Nejhorší humanitární krize světa sílí. Súdán doplácí na válku s Íránem

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.

Občanská válka zemi de facto rozdělila na dvě části. RSF nyní ovládají většinu jižního a západního Súdánu, zatímco armáda drží většinu severu a východu. Na bojišti panuje patová situace.

„Bohužel nevidíme jasný pokrok směrem k nějakému řešení,“ řekla minulý týden novinářům zástupkyně Úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Súdánu Marie-Helene Verneyová. Boje podle ní stále probíhají ve velké části země: v obou Kordofánech, v Dárfúru i ve státě Modrý Nil.

Z Chartúmu je „město hrobů“

Metropoli Chartúm, kterou loni opět dostala pod kontrolu súdánská armáda, proměnily roky bojů v město hrobů, kde jsou tisíce lidí pohřbeny na provizorních místech – u škol, mešit či silnic, protože hřbitovy nebyly přístupné. Úřady nalezly třiadvacet tisíc těl, ale desítky tisíc dalších zůstávají pohřbeny v masových hrobech, informoval list LA Times.

Boje byly tak krvavé, že mnoho mrtvých zůstalo na ulicích. „Viděl jsem všechno: zadržené, svázané a popravené. Příslušníky milicí RSF pohřbené s lůžkovinami jako rubášem. Mrtvoly napůl sežrané psy, kočkami, hlodavci, ptáky,“ popsal šéf Státního forenzního úřadu Hišám Zajn l-Ábidín. „Tohle je válka,“ dodal.

OSN odhaduje celkový počet obětí konfliktu na 150 tisíc, podle bývalého zmocněnce USA pro Súdán Toma Perriella je jich až čtyři sta tisíc. Více než 61 tisíc lidí zemřelo v Chartúmu a jeho okolí, píší LA Times. Desítky tisíc lidí po celé zemi se pohřešují.

Následky bojů o Chartúm
Zdroj: Reuters/El Tayeb Siddig

Dronové útoky a sexuální násilí

Letecké bombardování a dronové útoky jsou přitom stále častější. Jen od začátku roku bylo při úderech bezpilotními prostředky zabito skoro sedm set civilistů, upozornil podle agentury AFP šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Tom Fletcher. Dětský fond OSN (UNICEF) uvedl, že drony jsou „zodpovědné za téměř osmdesát procent“ z nejméně 245 obětí z řad dětí, které od začátku roku zemřely nebo utrpěly zranění.

Súdánské lidskoprávní organizace dlouhodobě obviňují z cílených útoků proti civilistům a civilní infrastruktuře jak armádu, tak RSF. Asi největší emoce budí masakry ve Fáširu, který nedávno dobyly milice. Podle vyšetřovací komise OSN hromadné vraždění etnických skupin nearabského původu nese znaky genocidy. Z Fáširu uprchlo po jeho dobytí odhadem více než sto tisíc lidí.

Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) poukazuje také na sexuální násilí, které se v občanské válce často používá jako válečná zbraň – znásilnění nebo genderově podmíněné násilí hrozí v zemi více než dvanácti milionům lidí, převážně ženám a dívkám.

„Když jste žena a měla jste štěstí, že vás nikdo neznásilnil ve Fáširu, nejspíš vás někdo znásilní na útěku, nebo pak v uprchlických táborech pro vnitřně vysídlené,“ uvedla pediatrička Giulia Chioprisová z MSF, která na misi v Tavíle pracovala s přeživšími z Fáširu.

Nejmladší oběti byly čtyři roky. „Sledovali stopy krve, a tak ji našli na okraji ulice mezi odpadky. Bude mít fyzické následky do konce života,“ podotkla Chioprisová. Podle pediatričky za sexuálním násilím stojí nejen členové ozbrojených skupin, ale také civilisté.

Za tři roky války Světová zdravotnická organizace (WHO) ověřila a zdokumentovala více než dvě stě útoků na zdravotnická zařízení, které vedly k 2052 úmrtím. Zdravotnictví v zemi je podle WHO na pokraji kolapsu. Více než čtyřicet procent populace země potřebuje naléhavě pomoc, přetížené nemocnice ale nezvládají přijímat pacienty, a to v době různých epidemií včetně cholery.

Miliony uprchlíků živoří

Válka už vyhnala z domovů čtrnáct milionů Súdánců, tedy zhruba čtvrtinu obyvatel. Z toho devět milionů tvoří vnitřně vysídlení uprchlíci a dalších 4,4 milionu lidí odešlo za hranice, uvádí v nové bilanci organizace OSN.

Čad hostí více než 900 tisíc súdánských uprchlíků, Jižní Súdán přes 600 tisíc lidí, a to i přes vlastní humanitární krizi a sílící konflikt. Obě země fungují na hraně svých možností a solidarita se ocitla v bodu zlomu. Řada lidí nemá práci a musí omezovat jídlo, podotýká organizace Norská rada pro uprchlíky (NRC).

Egypt, který přijal 1,5 milionu lidí, a Libye s více než půl milionem nabízejí relativně lepší přístup k práci a službám, ale mnoho Súdánců zůstává vyloučeno z formálních systémů, čelí problémům s dokumentací a má potíže s přístupem ke stabilnímu příjmu.

Súdánské uprchlice v Čadu
Zdroj: Reuters/Amr Abdallah Dalsh

Krize neúměrně postihuje vysídlené ženy a děti. V Súdánu, Čadu a Jižním Súdánu pětina nemá přístup k toaletě nebo latríně; to je třikrát více než u mužů. Ženy a dívky často cestují na velké vzdálenosti pro vodu a cestou čelí obtěžování a násilí, uvádí NRC.

„Miliony dětí nyní strávily tři roky svého dětství vysídleny, což má dalekosáhlé důsledky pro jejich budoucnost. Většina z nich má omezený nebo žádný přístup do školy. Více než 58 tisíc dětí dorazily do sousedních zemí samy, na útěku odděleno od svých rodin, často zraněné a hluboce traumatizované,“ píše v aktuální zprávě UNHCR.

Roste také počet Súdánců, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu přes Libyi do Evropy. Mezi lety 2024 a 2025 dorazilo na starý kontinent přes čtrnáct tisíc Súdánců, což představuje nárůst o 232 procent od začátku konfliktu.

Nedostatek finančních zdrojů

Situace v Súdánu je neúnosná. „Téměř 34 milionů lidí, tedy téměř dvě třetiny populace, potřebuje humanitární pomoc. Jedná se o nejhorší humanitární krizi dneška,“ konstatoval Fletcher.

Situaci podle UNHCR významně zhoršuje vážný nedostatek financování. Humanitární organizace, včetně UNHCR, dosud obdržely jen šestnáct procent z 2,8 miliardy dolarů potřebných k poskytování pomoci v Súdánu a osm procent z 1,6 miliardy dolarů na regionální pomoc uprchlíkům.

Výdaje na mezinárodní rozvojovou pomoc klesly loni reálně o více než pětinu, což je nejvíc v historii. Důvodem je hlavně politika USA, které své výdaje snížily o více než polovinu, spočítala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „Bez obnovené a trvalé globální pozornosti a podpory se utrpení a rizika pro miliony vysídlených osob a pro širší region jen zvýší, což tuto krizi učiní ještě destabilizující a nákladnější na řešení,“ varoval úřad OSN.

Súdánští uprchlíci spoléhají na humanitární pomoc
Zdroj: Reuters/Amr Abdallah Dalsh

Nový konflikt pomoc zdražuje a zpomaluje

Akutnímu hladu čelí více než 19 milionů Súdánců, přičemž hladomor sužuje rozsáhlé oblasti Dárfúru a Kordofánu. Zástupce WHO v Súdánu Šiblí Sahbání upozornil, že na poskytování humanitární pomoci má vliv blízkovýchodní konflikt. Většina agentur, jako například WHO, má totiž hlavní logistické centrum ve Spojených arabských emirátech.

Válka USA a Izraele proti Íránu přepravu pomoci v regionu zpomalila, jelikož humanitární skupiny musejí využívat časově náročnější trasy. Organizace varují, že krize ještě více zatěžuje dodávky potravin a paliv, která rychle zdražují.

Zástupce vedoucího Světového potravinového programu OSN (WFP) Carl Skau poznamenal, že veškerá súdánská nafta pochází z oblasti Perského zálivu a dodávky jsou v současné době vážně omezeny kvůli narušení dopravy v Hormuzském průlivu íránskou a nyní i americkou blokádou.

„Naše týmy v Súdánu hlásí masivní nárůst cen,“ řekl šéf německé organizace pro potravinovou pomoc Welthungerhilfe Matthias Mogge. „Palivo zdražilo až o osmdesát procent a základní potraviny, jako je pšenice, zhruba o sedmdesát procent,“ sdělil Mogge podle stanice Deutsche Welle s tím, že vzrostly rovněž náklady na doručování pomoci.

Súdán je závislý i na dodávkách hnojiv z oblasti Perského zálivu. Za současné situace to může vést k dlouhodobému ohrožení úrody v zemi, kde byl již v některých částech vyhlášen hladomor. Velká část súdánského zemědělství je navíc závislá na zavlažování vodou čerpanou z řeky Nil, což je proces, který vyžaduje palivo. „Tato válka na Blízkém východě nás zasahuje všude, ale v místě, jako je Súdán, má skutečně dramatické důsledky,“ konstatoval Skau.

Hrozba masové evakuace

V zemích Perského zálivu aktuálně pracuje asi osm set tisíc súdánských migrantů, kteří posílají domů peníze. „Pokud z jakéhokoli důvodu budou tyto pracovní příležitosti dlouhodobě ovlivněny, myslím, že se rozhodně setkáme s velmi silným negativním dopadem na ekonomiku a potřeby v Súdánu,“ řekl serveru The Africa Report vedoucí mise Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Muhammad Rif’at.

„Pokud z jakéhokoli důvodu začneme být svědky masové evakuace pracovních migrantů z Perského zálivu, bude to katastrofální scénář,“ obává se Rif’at.

Současná občanská válka v Súdánu vypukla v roce 2023 jako boj o vliv mezi dvěma vojenskými představiteli – generál súdánské armády Abdal Fattáh Burhán a velitel RSF Muhammad Hamdán Dagalo přezdívaný Hemedti v roce 2021 společně provedli vojenský převrat, později se ale rozešli kvůli neshodám ohledně rozdělení moci.

Původ RSF sahá k milici Džandžavíd, která čelí obvinění z páchání etnických čistek kvůli použití brutálních metod při bojích s rebely před dvěma dekádami v Dárfúru. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) je Dagalo spojen se závažnými zločiny proti civilistům včetně masového znásilňování nebo vypalování celých vesnic.

Válka vrátila súdánskou ekonomiku o více než třicet let zpět, vyplývá podle listu Guardian z analýzy Rozvojového programu OSN a Institutu pro bezpečnostní studia. Pokud by boje pokračovaly do roku 2030, v nouzi se může ocitnout dalších 34 milionů lidí.

Zapojení zahraničních aktérů

Konflikt přilákal bojovníky z Libye, Čadu, Mali, Jižního Súdánu, Středoafrické republiky či z Kolumbie. Zbraně se do země dostávají z řady zemí regionu, čímž dochází k porušování zbrojního embarga. Zatímco Turecko, Saúdská Arábie, Egypt či Írán stojí za súdánskou armádou, RSF mají tichou podporu Emirátů, zatímco Rusko hraje na obě strany.

Burhán nedávno pod tlakem arabských zemí a USA odsoudil íránské útoky na Saúdskou Arábii, a to i přesto, že islámská republika zásobovala jeho síly klíčovými drony. Válka proti Teheránu podle webu The Middle East Eye odhalila rozkol v súdánské koalici.

S armádou totiž spolupracují samozvané džihádistické skupiny i sekulární aktivisté, kteří se účastnili revoluce, jež vedla k odstranění islamisty podporovaného autokrata Umara Bašíra. Někteří z džihádistů přitom oficiálně podpořili ve válce Írán. Burhán tento postoj odmítl a varoval před vymýcením podobných kritických hlasů v koalici.

Jedním z možných pozitivních důsledků války s Íránem je v současnosti narušení zbrojních dodávek do Súdánu, poznamenal Rif’at z organizace IOM. Jiní experti upozorňují, že k větším změnám zatím ze strany zahraničních aktérů nedošlo.

„Mnoho analytiků předpovídalo, že Emiráty budou příliš zaneprázdněny válkou v Íránu, než aby pokračovaly v podpoře RSF v Súdánu, ale zatím se to nezdá být pravda. Zároveň existuje mnoho zpráv naznačujících, že Egypt i Saúdská Arábie jsou stále více frustrované vedením súdánské armády,“ řekl Middle East Eye bývalý zpravodajský analytik v africkém ředitelství CIA Cameron Hudson.

Abú Dhabí jako nejvýraznější zahraniční aktér zapojení do konfliktu na straně RSF popírá. Súdánská vláda podala loni u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) žalobu na Emiráty, které obvinila z porušení závazků vyplývajících z úmluvy OSN o genocidě. ICJ nakonec žalobu Chartúmu zamítl s odvoláním na nedostatek jurisdikce k rozhodnutí v této věci. Experti OSN i američtí zákonodárci ale považují informace za důvěryhodné.

Role Etiopie

Výzkumníci z Yaleovy univerzity nedávno zjistili, že útočiště a pomoc RSF poskytuje také etiopská armáda, napsala agentura Bloomberg. RSF se ukrývají v táboře Etiopských národních obranných sil v Asose na západě Etiopie, zjistili experti, kteří sledují zvěrstva v konfliktních zónách pomocí zpravodajských informací z otevřených zdrojů a satelitních snímků.

Vyšetřování ukázalo, že na letišti ve vojenském táboře poblíž etiopské hranice se Súdánem vyrostl nový hangár a probíhají zde i další stavební práce. Výzkumníci popsali pohyb stovek vozidel, včetně velkých komerčních dopravců, k němuž docházelo po dobu několika týdnů v oblasti a jejím okolí.

Zpráva výzkumníků z Yaleovy univerzity ohledně zapojení Etiopie do války v Súdánu
(pdf, 13 MB)
Stáhnout

Shromážděné vizuální důkazy ukazují, že RSF podnikají útoky na súdánský stát Modrý Nil právě z etiopské základny. Etiopie na žádost o komentář nereagovala.

Diplomatické úsilí selhává

Dosavadní pokusy Spojených států a regionálních mocností o nastolení příměří přitom selhaly. Nyní se tyto země soustředí na konflikt s Teheránem. „Prosím, nenazývejte to zapomenutou krizí. Hovořím o tom jako o opuštěné krizi,“ uvedla v pondělí podle serveru ABC News nejvyšší představitelka OSN v Súdánu Denise Brownová, která kritizovala mezinárodní společenství za to, že se nezaměřuje na ukončení bojů.

Německo ve středu pořádalo mezinárodní konferenci na pomoc Súdánu, kde se podařilo vybrat přes 1,3 miliardy eur. Kancléř Friedrich Merz ještě před konferencí označil situaci v Súdánu za „největší humanitární krizi naší doby“. Zdůraznil, že Berlín podporuje úsilí Egypta, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Spojených států o dosažení příměří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 mminutou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...