Celkem 36 zemí včetně České republiky se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině, informovala Rada Evropy v prohlášení. Česko se pro zřízení tribunálu vyslovilo už na Radě Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. Český prezident Petr Pavel již dříve uvedl, že tribunál je potřeba, aby zločiny ruské agrese nezůstaly nepotrestány. Česko na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).
K vytvoření tribunálu se zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Austrálie, Kostarika a Evropská unie. „Tyto státy učinily rozhodující krok ke skutečnému vytvoření zvláštního tribunálu a k uznání odpovědnosti za agresi proti Ukrajině,“ uvedl generální tajemník Rady Evropy Alain Berset. Ze zemí EU se k formování zvláštního tribunálu nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.
Zvláštní tribunál podle Berseta představuje spravedlnost a naději. „Nyní je třeba podniknout další kroky k naplnění tohoto politického závazku zajištěním fungování a financování tribunálu. Čas, kdy bude Rusko pohnáno k odpovědnosti za svou agresi, se rychle blíží,“ dodal. Vyzval také státy, aby co nejdříve dokončily všechny nezbytné vnitrostátní procedury pro připojení ke Zvláštnímu tribunálu.
Zasedání se zúčastnil i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Morální základy Evropy a světa budou obnoveny teprve tehdy, až bude potrestán zločin agrese proti Ukrajině. Nejde o minulost. Jde o budoucnost. O obnovení společného prostoru pravdy, spravedlnosti a důvěry,“ podpořil záměr tribunálu. „Tvoříme dějiny. Stejně jako norimberský tribunál před 80 lety, i tento zvláštní tribunál v Haagu obnoví spravedlnost z trosek války,“ napsal následně na X.
Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu EU poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.
Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC), který má pravomoc vyšetřovat na Ukrajině válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ale ICC nemůže v případě Ukrajiny vyšetřovat zločin agrese z důvodu omezení jurisdikce, uvedla dříve v prohlášení Rada Evropy. Zvláštní tribunál tuto mezeru podle ní zaplní.
Celoplošná válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského vůdce Vladimira Putina v roce 2023 ICC vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
