EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.

Vyjednavači Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise se po jednání zahájeném v úterý pozdě večer ve Štrasburku dohodli na znění legislativního textu, který má připravit půdu pro snížení celních sazeb EU i zavedení pojistek pro případ, že by americký prezident Donald Trump od dohody uzavřené loni v červenci ve skotském Turnberry odstoupil.

„Dohoda je dohoda a EU ctí své závazky. (...) Společně můžeme zajistit stabilní, předvídatelný, vyvážený a vzájemně prospěšný transatlantický obchod,“ ocenila noční dohodu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Spojené státy a Evropská unie loni 21. srpna uzavřely rámcovou obchodní dohodu. Ta potvrdila předběžnou ústní dohodu z července mezi Trumpem a předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou a zahrnuje mimo jiné patnáctiprocentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. EU na oplátku souhlasila s úplným odstraněním cel na americké průmyslové výrobky a s poskytnutím lepšího přístupu na trh pro vybrané americké zemědělské produkty.

„Evropě se podařilo vyhnout destruktivní eskalaci transatlantického obchodního napětí a ochránit evropské podniky, investice a miliony pracovních míst na obou stranách Atlantiku,“ uvedla Zovková, členka Evropské lidové frakce (EPP), v příspěvku na síti X, v němž oznámila dosažení dohody.

„Tato dohoda by měla poskytnout stabilnější rámec pro obchodní vztahy mezi EU a USA a zároveň ponechat prostor pro další diskuse o nevyřešených otázkách, zejména v odvětví oceli a hliníku,“ citovala agentura Reuters z prohlášení EPP, nejsilnější politické frakce v Evropském parlamentu.

Dohodnutý kompromis dává podle bruselského webu Politico Evropské komisi možnost po žádosti europoslanců či členského státu odstoupit od obchodní úmluvy v případě, že USA do konce roku nesníží cla na dovoz oceli a hliníku z EU, která by podle dubnového Trumpova prohlášení měla dosahovat až padesáti procent.

Vyjednávači do textu také přidali klauzuli o tom, že dohoda automaticky přestane platit v prosinci 2029, tedy téměř rok poté, co skončí Trumpovo prezidentské období, píše Politico.

Obava z odvety

Komise a Rada EU chtěly dohodu schválit rychle mimo jiné v obavách z možné odvety ze strany Washingtonu. Trump nedávno uvedl, že EU musí uvést dohodu v platnost do 4. července, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, v případě automobilek pohrozil pětadvacetiprocentní sazbou.

Koalice středolevých a liberálních poslanců se několikrát spojila, aby schválení obchodní dohody odložila – nejprve po Trumpových hrozbách anexí Grónska a následně po rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, který zrušil většinu Trumpovy celní agendy.

O textu přijatém v rámci středečního takzvaného trialogu musí ještě hlasovat poslanci Evropského parlamentu na plenárním zasedání, které se očekává v polovině června ve Štrasburku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 mminutou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...