic. Druhá jmenovaná je označila za „propagandistický stroj“. O vládní kontrole nad maďarskou veřejnoprávní televizí, rozhlasem a tiskovou agenturou opakovaně píší také tamní i zahraniční média a zabývají se jí rovněž výzkumníci.

Proti mediálnímu zákonu, kterým Orbánova vláda činnost médií svázala, se ohradila nejen opozice, ale také Evropská unie. Magyarova budoucí vláda chce připravit nový mediální zákon a ustavit nový mediální úřad, aby tak zajistil svobodu a nezávislost tisku.

Magyar v rozhlase poznamenal, že den či dva po porážce Fideszu, což považuje za změnu režimu, se někteří lidé včetně vedení a redaktorů veřejnoprávních médií pokouší předstírat, že se nic nestalo, a snaží se vystupovat jako nezávislá média.

Dále uvedl, že netouží po pomstě, chce ale, aby veřejnoprávní média vysílala skutečnost. Dodal, že příprava nového mediálního zákona a vytváření profesionálních podmínek ve veřejnoprávních médiích nějaký čas potrvají.

Nahrávám video

Magyar slíbil diverzifikovat zdroje ropy, ruskou ale bude brát dál

Vláda dosluhujícího premiéra Orbána navzdory dlouholeté ruské agresi proti Ukrajině udržuje dobré vztahy s Moskvou a nakupuje ruské energetické suroviny, díky jejichž prodeji získává Moskva peníze na financování své války proti Ukrajině.

Magyar nyní řekl, že i kdyby Maďarsko chtělo, nemůže se od ruské suroviny zcela odstřihnout, neboť poloha země to neumožňuje. Zdrojem dodávek ropy tak zůstane ruský ropovod Družba, zároveň ale nová vláda bude usilovat i o další zdroje za co nejlepší ceny, dodal vítěz voleb.

Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští jsou dlouhodobě napjaté a Maďarsko spolu se Slovenskem obviňovaly Kyjev, že schválně otálí s opravou ropovodu Družba, který v lednu na západě Ukrajiny poškodil ruský dronový útok. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý slíbil, že Družba bude opět funkční do konce dubna.

„Samozřejmě všichni doufají, že dodávky Družbou se do konce dubna obnoví. Pokud se tak stane, pak bude dlouho trvat doplnění strategických rezerv,“ řekl Magyar.

Chorvatský premiér Andrej Plenković nicméně na březnovém summitu EU v Bruselu odmítl tvrzení Maďarska, že Budapešť potřebuje ruskou ropu. Chorvatsko podle Plenkoviče dokáže pokrýt maďarské potřeby přes ropovod Adria.

Magyar rovněž řekl, že se chce sejít s vedením maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, která mimo jiné provozuje bratislavskou rafinerii Slovnaft. Za nejdůležitější úkol nadcházejících týdnů označil zajištění bezpečnosti dodávek paliv.

Magyar chce obnovit plný přístup k fondům EU

V televizi M1 Magyar řekl, že Orbánova vláda přivedla Maďarsko k bankrotu. Domnívá se, že stát se pod Orbánovým vedením stal nejchudší a nejzkorumpovanější zemí v Evropě.

Dosluhujícího premiéra kritizoval za to, že nedokázal a nechtěl zajistit pro Maďarsko osm bilionů forintů (535 miliard korun) z unijních fondů, zatímco ostatní členské státy z fondů prostředky čerpaly. „Nedělal nic, jen vetoval a lhal,“ řekl Magyar s odkazem na Orbánův postoj v EU, kde se Maďarsko stavělo do opozice vůči Bruselu.

Magyar slíbil, že učiní vše, aby se Budapešť nyní k těmto penězům dostala. Evropská komise přístup k části fondů Maďarsku zmrazila kvůli porušování principů právního státu a dalších základních hodnot EU. Komise dosud neschválila ani maďarský plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a který umožňuje půjčky na vojenské vybavení.

Od unijních peněz si Magyar slibuje investice na podporu malých a středních podniků a také do dopravy. Na připravované návštěvě Polska chce Magyar s tamním premiérem Donaldem Tuskem hovořit i o vysokorychlostní trati mezi Budapeští a Varšavou.

Slib zachovat sociální programy

Magyar dále řekl, že jeho vláda zachová a rozšíří sociální programy zavedené Orbánem. Jako příklad zmínil regulované ceny služeb bydlení včetně dotovaného palivového dříví. V Maďarsku, které má 9,5 milionu obyvatel, na dotované palivové dříví podle Magyara spoléhá 1,5 milionu lidí.

Magyar ve státem kontrolovaném rozhlasu Kossuth Rádió řekl, že rozpočet na palivové dřevo se od roku 2019 nezvýšil a stále činí pět miliard forintů (330 milionů korun), zatímco na propagandu stát dává dvacet miliard forintů (1,3 miliardy korun).

Očekávaný budoucí premiér slíbil rovněž podporu regionům. Řekl, že jeho vláda mimo jiné zruší Orbánův plán na uzavření 38 nemocnic ve venkovských oblastech.

Tisza se v novém parlamentu bude opírat o ústavní většinu a Magyar po přev zetí moci plánuje rozsáhlé změny, kterými chce zvrátit zásahy provedené Orbánovou stranou Fidesz. Magyar ve středu po jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...