Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
Deník Haarec v neděli napsal, že hlavní žalobce ICC v Haagu požádal o vydání pěti nových zatykačů na Izraelce, mezi nimiž je kromě Smotriče i jemu názorově blízký ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.
ICC však podle Reuters zprávu dementoval s tím, že jde o nepravdivou informaci. Prokurátor podle listu požádal, aby zatykače byly vydány tajně, což může usnadnit zatčení požadovaných lidí, pokud vycestují do zahraničí.
„Palestinská samospráva začala válku a bude mít válku,“ citovala v úterý Smotriče agentura Reuters. Ministr označil zatykač za výsledek tlaku palestinských úřadů na soud. Snaha ICC přimět Izrael k „bezpečnostní sebevraždě“ prostřednictvím vydávání zatykačů na jeho politiky neuspěje, uvedl Smotrič. Dodal, že se soudem nenechá zastrašit.
Sám Smotrič podle ToI neuvádí, z jakých obvinění je soudem stíhán. Na tiskové konferenci, kde reagoval na vydání zatykačů, nicméně vyzdvihl své úsilí o vybudování „více než stovky nových osad“ na Západním břehu a „sto šedesáti zemědělských předních základen“. Ty podle jeho slov pomáhají spravovat 247 tisíc akrů půdy na okupovaném území. Kancelář prokurátora ICC se odmítla vyjádřit s odkazem na důvěrnost řízení.
Bezprostředně po tiskové konferenci nařídil Smotrič, který rovněž zastává funkci náměstka ministra obrany s pravomocemi v oblasti civilních záležitostí na Západním břehu, demolici dlouho sporné beduínské vesnice Khan al-Ahmar východně od Jeruzaléma, uvedl ToI.
Zatykač má být i na další ministryni
Soud již v roce 2024 vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a nyní již bývalého izraelského ministra obrany Joava Galanta kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti v Pásmu Gazy.
Kvůli tomu se soudci a státní zástupci ICC ocitli na sankčním seznamu administrativy Donalda Trumpa. Od té doby jsou tak odříznuti od bank, společností vydávajících kreditní karty a technologických gigantů, jako je Amazon, píše al-Džazíra.
Smotričovi a Ben Gvirovi vloni několik zemí zakázalo vstup na svá území. Například španělská vláda to zdůvodnila tím, že podle ní podporují genocidu Palestinců. Vstup do země jim zakázaly také Nizozemsko, Slovinsko, Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Norsko či Británie.
Podle nedělních informací deníku Ha’arec požádal prokurátor o vydání zatykačů kromě Smotriče také na další krajně pravicovou izraelskou ministryni Orit Strookovou a na dva armádní důstojníky.
ICC předloni vydal zatykač kvůli zločinům proti lidskosti i na bývalého šéfa vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dejfa, který ale zřejmě už nežije. Soud vydal zatykače na více velitelů Hamásu, ale později je stáhl, když se prokázalo, že je izraelská armáda zabila.
Mezinárodní trestní soud je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu. Nyní má podporu 125 zemí, Spojené státy, Čína, Rusko či Izrael ale jeho jurisdikci neuznávají.
Válka v Gaze, kde od října platí příměří, začala po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, kdy palestinští ozbrojenci podle agentury AFP zabili 1221 lidí, převážně civilistů, a jako rukojmí unesli 251 osob, včetně 44 zabitých. V zajetí zemřely další čtyři desítky rukojmích, poslední dvě desítky živých byly propuštěny loni v říjnu.
Po útoku ze 7. října 2023 izraelská armáda zahájila rozsáhlý konflikt v Pásmu Gazy, při níž podle tamních úřadů zabila na 72 600 Palestinců. Tyto údaje, považované OSN za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací přes osmdesát procent obětí byli civilisté.
