Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.

Demisi podalo všech pět členek poroty, kterou vedla brazilská kurátorka Solange Oliveiraová Farkasová, uvedlo ve čtvrtek vedení bienále. Porota měla udělit dvě hlavní ceny – Zlatého lva za nejlepší národní expozici a nejlepšímu účastníkovi hlavní expozice In Minor Keys.

Porotkyně již dříve daly najevo, že nebudou hodnotit národní expozice zemí, jejichž vůdci čelí podezření ze spáchání zločinů proti lidskosti. Toto bylo spojováno s Ruskem a Izraelem. Italská tisková agentura Adnkronos nyní uvedla, že k demisi poroty přispěl velkou měrou postoj právního oddělení vedení bienále. Podle jeho názoru by porotkyně mohly finančně zodpovídat za možné škody způsobené svým rozhodnutím vyřadit Izrael a Rusko z oceňování. Nejméně jeden izraelský umělec totiž avizoval, že by se kvůli faktickému vyloučení své země z udělování hlavní ceny mohl soudit.

Vedení přehlídky ve čtvrtek rovněž oznámilo, že letos hlavní ceny udělí na základě hlasování návštěvníků. Ceremoniál předání cen byl proto odložený z 9. května na 22. listopadu, kdy bienále končí. Se zjevnou narážkou na předchozí rozhodnutí poroty vedení akce uvedlo, že o Zlatého lva za nejlepší národní expozici soutěží všechny státy uvedené v oficiálním seznamu, tudíž i Rusko a Izrael.

Kritika kvůli účasti Ruska

Právě ruská národní účast vyvolala kvůli pokračující dobyvačné válce na Ukrajině silnou kritiku. Přítomnost umělců vybraných ruskými státními institucemi kritizovali ministři kultury dvou desítek evropských zemí. Evropská komise pohrozila bienále odebráním unijních fondů a italské ministerstvo kultury, které nemá přímý vliv na řízení přehlídky, vyslalo do Benátek inspekci.

Ve čtvrtek italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že vláda rozhodnutí ohledně ruského pavilonu nesdílí. „Já bych toto rozhodnutí neučinila,“ prohlásila o ruské účasti.

Za zbabělé v pátek označil rozhodnutí bienále připustit ruskou národní účast ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Agresorova kultura není v dobách války nikdy neutrální,“ napsal Sybiha na síti X, přičemž znovu vyzval vedení přehlídky, aby změnilo své rozhodnutí a ruské účasti zabránilo. Bienále se účastní i Ukrajina, její národní expozice se ale nachází v jiné oblasti než ruský národní pavilon.

Rusko na minulých dvou ročnících bienále chybělo. V roce 2022 se nezúčastnilo kvůli demisi kurátora a umělců v reakci na začátek invaze ruských vojsk na Ukrajinu. V roce 2024 pak Moskva svůj pavilon poskytla národní expozici Bolívie. Mezinárodní trestní soud vydal v roce 2023 zatykač na ruského vládce Vladimira Putina kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska a předloni zatykač vydal také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství v souvislosti s válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti během války v Pásmu Gazy.

Česko a Slovensko mají ještě z dob Československa v parku Giardini společný pavilon. Pro letošní bienále obě národní galerie společně vybraly projekt nazvaný The Silence of the Mole (Krtkovo ticho), za kterým stojí slovenská umělecká dvojice Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko, český umělec Jakub Jansa a kurátor Peter Sit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...