Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou ceny stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
„Navzdory tomu, že počet konfliktů po celém světě roste a mezinárodní spolupráce je pod tlakem, ocenění si zachovává svůj význam. Cena za mír je v období, jako to, v němž žijeme, o to důležitější,“ je přesvědčený ředitel institutu Kristian Berg Harpviken.
Kromě toho zmínil, že výbor je hluboce znepokojen zdravotním stavem čtyřiapadesátileté Narges Mohammadíové, která dostala Nobelovu cenu za mír v roce 2023 za boj proti útlaku íránských žen. Mohammadíová byla zadržena loni v prosinci po kritice íránského režimu na pietní akci, podle dostupných informací byla několikrát zbita a v únoru odsouzena na šest let. Následně podle médií dostala ve vězení infarkt a její život je tak podle jejích příznivců v ohrožení.
Kandidáty na Nobelovu cenu za mír mohou kromě členů výboru navrhovat tisíce lidí z celého světa, jako členové vlád a parlamentů, současné hlavy států, vysokoškolští profesoři historie, společenských věd, práva a filozofie i laureáti Nobelovy ceny za mír.
Grónsko v centru pozornosti
Představitelé Kambodže, Izraele a Pákistánu loni v létě uvedli, že na cenu nominovali Trumpa. Vzhledem k tomu, že letošní konečný termín pro oznámení kandidátů byl 31. ledna, jsou jejich nominace platné. Jejich tvrzení ale není možné ověřit, jelikož nominace zůstávají tajné po dobu padesáti let a Harpviken odmítl říct, zda byl nominován také americký prezident.
Navrženy byly rovněž americká senátorka za Aljašku Lisa Murkowská a členka dánského parlamentu zvolená za Grónsko Aaja Chemnitzová za to, že se „mnoho let neúnavně zasazují o budování důvěry a zajištění mírového rozvoje arktického regionu“. Právě Grónsko je letos v centru pozornosti kvůli tomu, že se jej kvůli proklamacím o národní bezpečnosti USA snaží získat Trump. Ostrov je součástí Dánska, které je, stejně jako Spojené státy, členem NATO.
Na sázkových webech nabízejících kurzy na možné letošní nositele se objevuje mnoho jmen – například Julija Navalná, což je vdova po ruském opozičním vůdci Alexejovi Navalném, papež Lev XIV. či súdánská dobrovolnická pomocná skupina Emergency Response Rooms.
