Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Nahrávám video

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.

„Dohoda o příměří nemění nic na tom, že Írán má stále situaci pod kontrolou,“ vysvětluje podle britského listu The Guardian novinář Richard Meade z předního časopisu o mořeplavbě Lloyd's List. „Lodě stále musí v podstatě žádat o povolení, a to je klíčové. Znamená to, že se nic nezměnilo – bez povolení není průjezd možný,“ dodává.

Bílý dům: Cesta přes Hormuzský průliv je volná

Írán ujistil Bílý dům, že povoluje dopravu přes Hormuzský průliv, uvedla podle stanice CNN mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Vyjádřila se tak navzdory zprávám, že Teherán námořní trasu klíčovou pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu opět uzavřel.

„Je to případ, kdy se to, co říkají veřejně, liší (od skutečnosti),“ uvedla mluvčí amerického prezidenta na tiskové konferenci, ačkoliv podle CNN připustila, že to může „chvíli trvat“, než lodě začnou průlivem proplouvat. „Soukromě jsme dnes zaznamenali nárůst provozu v průlivu,“ uvedla Leavittová.

Íránská agentura Fars dříve napsala, že Teherán zastavil ve středu ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil v noci uzavřené dvoutýdenní příměří. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto oblastí.

Leavittová podle agentury Reuters dále řekla, že prezident Donald Trump si přeje, aby se Hormuzský průliv otevřel pro ropné tankery a další dopravu bez jakýchkoli omezení. „Bezprostřední prioritou prezidenta je znovuotevření průlivu bez jakýchkoliv omezení, ať už ve formě mýtného, či jinak,“ uvedla mluvčí. Zároveň neodpověděla na otázku, kdo má průliv nyní pod kontrolou.

USA a Írán zvažují společné mýto

Šéf Bílého domu řekl ve středu zpravodaji stanice ABC, že Spojené státy a Írán zvažují společné partnerství při výběru mýta za proplutí Hormuzským průlivem. Magazín Der Spiegel napsal, že výběr mýtného by byl fackou do tváře arabským zemím Perského zálivu, protože před válkou se žádný takový poplatek neodváděl.

„Přemýšlíme o tom, že bychom z toho udělali společný podnik. Je to způsob, jak ho (průliv) zajistit. A také ochránit ho před řadou dalších lidí,“ řekl Trump o možném mýtu v Hormuzském průlivu. „Je to krásná věc,“ poznamenal.

Der Spiegel k Trumpovu vyjádření o mýtu uvedl, že diskutovaná částka je jeden dolar (24,40 koruny) za barel ropy (159 litrů). Supertankery jsou schopné pojmout až dva miliony barelů ropy, což by znamenalo dva miliony dolarů (49 milionů korun) mýtného.

Hormuzským průlivem přitom propluly první lodě od chvíle, kdy Írán a Spojené státy souhlasily s dvoutýdenním příměřím. V 10:44 SELČ úžinu překonal řecký nákladní tanker NJ Earth a už v 8:59 SELČ místem proplula loď Daytona Beach plující pod vlajkou Libérie, uvedla na svém profilu na síti X služba MarineTraffic.

Agentura Bloomberg už dříve během středy uvedla, že sedm lodí projelo průlivem. Před začátkem války oblastí proplouvalo zhruba 135 lodí denně. Už tak podle agentury Hormuzský průliv zůstával z větší části nadále zablokován.

„Čas ukáže, zda jde o dočasné uklidnění situace, nebo o trvalý mír, ale mezitím je velmi nepravděpodobné, že by se doprava v Perském zálivu prostě obnovila,“ uvedl Neil Roberts z oddělení námořní a letecké dopravy ve společnosti Lloyd’s Market Association. „V regionu dál panuje zvýšené riziko, protože žádná ze základních příčin napětí nebyla vyřešena,“ dodal.

„Proplutí lodi NJ Earth může být prvním znamením oživení, ale je ještě příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda jde o širší znovuotevření související s příměřím, nebo o povolení udělené už dříve,“ sdělila agentuře AFP analytička Ana Subasičová ze společnosti Kpler, která je vlastníkem on-line platformy MarineTraffic. Loď měla zapnutý transpondér a plula po trase poblíž ostrova Larak.

Generální ředitel Hapag-Lloyd Rolf Habben Jansen podle agentury Reuters v konferenčním hovoru s klienty zdůraznil potřebu dalších bezpečnostních záruk. „I když bylo teď přes noc dohodnuto příměří, lze podle mého názoru říci, že konflikt na Blízkém východě stále vážně narušuje lodní dopravu, ale také dodavatelské řetězce,“ uvedl s tím, že situace je nestabilní.

Dodatečné náklady způsobené válkou na Blízkém východě Hapag-Lloyd odhaduje na 50 až 60 milionů dolarů (až 1,25 miliardy korun). To představuje nárůst proti dříve uváděným 40 až 50 milionům dolarů.

Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu.

Spojené státy a Írán uzavřely v noci na středu dvoutýdenní příměří, které má sloužit pro jednání o ukončení konfliktu. Trump uvedl, že Spojené státy souhlasí s dvoutýdenním přerušením úderů na Írán, pokud Írán okamžitě otevře Hormuzský průliv. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle agentury AFP řekl, že íránské vedení umožní po dobu dvou týdnů průjezd Hormuzským průlivem pod dohledem íránské armády. V jakém režimu bude doprava úžinou fungovat, je stále nejasné.

Írán už dříve oznámil, že parlament připravuje návrh zákona, na jehož základě by Teherán cestu Hormuzským průlivem oficiálně zpoplatnil. Teherán už teď po některých lodích požaduje poplatek, aniž by to bylo podloženo zákonem, uvedla agentura AP. Část zemí z omezení dopravy postupně vyňal, například Irák.

Za normálních okolností se Hormuzským průlivem přepravuje asi pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), stejně jako výrazná část dodávek hnojiv a velké množství dalšího zboží.

Situace u Hormuzského průlivu zůstává nejasná

Situace námořníků v Perském zálivu zůstává napjatá, sdělilo sdružení německých rejdařů (VDR) agentuře DPA. Zpráva o dvoutýdenním příměří ale podle VDR představuje pozitivní signál. Zatím však nejsou jasné podrobnosti a lodím nikdo nezaručil bezpečnou plavbu. Podle údajů VDR uvázlo od vypuknutí války 28. února v Perském zálivu více než dva tisíce obchodních lodí s přibližně dvaceti tisíci námořníky na palubě. Nejméně padesát z toho tvoří plavidla německých lodních společností.

Němečtí rejdaři podle informací VDR průběžně zkoumají, zda je průjezd Hormuzským průlivem možný. „Vzhledem k nadále nejasné situaci a chybějícím spolehlivým bezpečnostním zárukám je ale potřeba předpokládat, že případné průjezdy budou velmi pečlivě zváženy,“ dodal mluvčí sdružení.

Lübecká rejdařská společnost Oldendorff Carriers oznámila, že zkoumá možnosti odplout z oblasti v souladu s mezinárodním právem. Aby společnost neohrozila posádky, nemůže uvést podrobnosti o svých plánech.

Hamburský poskytovatel výletních plaveb TUI Cruises udržuje minimální posádku na dvou lodích společnosti, které uvázly v Perském zálivu, uvedl mluvčí společnosti. Firma zvažuje vyvedení lodí z oblasti.

Svaz norských rejdařů (NSA) uvedl, že norské firmy zatím úžinou proplouvat nebudou. „Lodní společnosti situaci sledují a tranzit neobnoví, dokud nebude skutečně zajištěna bezpečnost plavby. Sliby ‚bezpečného průjezdu‘ nic nemění na skutečnosti, že je to stále náročná a patová situace, která je daleko od vyřešení,“ uvedl generální ředitel NSA Knut Arild Hareide. NSA zastupuje přibližně 130 společností, jež celosvětově provozují kolem patnácti set plavidel.

Generální tajemník Mezinárodní námořní organizace (IMO) Arsenio Dominguez vítá příměří, které je podle něj v zájmu zdraví a blaha námořníků i celosvětového námořního průmyslu. Dominguez podle DPA uvedl, že spolupracuje s příslušnými stranami na zavedení vhodného mechanismu, který zajistí bezpečný průjezd lodí Hormuzským průlivem. Podle německého rejdaře Hapag-Lloyd by úplné obnovení provozu přes průliv trvalo šest až osm měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 31 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...