Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.
„Nadcházející měsíce budou plné nejistot, nemůžeme předvídat všechno, musíme být připraveni na cokoli,“ řekl eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen. „Jsme si ale jistí, že můžeme chránit nejzranitelnější občany, nejzranitelnější průmyslové sektory. Můžeme přijmout opatření, která nás mohou chránit před budoucími cenovými šoky. Musíme ale jednat rychle a pracovat společně,“ dodal.
Dopady krize budou podle něj dlouhodobé. „Jestliže zavládne mír zítra, bude například Kataru trvat pravděpodobně dva roky, možná i déle, než znovu vybuduje infrastrukturu pro produkci a přepravu plynu,“ řekl Jörgensen. Z Kataru Evropa dováží zkapalněný zemní plyn (LNG).
V zemích EU se objevily i hlasy, že řešením vysokých cen energií a pohonných hmot by bylo opětovné odebírání plynu a ropy z Ruska, ačkoli dosavadní trend je opačný. „Evropská unie nemá v úmyslu měnit své plány na ukončení dovozu ruského plynu. Podle mého názoru by byla obrovská chyba začít znovu dovážet ruskou energii,“ řekl Jörgensen.
Podle eurokomisaře existují opatření, která fungují a která lze udělat okamžitě. Konkrétně zmínil snížení zdanění elektřiny a rovněž veřejné podpůrné systémy na výměnu starých plynových bojlerů za tepelná čerpadla. To vše je v kompetenci jednotlivých národních států, nikoli EU. Výměna plynových a olejových kotlů za tepelná čerpadla sníží konečnou spotřebu energie a účty za energie v budovách v průměru o 25 procent, uvádí Komise.
„Již podruhé za méně než pět let platí Evropané cenu za závislost Evropy na dovážených fosilních palivech. AccelerateEU je soubor opatření Komise, jehož cílem je poskytnout okamžitou pomoc evropským domácnostem a průmyslovým odvětvím, zejména těm nejzranitelnějším, a zároveň nasměrovat Evropu na stabilní cestu k energetické nezávislosti,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.
Pět oblastí
Doporučení se zaměřují na pět oblastí. První se týká větší a lepší koordinace na úrovni EU v oblastech, jako je plnění zásobníků plynu, uvolňování zásob ropy, přijímání národních nouzových opatření a zajištění dostupnosti leteckého paliva a nafty. Vznikne rovněž nová platforma, která bude mapovat dodávky, upřednostňovat alternativní zdroje leteckého paliva a optimalizovat distribuci.
Druhá oblast se zaměřuje na ochranu spotřebitelů a průmyslu před cenovými šoky: Evropská komise chce členským státům pomáhat s návrhem cílených, včasných a dočasných opatření k řešení krize. Třetí oblast hovoří o urychlení přechodu na domácí čistou energii a elektrifikaci. Unijní exekutiva plánuje zveřejnit akční plán pro elektrifikaci a podporovat další iniciativy vedoucí ke zvýšení využívání geotermální energie, biometanu a vodíku.
„Musíme urychlit přechod na domácí, čisté energie. To nám poskytne energetickou nezávislost a bezpečnost a umožní nám lépe překonávat geopolitické bouře,“ okomentovala doporučení šéfka EK Ursula von der Leyenová. Evropská komise uvádí, že členské státy, které využívají více energie z obnovitelných zdrojů nebo jaderné energie a mají flexibilnější rozvodné sítě s dostatečnou kapacitou a úložnými kapacitami, jsou obecně méně zasažené současnou energetickou krizí a prudkými cenovými výkyvy.
Čtvrtou oblastí je posílení unijního energetického systému. Komise v této souvislosti vyzvala členské státy, aby urychlily jednání o takzvaném síťovém balíčku, který se týká energetických dálnic. Podle EK je třeba modernizovat přenosové a distribuční sítě, odstranit úzká hrdla a připravit infrastrukturu na rychle rostoucí podíl obnovitelných zdrojů. Balíček by měl být přijat do letošního léta.
Poslední, pátou oblastí je podpora investic, kde komise hovoří o mobilizaci veřejného i soukromého financování pro přechod na čistou energii.
Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán. Před začátkem války procházela zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu Hormuzským průlivem, který přiléhá k íránským břehům. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se lodní doprava v této úžině prakticky zastavila, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy a silnému kolísání cen plynu. EU dováží asi 30 až 40 procent svého leteckého paliva, z čehož polovina pochází z Blízkého východu.
