Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).

„Měli bychom toto téma opět otevřít,“ řekl Macinka k přesunutí tuzemské ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Dodal, že se o to bude snažit, ale konkrétní datum nesdělil. „Nezáleží jen na mě, já jsem jen ministr zahraničí,“ řekl s tím, že rozhodnout musí vláda.

Podle Macinky nejde pouze o symbolický význam, ale přesun ambasády do Jeruzaléma by měl podle něj i praktickou výhodu. Ve městě totiž sídlí izraelská vláda, parlament i prezident.

Nahrávám video

Macinka v úterý také připomněl, že přesun českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma podpořil loni v prosinci v Praze na shromáždění při příležitosti začátku židovského svátku chanuka. Tehdy prohlásil, že česká ambasáda měla být v Jeruzalémě „už dávno“.

České velvyslanectví v Tel Avivu má nicméně v Jeruzalémě od roku 2021 kancelář.

Debata o možném přesunu ambasády se rozvířila mimo jiné v roce 2017 poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že USA uznají Jeruzalém za hlavní město Izraele. USA pak své velvyslanectví v Jeruzalémě otevřely v květnu 2018, což provázely nadšené projevy izraelských politiků, ale i bouřlivé protesty Palestinců.

Status Jeruzaléma je dlouhodobým předmětem sporu Izraele a Palestinců, kteří jeho východní část okupovanou Izraelem od války v roce 1967 chtějí jako hlavní město svého budoucího státu. Většina zemí OSN má velvyslanectví v Tel Avivu.

„Jeden z největších přátel Izraele,“ mluvil Sa'ar o Česku

Později na síti X Sa'ar označil Macinku za přítele a tuzemsko „za jednoho z největších přátel Izraele na světě“. Podle šéfa izraelské diplomacie spolu ministři ustavili společnou ekonomickou komisi, kterou povedou.

„Posuneme naše strategické přátelství a hospodářské vztahy na vyšší úroveň,“ avizoval Sa'ar. Šéf české diplomacie očekává jeho brzkou návštěvu v Praze.

Macinka se během úterý sešel i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který jemu a premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) poděkoval za podporu, kterou Česká republika prokazuje Izraeli. V minulém století podle Netanjahua oba národy navázaly „významné morální partnerství, které prověřil čas“. „A nyní se pokoušíme ho posunout na ještě vyšší úroveň,“ podotkl izraelský premiér.

Macinka sdělil, že jednání s Netanjahuem se protáhla z plánovaných 30 minut na hodinu. Řekl, že mluvili o mezivládní spolupráci, situaci ve střední Evropě a v Maďarsku po nedělních parlamentních volbách či o situaci v Pásmu Gazy. Z jednání podle Macinky vyplynulo, že „eliminace (íránského) balistického programu je životně důležitá“ pro Izrael i vzdálenější státy. Izrael proti Íránu vedl letos údery spolu se Spojenými státy.

Šéf české diplomacie se v Izraeli setkal i s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem, se kterým diskutoval „o rozvoji česko-izraelských vztahů a společném boji proti antisemitismu,“ uvedl Černínský palác.

Macinka se poklonil obětem holocaustu

Oba ministři spolu v úterý zamířili do památníku obětí holocaustu Jad vašem, kde se Macinka poklonil památce zabitých.

„Musíme se z minulosti poučit a nikdy nesmíme zapomenout na okolnosti, které vedly ke druhé světové válce a k holocaustu. Mezi demokratickými státy tehdy nepanovala solidarita, například Československo bylo opuštěno Francií a Velkou Británií... poté byl jeden stát za druhým okupován,“ řekl v památníku šéf izraelské diplomacie. „Svět musí stát společně za svými hodnotami,“ zdůraznil.

Pietní akce se v úterý konají po celém Izraeli. V 10:00 místního času (09:00 SELČ) se v zemi rozezněly sirény, nikoli však varovné jako v případě leteckých útoků, a lidé pak drželi dvě minuty ticha. Na ulicích se zastavila i auta a jejich řidiči vystoupili, aby si se skloněnou hlavou připomněli oběti holocaustu.

Vzpomínka v židovském státu začala tradičně už o den dříve, tedy v pondělí večer ceremoniálem v památníku Jad vašem, kde pokračoval vzpomínkový ceremoniál i v úterý.

Významný den má pohyblivé datum určované podle židovského kalendáře. Připomíná povstání ve varšavském ghettu z roku 1943. V Izraeli je tento den státním svátkem.

Macinkův komentář pro izraelský deník

Šéf tuzemské diplomacie tento týden v komentáři pro izraelský deník Israel Hajom ujistil o české podpoře Izraele. Svůj komentář Macinka otevřel titulkem „Zatímco západ morálně hnije, my stojíme při Izraeli“. 

„V době, kdy Izrael bojoval za nezávislost, jsme posílali zbraně. Dnes se situace nemění a budeme bránit napadený národ,“ sdělil Macinka. Podle něj nyní některé země zastavují vojenské dodávky, ale export zbraní z tuzemska do Izraele naopak roste.

V palestinském Pásmu Gazy nyní platí křehké příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás, při kterém ovšem boje podle dostupných zpráv zcela neustaly. Sever Izraele je zároveň terčem útoků libanonského proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Na ty izraelská armáda reaguje vzdušnými údery v poslední době i pozemní invazí na jihu Libanonu.

Hizballáh začal útočit poté, co Izrael a Spojené státy na konci února zahájily údery na Írán, což vyústilo v nynější válečný konflikt na Blízkém východě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 53 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...