Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.
Europoslanci v usnesení vyjadřují hluboké znepokojení nad zhoršováním stavu demokracie, právního státu a základních práv na Slovensku. Systémové nedostatky podle EP ohrožují podle nich ochranu finančních zájmů EU.
Pokud slovenská vláda nepřijme kroky k nápravě, zemi hrozí částečné zmrazení evropských fondů, řekl ve středu ve Štrasburku český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce Evropská lidová strana (EPP). Šéfka EK Ursula von der Leyenová podle něj vyjádřila připravenost ve věci jednat.
„Tato výzva není namířena proti slovenským farmářům nebo občanům. Komise nechce trestat žádný členský stát,“ řekl český europoslanec před hlasováním. Cílem je podle něj ochránit peníze evropských občanů před podvody. Rezoluce je vyjádřením znepokojení sdíleného téměř všemi politickými skupinami v EP, uvedl.
„Hrozba, že přijdeme o evropské fondy, nikdy nebyla větší, neboť zlodějský apetit vlády Roberta Fica (Smer) nemá konce. Vláda páchá ekonomickou vlastizradu a vede Slovensko k historické chudobě,“ tvrdí v prohlášení opoziční hnutí PS.
Podle slovenských médií nejvyšší soud ve středu pravomocně uznal bývalou poslankyni Smeru Ľubicu Roškovou vinnou v souvislosti s podvody při čerpání zemědělských dotací, na které Bratislava používá i evropské peníze. Kauza se týkala braní dotací na parcely, které nebyly zemědělsky využívané, jako například na parkoviště a na plochu letiště. Rošková za poškozování finančních zájmů Evropské unie a za subvenční podvod dostala podmíněný trest – i jí podle tisku pomohly změny v trestním právu, kterými současná vláda například výrazněji zmírnila trestné sazby.
„Jde o další důkaz toho, že část europoslanců si zaměňuje evropské instituce za politickou tribunu progresivně-liberálního aktivismu. Je postaveno na tvrzeních opozice, která nedokázala uspět doma a svou frustraci chodí ventilovat do Bruselu,“ napsal k usnesení šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár (Smer) na sociální síti. Dodal, že EP by se měl místo přijímaní takovýchto rezolucí začít věnovat reálným problémům Evropanů, a to ztrátě konkurenceschopnosti a energetickým či bezpečnostním hrozbám.
Slovensko před rokem navštívila kontrolní delegace vedená Zdechovským
„Nesmíme (slovenskému premiérovi) Robertu Ficovi dovolit, aby Slovensko dopadlo jako Maďarsko. Tamní situace vyvolává stále větší obavy, a proto chceme, aby ji Evropská komise jednoznačně posoudila. Napříč parlamentem jsme se shodli, že největší rizika vnímáme v korupci,“ uvedla k usnesení česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených.
Pro schválení rezoluce kromě Zdechovského a Gregorové hlasovali čeští europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), nezařazená Nikola Bartůšek (Přísaha) a Jan Farský (STAN) z EPP.
Proti hlasovali členové hnutí ANO Klára Dostálová, Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová a jejich kolega z frakce Patrioti pro Evropu (PfE) Antonín Staněk (Přísaha). Dále se proti přijetí rezoluce vyslovili nezařazení europoslanci Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (Stačilo!). Europoslanec z frakce Evropa suverénních národů (ESN) Ivan David (SPD) hlasoval rovněž proti.
Podle Knotka se každá národní vláda, která se nepodvolí současné levicově-zelené většině Evropské unie, stane terčem misí a rezolucí. „Nehledě na to, jaký je obsah nebo skutečná situace v dané zemi. Bylo to tak i na Slovensku,“ dodal europoslanec hnutí ANO, který se se spolustraníky rozhodl hlasovat proti rezoluci, jelikož ji vnímají jako politický zásah.
Hlasování se nezúčastnili Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) z PfE, Alexandr Vondra (ODS) z ECR, Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z EPP. Všichni čeští europoslanci z EPP podle zdroje ČTK zamýšleli hlasovat pro schválení rezoluce, někteří však kvůli zmatku souvisejícímu s oznámením konečného hlasování předčasně vytáhli karty z hlasovacího zařízení a nehlasovali. Europoslankyně Pokorná Jermanová naopak hlasovala proti usnesení, avšak její hlas nebyl zaznamenán, uvedl informovaný zdroj. ANO podle něj problém s EP řeší.
Slovensko loni v květnu navštívil výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT), aby prověřil využívání evropských fondů. Delegaci vedl právě Zdechovský, kterého Fico následně označil za nájemného politického vraha napojeného na slovenskou opozici. Na misi CONT navázala mise výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), která se zabývala širšími otázkami právního státu.
Po výzvě na hlášení podezřelých projektů na Slovensku podle Zdechovského přišlo více než dva tisíce podnětů, z nichž přibližně 330 bylo předáno evropským institucím, zejména Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropské komisi. Podle europoslance se prošetřuje zhruba dvě stě podnětů.
Rezoluce podle Šilhana automaticky neznamená, že země přijde o eurofondy
Podle zpravodaje ČT na Slovensku Jana Šilhana dávají europoslanci přijetím rezoluce najevo, že jim došla trpělivost, nevidí směrem ke svým výhradám zlepšení a slovenskou reakci nemají za dostatečnou. Europoslanci mají výtky vůči způsobu, jakým Slovensko využívalo eurofondy k budování honosných sídel na venkově. Ty měly sloužit k veřejnému ubytování, stále více informací ale naznačuje, že šlo o luxusní soukromé rezidence za veřejné peníze.
Kritických bodů je ve zprávě ale mnohem víc – od rušení protikorupčních orgánů (speciální prokuratura, NAKA) přes změny ve veřejnoprávních médiích až po změny ústavy, která částečně nadřadila slovenské právo nad unijní. Naopak kladně europoslanci podle Šilhana hodnotí konec snah zrušit úřad na ochranu oznamovatelů. Do věci se totiž vložil ústavní soud, koaliční poslanci následně svůj záměr stáhli.
Schválení výzvy automaticky neznamená, že Slovensko přijde o eurofondy – tomu předchází ještě dlouhá procedura. EK se výzvou může řídit, ale též nemusí. Pravděpodobně podle Šilhana nastane první scénář. Nejprve zformuluje dopodrobna své výtky, argumenty a důvody, proč chce konání začít. Bratislava má na odpověď zhruba dva měsíce.
U některých typů dotací může komise zasáhnout rychleji – teoreticky už na podzim. Ale kompletní řízení by mohlo následovat až ke konci roku, možná až za rok a půl. Samozřejmě záleží i na tom, jak se Slovensko bude před evropskými orgány hájit. Komise ale podává pouze návrh, konečné slovo by měly členské státy. O případném zmrazení eurofondů by musely rozhodnout takzvanou kvalifikovanou většinou, tedy souhlasem minimálně patnácti zemí, které zároveň představují aspoň 65 procent obyvatel EU.
Zatímco slovenská vláda i tamní prezident Peter Pellegrini vnímají kroky europoslanců jako politickou šikanu a trest za jiný názor, opozice mluví o mezinárodní ostudě.
EP v usnesení rovněž vyjadřuje hluboké znepokojení z úpadku svobody a plurality sdělovacích prostředků na Slovensku a politického zasahování do veřejnoprávních médií. Rovněž vyzval slovenské orgány, aby zajistily ochranu práv menšin včetně LGBT+ osob a Romů.
