Bulharské volby vyhrála strana exprezidenta Radeva, bude mít absolutní většinu

Nahrávám video

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku s velkým náskokem vyhrálo uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Po sečtení všech odevzdaných lístků získalo podle ústřední volební komise přes 44 a půl procenta hlasů. Výsledek straně stačí k absolutní většině v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.

Po sečtení všech odevzdaných lístků získalo Progresivní Bulharsko 44,6 procenta, uvádí bulharská ústřední volební komise na svém webu.

Na druhé příčce následuje s 13,4 procenta hlasů středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. Třetí je podle výsledků liberálně-centristická koalice Pokračujeme ve změně – Demokratické Bulharsko (PP-DB) s 12,6 procenta.

Do parlamentu by se mělo dostat ještě Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků, s 7,1 procenta a ultranacionalistická a otevřeně proruská strana Obrození s 4,3 procenta.

Pod čtyřprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu zůstala Bulharská socialistická strana (BSP), což je poprvé od pádu komunistického režimu v zemi v roce 1989.

Progresivní Bulharsko bude mít absolutní většinu

Výsledek Radevovi stačí k zisku absolutní většiny v Národním shromáždění, kterou Bulharsko nemělo od roku 1997. Podle webu Balkan Insight by měla jeho strana mít kolem 130 křesel ve 240členném parlamentu. Také bulharská televize bTV uvádí, že vítězná strana bude mít 130 mandátů.

Země od roku 2021, kdy po rozsáhlých protikorupčních demonstracích skončil v čele vlády Borisov, prochází vleklou politickou krizí, při níž se u moci střídají křehké koalice.

Nedělní parlamentní volby tak byly už osmé za posledních pět let. K pádu zatím poslední vlády vedly rozsáhlé protesty proti návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Protesty loni přiměly premiéra Rosena Željazkova k demisi.

Nahrávám video

Radev odmítá vojenskou pomoc Ukrajině

Radev zastával funkci prezidenta od roku 2017. Na konci toho loňského otevřeně podpořil demonstranty a v lednu rezignoval, aby se mohl ucházet o místo v parlamentu. Podle Reuters se mu podařilo využít vlnu nespokojenosti s politickou nestabilitou, korupčními skandály a tradičními stranami, které bulharské politice dominovaly desítky let.

„Je to vítězství naděje nad nedůvěrou, vítězství svobody nad strachem a nakonec, chcete-li, vítězství morálky,“ prohlásil Radev v neděli pozdě večer.

Euroskeptik a bývalý stíhací pilot Radev se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá unijní takzvanou zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní Ukrajině, která se brání ruské válce.

Radev si svými proruskými prohlášeními vysloužil srovnání s končícím maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který zastával politiku vstřícnou Moskvě. Podle Reuters se ale Radev k zahraničně-politickým otázkám vyjadřoval dosud pouze neurčitě a zatím není jasné, do jaké míry změní zahraniční orientaci Bulharska, členského státu NATO na jihovýchodním křídle EU.

Exprezident mimo jiné slibuje boj proti korupci. V neděli také sdělil, že je ochoten spolupracovat s liberální koalicí PP-DB na reformě soudnictví a že Bulharsko „vyvine úsilí, aby pokračovalo na své evropské cestě“.

Kreml: Radevova slova nám imponují

Kreml už vzkázal, že vítá Radevovy výzvy k obnovení pragmatického dialogu s Ruskem. „Imponují nám slova jak pana Radeva, který zvítězil ve volbách, tak i některých dalších evropských lídrů o připravenosti řešit problémy cestou dialogu, pragmatického dialogu s Ruskou federací,“ řekl mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se těší na spolupráci s Radevem v zájmu prosperity a bezpečnosti balkánské země i Evropy. „Bulharsko je hrdým členem evropské rodiny a hraje významnou roli ve zvládaní našich společných výzev,“ shrnula politička.

Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že si s Radevem již ráno telefonoval. Podle portugalského politika se bavili o spolupráci v Evropské radě sdružující šéfy států a vlád EU, kde chce Costa pracovat na „společné agendě pro prosperující, autonomní a bezpečnou Evropu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 53 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...