Emiráty tiše prohloubily vojenské vazby na Izrael

Spojené arabské emiráty (SAE) v posledních letech spolupracovaly s Izraelem spíše diskrétně, aby nevyvolaly pobouření v arabském světě. Blízkovýchodní krize teď vedla k prohloubení vojenských vztahů, které dává židovský stát okázale najevo. Izrael poskytl zemi systém Železná kopule (Iron Dome) a další moderní zbraně klíčové pro obranu před íránskými útoky. Pakt Abú Dhabí s Jeruzalémem se nelíbí Teheránu ani státům Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Podle expertů Emiráty jednají pragmaticky.

Saúdská Arábie a Emiráty zřejmě v poslední době zahájily přímé vojenské údery proti Íránu, což signalizuje historický posun v obranných strategiích Perského zálivu, upozornil izraelský zpravodajský server i24 News.

Podle agentury Reuters uskutečnil Rijád koncem března četné nezveřejněné letecké údery na íránské půdě. Západní i íránští představitelé je označili za odvetné operace saúdskoarabského letectva za útoky na cíle v království. Jde o první známý případ, kdy Saúdi přímo udeřili na islámskou republiku.

Tajné odvetné údery proti Íránu

Aktivizovat se začalo rovněž Abú Dhabí. Podle agentury Bloomberg provedly SAE několik vojenských operací na íránském území před příměřím uzavřeným mezi USA, Izraelem a Teheránem 8. dubna i po něm.

Minimálně u jednoho z odvetných úderů navíc šlo o společnou operaci koordinovanou s izraelskými silami. Konkrétně zdroje obeznámené s touto záležitostí uvádějí, že oba národy koordinovaly útok na íránský petrochemický závod ve městě Asalúje, který se odehrál 6. května. Jednalo se o přímou reakci na dřívější íránský útok na závod Burúdž v SAE.

Už dříve izraelská média informovala, že stíhačky SAE brzy po začátku války udeřily na odsolovací zařízení na íránském ostrově Kešm. Abú Dhabí to ale tehdy odmítlo jako „falešnou zprávu“. Íránská média rovněž krátce po uzavření klidu zbraní informovala o útoku na ropnou rafinerii v Lavanu. USA a Izrael odpovědnost odmítly, což podle arabské stanice al-Džazíra naznačuje možnou roli Emirátů. Ty se nicméně k incidentu oficiálně nevyjádřily.

Teherán během konfliktu odpálil na Emiráty nebývalé množství raket a dronů. Ministerstvo obrany SAE 10. května oznámilo, že od vypuknutí války koncem února, kdy USA a Izrael společně udeřily na Írán, zaznamenalo celkem 551 balistických raket, 29 řízených střel a 2265 dronů z islámské republiky.

Spojené arabské emiráty opakovaně varovaly, že si vyhrazují právo reagovat, a to i vojenskými prostředky. Země zrušila víza pro Íránce, kteří tam dlouhodobě žijí, uzavřela íránské podniky, obchodní cesty i směnárny a instituce, uvedla al-Džazíra.

Zhoršující se vztahy mezi oběma zeměmi měly značné důsledky pro Teherán, který před válkou velkou část svého dovozu ze třetích trhů, včetně Číny, směřoval přes emirátské přístavy. Írán se v důsledku americké námořní blokády jeho přístavů a ​​následného prudkého nárůstu cen potravin snaží vést zboží alternativními pozemními trasami přes Pákistán, Irák, Turecko a další sousední země, poznamenala al-Džazíra.

SAE dostaly přezdívku „nepřátelská základna“

Islámská republika nově změnila označení SAE ze „souseda“ na „nepřátelskou základnu“. Emiráty už roky hostí americké vojáky, mimo jiné na letecké základně al-Dhafra, která leží u Abú Dhabí. Na základně se nacházejí tisíce Američanů a moderní vojenská technika, včetně radarů a sledovacích systémů, na které se Írán během konfliktu zaměřil.

Revoluční gardy tento měsíc přímo oslovily vedení Emirátů s tím, že nesmí ze své země udělat „doupě Američanů a sionistů a jejich vojenských sil a vybavení“, protože by šlo o „zradu islámského světa a muslimů“.

Podle Teheránu prohlubující se vojenské, politické a zpravodajské vazby SAE s USA a Izraelem přispívají k regionální nejistotě. Islámská republika pohrozila „drtivou reakcí“ na jakékoli další útoky na jižní ostrovy a přístavy Íránu a prohlásila, že každá loď plující do klíčového přístavu Fudžajra v Emirátech podléhá íránské jurisdikci, jelikož leží v oblasti Hormuzského průlivu, nad níž Teherán vykonává námořní kontrolu. Teherán už dříve na Fudžajru zaútočil.

Právě ve Fudžajře končí klíčový ropovod ADCOP, známý také jako Habšán–Fudžajra, jenž má kapacitu až 1,8 milionu barelů denně a umožňuje vyvážet ropu z pobřeží Ománského zálivu mimo strategicky důležitý Hormuz. Abú Dhabí před pár dny oznámilo, že ve snaze obejít průliv blokovaný Teheránem urychlí výstavbu nového ropovodu, který by měl zdvojnásobit vývozní kapacitu přes Fudžajru.

Abrahámovské dohody jako cesta ke spolupráci

Teherán ostře kritizuje zjevné sbližování Abú Dhabí s Jeruzalémem. Země normalizovaly vztahy podpisem Abrahámovských dohod z roku 2020. Přestože Emiráty kritizují izraelské počínání v Gaze, obchod a další spolupráci se židovským státem zcela nezastavily.

Za posilováním regionální arabské spolupráce se židovským státem ještě před vypuknutím konfliktu mezi Izraelem a Hamásem stály právě obavy sunnitů z rostoucího vlivu šíitské islámské republiky na Blízkém východě, ale také z možného vývoje nukleárních zbraní. V roce 2022 pak Izrael a Abú Dhabí uzavřely klíčovou obchodní dohodu, která přinesla oběma stranám miliardy dolarů.

Izrael tehdy ze spolupráce s arabským státem získal především legitimitu, píše v analýze The Washington Post, zatímco Emiráty si „polepšily“ ve Washingtonu.

Abrahámovské dohody usnadňují kromě obchodu a investic i vzájemnou komunikaci a spolupráci v oblasti bezpečnosti či technologií. Když v únoru začala současná regionální krize, SAE nebyly na každodenní útoky na své území připraveny a zasaženy byly vojenské i civilní cíle.

Následně začaly prohlubovat spolupráci se židovským státem, který poskytl arabskému státu významnou vojenskou pomoc. Do té doby se konala hlavně společná cvičení a země spolupracovaly v oblasti zpravodajských informací. Izraelský výrobce zbraní Elbit Systems také založil v SAE dceřinou společnost.

První použití Iron Domu mimo Izrael

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nyní potvrdil, že Jeruzalém během blízkovýchodní války umístil na území SAE baterie protiraketové obrany Iron Dome spolu s desítkami vojáků jako obsluhou. Vysoce účinný mobilní systém je určen zejména k likvidaci střel krátkého doletu a dronů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozhodl o přesunu „Železné kopule“ a dalších zbraní po telefonátu s prezidentem Emirátů Muhammadem bin Zajdem Nahajánem, uvedl server Axios. Vysoce postavený izraelský úředník citovaný tímto webem uvedl, že jde o první případ jeho použití mimo Izrael a Spojené státy.

Izraelský systém Iron Dome v akci (9. října 2023 při sestřelování raket z Gazy)
Zdroj: Reuters/Amir Cohen

Podle deníku The Financial Times Jeruzalém Emirátům dodal rovněž pokročilý sledovací systém známý jako Spectro, který má SAE pomoci detekovat íránské drony až ze vzdálenosti dvaceti kilometrů.

Do Emirátů zřejmě zamířil i laserový systém protivzdušné obrany Iron Beam. Vysoce výkonný systém byl teprve koncem loňského roku integrován do obranného systému izraelské armády po dekádě vývoje, upozornil server Times of Israel (ToI). Laser funguje, dokud má stálý zdroj energie. Nehrozí tak, že by mu někdy došla munice, což někteří činitelé označují za bod zlomu v protivzdušné obraně.

Helikoptéry nad Dubají (snímek ze 16. ledna 2026)
Zdroj: Profimedia/AFP/Fadel Senna

Emoce kolem Netanjahuovy návštěvy

Netanjahuova kancelář navíc minulý týden překvapivě oznámila, že izraelský premiér za války s Íránem tajně navštívil Emiráty. Cesta podle Jeruzaléma vedla „k historickému průlomu ve vztazích mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty“.

Podle zprávy deníku The Wall Street Journal navštívil SAE rovněž šéf izraelské tajné služby Mosad David Barnea, aby koordinoval jednání. Barnea měl tajně odcestovat do země nejméně dvakrát, a to v březnu a dubnu. Izraelská veřejnoprávní televize Kan pak informovala, že do Emirátů zamířil také šéf kontrarozvědky Šin Bet David Zini a že tato návštěva odrážela prohlubující se bezpečnostní vazby mezi oběma zeměmi.

Ministerstvo zahraničí SAE jakákoliv tvrzení o dosud neoznámené návštěvě Netanjahua označilo jako nepodložená. Vztahy obou zemí podle Abú Dhabí nejsou postaveny na utajování. SAE současně popřela spekulace o přijetí vojenské izraelské delegace.

Benjamin Netanjahu
Zdroj: Alex Kolomoisky

Abú Dhabí se dlouhodobě snaží udržovat spíše diskrétní vazby na židovský stát, čemuž nyní kancelář izraelského premiéra příliš nenahrála. „Izrael se dnes snaží vzájemné vztahy prezentovat výrazně aktivněji než SAE. Netanjahu usiluje o jejich medializaci až teatrálním způsobem. Emiráty sice mají zájem v kooperaci pokračovat, což dokládá intenzivní zbrojní spolupráce včetně dodávek systému Iron Dome, zároveň však usilují o co nejméně viditelnou formu partnerství,“ řekl ČT24 expert na Blízký východ a autor Blízkovýchodního podcastu Marek Čejka.

Nové tvrzení Jeruzaléma ohledně Netanjahua pobouřilo Teherán. „Musím říct, že SAE byly přímo zapojené do agrese proti mé zemi,“ prohlásil šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí. Podle něj Emiráty odmítly odsoudit útoky, které proti Íránu zahájily na konci února Spojené státy a Izrael. „Stává se jasné, že se zúčastnily těchto útoků a možná přímo jednaly proti nám,“ dodal Arakčí.

Pragmatismus v hlavní roli

Podle expertů Adú Dhabí uvažuje v první řadě pragmaticky, a proto se rozhodlo vnímat židovský stát v pozitivnějším světle než řada jiných států Perského zálivu. Nejmenovaný vlivný emirátský podnikatel řekl listu New Lines Magazine, že SAE se považují za civilizovanou zemi, která si cení prosperity, stability a sekularismu a zůstává izolovaná v regionu plném islamismu, špatně fungujících států a nespolehlivých spojenců.

„Spojené arabské emiráty jsou velmi transakční,“ podotkl emirátský podnikatel, který popsal vztah své země s Izraelem jako „zcela pragmatický, bez lásky“. Jeho vláda podle něj „přesně ví, kdo Netanjahu je“, ale umí s ním spolupracovat k vzájemnému prospěchu.

„Ten vztah slouží jejich střednědobé až dlouhodobé vizi pro region,“ řekl podnikatel. „Nemáme (se zbytkem Blízkého východu) nic společného, ​​co se týče hodnot a systémů. Jsme pragmatici a oni ne. Takže je to obtížné,“ popsal situaci.

Dubaj (Spojené arabské emiráty)
Zdroj: Reuters/Amr Alfiky

Emiráty v době vrcholícího konfliktu kritizovaly sousední země, že neprojevily dostatečnou solidaritu. Podle představitelů země válka změnila postoje veřejnosti a každá země pomáhající bránit SAE je nyní vnímána pozitivně. Tárik al-Utajba z Národní bezpečnostní rady SAE tehdy vyzdvihl, že Izrael a USA poskytly Abú Dhabí skutečnou podporu, a to formou vojenské pomoci, sdílení zpravodajských dat a diplomatických kroků, citoval činitele server The New Arab.

„(Emiráty) myslí na budoucnost a vnímají Izrael jako nejlepšího bezpečnostního partnera, který jim dokáže poskytnout záštitu pro jejich ekonomické oživení,“ řekla ToI Sanam Vakilová, ředitelka programu pro Blízký východ a severní Afriku v institutu Chatham House.

Podle prozatímního výkonného ředitele Rady pro blízkovýchodní politiku a ředitele Institutu New Lines Nicolase Herase Jeruzalém využívá SAE jako „stát v první linii“. „Izraelci (tam) testují určité zbraňové systémy, jako je Iron Beam, a určité kybernetické schopnosti, například ty související s využitím umělé inteligence ke sledování a zachycování přilétajících projektilů,“ uvedl Heras pro New Arab.

„Izraelský přístup k SAE je podobný tomu, jakým se USA stavěly k Izraeli během studené války, kdy byly blízkým partnerem, který testuje užitečné vojenské technologie v reálných bojích,“ konstatoval odborník s tím, že jde o symbiózu, jelikož Abú Dhabí se tak dostane k pokročilým technologiím.

Představitelé Emirátů dali veřejně najevo, že spolupráce s Izraelem může sloužit jako model pro poválečný Perský záliv. Poradce emirátského prezidenta Anvar Gargáš minulý měsíc prohlásil, že izraelský a americký vliv v Perském zálivu se do budoucna jen zvýší.

Lídr Emirátů Muhammad bin Zajd Nahaján
Zdroj: Abdulla Al Neyadi/UAE Presidential Court/Handout via Reuters

Snaha upoutat izraelské voliče

Abú Dhabí a Bahrajn jsou však dosud jedinými státy Zálivu, které přistoupily na normalizaci vztahů se židovským státem. „Z původní velké ambice Abrahámovských dohod zůstala ve vztazích mezi Emiráty a Izraelem především pragmatická spolupráce a nepříliš naplněné představy o společném vlivu na Blízkém východě. Jeden z klíčových cílů dohod – zapojení Saúdské Arábie – je v nedohlednu, a to jak v důsledku izraelské vojenské strategie v Gaze, tak kvůli střetu saúdských a emirátských zájmů v Jemenu,“ podotkl Čejka.

Netanjahu se stal kvůli tvrdému postupu v Gaze v arabském světě personou non grata. Podle některých odborníků izraelský premiér svým prohlášením o návštěvě SAE chtěl získat politické body před možnými domácími volbami i u Trumpa.

„Netanjahuova snaha stylizovat se do role ,sjednotitele regionu‘ rezonuje především s jeho domácím publikem. V kontextu izraelsko-amerických úderů na Írán, které výrazně destabilizovaly oblast Perského zálivu, a pokračující humanitární krize v Gaze, působí tato vize spíše jako nesplnitelné politické přání,“ míní Čejka.

Podle Vakilové dává Jeruzalém vzájemným vztahům větší váhu, než reálně mají. „Jedná se spíše o praktické bezpečnostní a ekonomické partnerství,“ sdělila agentuře AFP. Emiráty podle ní budou i nadále diverzifikovat svá partnerství a rozšiřovat vztahy s evropskými a asijskými spojenci, kteří jsou klíčoví pro jejich obranu a ekonomiku.

Konec starých aliancí

Prohlubující se vazby mezi Emiráty a USA i Izraelem umocnily sílící rivalitu mezi Abú Dhabí a Rijádem. Vztahy mezi těmito dvěma arabskými zeměmi se vyhrotily koncem loňského roku kvůli vývoji v Jemenu. Rijád stojí v konfliktu za mezinárodně uznávanou vládou, přičemž loni v prosinci saúdskoarabské letectvo zaútočilo na síly Jižní přechodné rady, které spolupracují s Emiráty, a donutilo je k ústupu.

Rozkol se nyní prohloubil. Emiráty, které nedávno opustily OPEC, v němž dominují Saúdové, považují za největší zdrojů problémů v regionu Írán, a tak apelovaly na pokračování americko-izraelských útoků na islámskou republiku a snažily se bránit mírovým jednáním v Pákistánu.

Rijád oproti tomu vnímá jako předního potížistu spíše Jeruzalém. Bývalý šéf tajné služby a vlivný saúdský diplomat Turki al-Faisal obvinil Izrael z plánování „roznícení války“ mezi Saúdskou Arábií a Íránem ve snaze vnutit „svou vůli regionu“. Saúdi nepřerušili komunikační toky s Teheránem a podpořili snahy Pákistánu o zprostředkování míru.

Rijád obnovil diplomatické styky s Íránem v březnu 2023 po letech nepřátelství v rámci dohody zprostředkované Čínou. Saúdská Arábie sice íránské útoky roky snášela, ale neutrpěla v takovém rozsahu jako v současnosti Emiráty. Hútíové, spojenci Íránu v Jemenu, se v posledních letech rovněž zdrželi útoků na království, píše server The Middle East Eye.

Izrael a Emiráty by v budoucnu mohly spolupráci rozšířit i na další ohniska konfliktu v regionu, kde sdílejí zájmy, analyzuje web New Arab. Kromě Íránu jsou hlavními styčnými body Jemen a Somaliland, jehož nezávislost nedávno židovský stát uznal jako první země světa. Abú Dhabí vybudovalo síť zahraničních základen v těchto strategicky významných oblastech.

Aliance Izraele a SAE je namířena rovněž proti Turecku, jehož vliv na Blízkém východě včetně Afrického rohu roste. Oba státy se přitom staví proti islamistickým hnutím, zejména proti Muslimskému bratrstvu, které Ankara v několika zemích podporuje, podotýká New Arab.

Íránské údery poškodily obraz států Perského zálivu jako luxusního turistického a finančního ráje. Podle některých analytiků oslovených MEE by se členské země Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) měly soustředit na to, aby měly účinnější společnou obranu, jelikož Perský záliv zpochybňuje hodnotu bezpečnostních záruk USA. Saúdská Arábie a Emiráty by podle expertů mohly sehrát důležitou roli rovněž v Hormuzském průlivu.

Dubaj (Spojené arabské emiráty)
Zdroj: Reuters/Amr Alfiky

I když křehké příměří trvá už šestým týdnem, údery v okolí Hormuzu nejsou ojedinělé. V neděli útok dronu způsobil požár u jaderné elektrárny v Abú Dhabí, oznámily podle agentury AP emirátské úřady. Poškozen měl být vnější elektrický generátor, incident ale neměl vliv na bezpečnost zařízení.

Rozhovory mezi USA a Íránem mezitím uvázly na mrtvém bodě a kvůli blokádě průlivu hrozí prodloužení energetické krize.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 38 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, desítky lidí utrpěly zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 6 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 12 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 19 hhodinami
Načítání...