Experti v Argentině pátrají po původu hantaviru z výletní lodi

Do jihoargentinského města Ushuaia se chystá tým zdravotnického institutu z Buenos Aires, aby získal více informací o tom, zda se právě z této oblasti mohl dostat hantavirus na palubu výletní lodi Hondius. Informovala o tom v úterý místní média. Experti se snaží zjistit, kde se nakazili první cestující, pravděpodobně nizozemský manželský pár, který na virus minulý měsíc zemřel a který předtím cestoval po několika zemích Jižní Ameriky.

Na lodi Hondius, která vyplula 1. dubna z Ushuaiy v Ohňové zemi, bylo několik lidí nakaženo hantavirem kmene Andes. Ten byl poprvé zaznamenán v polovině 90. let v Chile a v Argentině a jako jediný z hantavirů se může po nákaze od hlodavců přenášet z člověka na člověka.

„V Ohňové zemi se hantavirus nevyskytuje a od roku 1996, kdy byla nemoc jím způsobená zařazena do povinného ohlašování v naší zemi, zde nebyly zaznamenány žádné případy,“ uvedly v pondělí zdravotnické úřady Ohňové země. Podle nich se ani v sousední provincii Santa Cruz tato nákaza v posledních sedmi letech neobjevila.

Také podle experta z argentinského výzkumného ústavu CONICET Raúla Gonzáleze Ittiga, jehož citoval deník La Nación, v Ohňové zemi dosud nebyly hlášeny žádné případy nákazy tímto virem ani u lidí, ani u hlodavců. „Přítomnost kmene Andes u hlodavců byla potvrzena v provinciích Neuquén, Río Negro a Chubut,“ řekl González Ittig. Dodal, že v populacích křečka dlouhoocasého (Oligoryzomys longicaudatus), který tento virus přenáší, může být nositeli viru v těchto oblastech méně než deset procent jedinců.

Z Ohňové země se virus nerozšířil, míní epidemiolog

Hlavní epidemiolog Ohňové země Juan Facundo Petrina také popřel, že by se hantavirus na výletní loď Hondius dostal v tomto regionu. „Za prvé, nemáme tu poddruh myši dlouhoocasé (která nemoc přenáší),“ řekl stanici BBC. Podle ní také v přístavu Ushuaia běží život dál úplně normálně, včetně návštěv turistů.

Pravděpodobným „pacientem nula“ na lodi byl jeden z manželů z Nizozemska, kteří před naloděním cestovali po Argentině, Chile a Uruguayi. Do Argentiny přijeli už loni v listopadu a poté procestovali tyto tři země, navštívili i argentinskou provincii Neuquén. Tento týden v úterý argentinské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že virus potvrzený u několika cestujících z lodi Hondius má velmi podobnou sekvenci jako ten, který se objevil v roce 2018 v provincii Neuquén.

Už loni v prosinci vydala Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) epidemiologické varování pro Ameriku kvůli nárůstu případů nákazy hantavirem i kvůli jeho vyšší smrtnosti. Podle některých expertů to souvisí částečně i se změnou klimatu a urbanizací dosud málo obydlených oblastí.

„Klimatická změna ovlivňuje šíření řady nemoci,“ řekl CNN argentinský specialista na infekční choroby Ricardo Tejeiro. „Přenašečům virů, ať už hlodavcům v případě hantaviru, či komárům (přenášejícím například virus dengue), se daří v oblastech, kde to klima dříve neumožňovalo,“ vysvětlil Tejeiro. „Ve velmi chladných oblastech s nízkou vlhkostí vzduchu se hlodavcům nedaří. Kvůli změně klimatu v nich ale více a častěji prší a hlodavcům se tam začíná dařit,“ dodal.

Tři případy úmrtí na hantavirus a několik případů nákazy mezi cestujícími z lodi Hondius vyvolaly obavy a někteří připomínají v této souvislosti pandemii covidu-19. Epidemiologové i Světová zdravotnická organizace (WHO) ale upozorňují, že hantavirus se nešíří tak snadno, jako se šířil koronavirus SARS-CoV-2, a také že nejde o nový virus, jako to bylo v případě covidu-19.

Finsko změnilo klasifikaci nemoci vyvolané hantavirem

Finská vláda zařadila nemoc vyvolanou virem Andes do kategorie nakažlivých chorob považovaných za ohrožení veřejného zdraví v zemi. Informovala o tom televize YLE s tím, že tato klasifikace znamená, že lidé v karanténě tak budou mít nárok na odškodnění, pokud kvůli izolaci nemohou pracovat. Finský zdravotní institut THL eviduje ve Finsku dva lidi v karanténě.

Dvojice finských občanů byla na konci dubna na palubě letadla, kterým z Johannesburgu cestovala osoba infikovaná hantavirem. Finové jsou nyní v domácí izolaci, jejíž délku úřady stanovily na 42 dní. Finská vláda uvedla, že riziko ohrožení veřejnosti je v tuto chvíli velice malé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 54 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...