Trump potvrdil pondělní účast USA na jednání s Íránem. Teherán odmítá dorazit

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump uvedl, že do pákistánského Islámábádu v pondělí přijede americká delegace, která bude jednat s Íránem. Zároveň Teheránu pohrozil zničením mostů a elektráren, pokud nabízenou dohodu nepřijme. Íránská média ale v neděli informovala, že blízkovýchodní země do Islámábádu delegaci na jednání s USA nevyšle, dokud bude pokračovat americká námořní blokáda lodí plujících do Íránu. V neděli večer agentura Reuters s odkazem na agenturu IRNA informovala, že Írán se druhého kola jednání odmítá účastnit.

„Nabízíme férovou a rozumnou dohodu a doufám, že ji přijmou, protože pokud ne, Spojené státy vyřadí z provozu každou elektrárnu a každý most v Íránu,“ napsal Trump, zároveň potvrdil dřívější informaci CNN, že by v pondělí mělo v Islámábádu znovu dojít k jednání americké a íránské delegace.

V neděli večer pákistánský premiér Šehbáz Šaríf, který rozhovory zprostředkovává, na síti X oznámil, že hovořil s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a ujistil ho, že mu jde nadále o mír a stabilitu v regionu. O tom, zda se jednání konat budou, se ale v příspěvku nezmínil.

Od minulé středy platí mezi oběma zeměmi čtrnáctidenní příměří. První kolo mírových jednání skončilo minulý víkend v Pákistánu nezdarem, když Teherán odmítl americký požadavek nevyvíjet jaderné zbraně. Stanice ABC News po zveřejnění Trumpova příspěvku uvedla, že americkou delegaci povede stejně jako v předchozím případě viceprezident JD Vance. Odvolala se přitom na amerického velvyslance při OSN. Později tiskové agentury informovaly, že s viceprezidentem pojede vyjednávat také Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner.

„V jednáních jsme dosáhli pokroku, ale stále existuje mnoho neshod a některé zásadní body zůstávají nevyřešeny,“ řekl v sobotu v noci předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v televizním projevu. „K uzavření jednání máme ještě daleko,“ dodal. Podle íránských médií je navíc účast Teheránu na pondělním jednání podmíněná ukončením americké námořní blokády.

Válka na Blízkém východě začala na konci února údery Spojených států a Izraele na Írán. Jako jeden z hlavních důvodů útoku označil Trump zastavení teheránského jaderného programu.

Trump již v pátek uvedl, že Írán souhlasil s tím, že na dobu neurčitou jaderný program pozastaví. Teherán však tato tvrzení popřel a oznámil, že na takové téma spolu obě strany nikdy nejednaly.

NYT: Írán má stále 40 procent dronů a vykopává zavalené sklady raket

Americký deník The New York Times (NYT) s odvoláním na údaje z vojenské a zpravodajské komunity napsal, že Teherán stále disponuje čtyřiceti procenty útočných dronů ze svého předválečného arzenálu.

Po začátku příměří začal Írán podle NYT také vykopávat bombardováním zavalené podzemní bunkry a jeskyně, ve kterých skladuje balistické střely a zařízení k jejich odpalování. Až tyto vyčišťovací práce dokončí, bude mít údajně přístup k asi sedmdesáti procentům předválečných zásob balistických střel. Již nyní má k dispozici přibližně šedesát procent odpalovacích zařízení, píše server.

Velitel vzdušných sil íránských revolučních gard Madžíd Músaví v nedělním prohlášení uvedl, že Írán v současnosti doplňuje počty zařízení pro odpalování balistických střel a vysílání dronů rychleji než v předválečném období. Prohlášení zveřejnil server Núr News, který má blízko k íránské Nejvyšší radě národní bezpečnosti. Ke krátkému textu je připojeno video zachycující Músávího při inspekci podzemních prostor, v nichž jsou uloženy drony a střely.

Brigádní generál Íránských revolučních gard Muhamed Reza Nákdí tvrdí, že pokud by došlo k obnovení válečného stavu, má Teherán navrch. „Můžeme zastavit ropu. Můžeme zastavit 15 milionů barelů denně a udržet tento stav po celý rok,“ pohrozil.

Kontrola nad Hormuzským průlivem

Přestože americko-izraelské údery na Írán značně poškodily větší íránské válečné lodě či provozy vyrábějící balistické střely, nijak nezmenšily schopnost Teheránu udržet si kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Obchodní lodě a tankery jsou vůči útokům relativně levných dronů bezbranné. Íránské ozbrojené síly v průlivu také používají malé čluny, které mohou dostat plavidla pod palbu.

Režim v Teheránu bez ohledu na budoucnost svého jaderného programu, proti kterému se staví USA, tak má významnou zbraň, kterou si udrží i v budoucnu. Touto zbraní je podle NYT jeho geografie, která Teheránu umožňuje v případě potřeby narušovat námořní dopravu v úzkém Hormuzském průlivu menšími a levnějšími zbraněmi.

Írán v sobotu po krátkém otevření Hormuzský průliv znovu zablokoval, což zdůvodnil pokračující americkou námořní blokádou jeho přístavů. Následně se nejméně dvě obchodní lodě dostaly pod palbu, když se pokusily průlivem proplout. Trump ale v noci na sobotu řekl, že blokádu ponechá, pokud nebude s Íránem uzavřena mírová dohoda.

Server britského bulvárního deníku The Sun zveřejnil audio nahrávku, v níž se kapitán indického tankeru snaží v radiokomunikaci přesvědčit revoluční gardy, aby na plavidlo nestřílely. „Tady loď Senmar Herald. Dali jste mi povolení proplout, moje jméno je druhé na vašem seznamu. A teď střílíte. Nechte mě změnit směr,“ zní z nahrávky.

V neděli íránské ozbrojené síly zastavily dva tankery, které se snažily proplout Hormuzským průlivem, informuje agentura Tasním. Tankery plující pod vlajkami Angoly a Botswany musely změnit směr a vrátit se.

V neděli Trump krok Teheránu označil za porušení příměří. „Írán se včera rozhodl vypálit kulky v Hormuzském průlivu – naprosté porušení naší dohody o příměří,“ napsal. Oznámení Íránu o uzavření průlivu označil za „zvláštní“. „Protože naše blokáda ho již uzavřela. Pomáhají nám, aniž by o tom věděli, a jsou to oni, kdo uzavřenou trasou ztrácí pět set milionů dolarů denně. Spojené státy nic neztrácejí. Ve skutečnosti mnoho lodí právě teď míří do USA, Texasu, Louisiany a na Aljašku,“ tvrdí šéf Bílého domu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí v neděli podle agentury Reuters americkou blokádu označil za nezákonnou a zločinnou. Jde podle něj o porušení příměří.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 31 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...