„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Nahrávám video

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Izraelská vláda odpoledne uvedla, že z Izraele už byli deportováni všichni zadržení aktivisté. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.

Izraelská armáda zastavila flotilu s humanitární pomocí v pondělí a v úterý v mezinárodních vodách a zadržela při tom na 430 osob ze čtyř desítek zemí. Jeruzalém tvrdí, že musel zabránit porušení námořní blokády Pásma Gazy, které zavedl už v roce 2007 ve snaze zabránit vyzbrojování palestinských skupin na tomto území, zejména teroristického hnutí Hamás.

Organizace Adalah, která poskytuje právní pomoc účastníkům flotily, uvedla, že nejméně tři zadržení aktivisté byli krátce hospitalizováni a u desítek je podezření na zlomeniny žeber. Svědci uvádějí časté používání taserů izraelskými vojáky a zranění gumovými projektily při zatýkání na moři.

„Svlékli mě, odhodili brýle a zůstal jsem jen v plavkách. Bili nás a kopali do nás. Slyšel jsem také křik ostatních, někomu určitě zlomili žebra,“ popsal podle italských médií své zadržení novinář Alessandro Mantovani, korespondent novin Il Fatto. Také italský poslanec Dario Carotenuto uvedl, že byl při zatýkání udeřen pěstí do oka a že některé aktivistky si stěžovaly na sexuální násilí.

Ben Gvir pobouřil několik zemí i Netanjahua

Zacházení s aktivisty z flotily odsoudila ve středu řada zemí, mimo jiné Španělsko, Francie, Velká Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie či Řecko. Itálie či Polsko si kvůli tomu předvolaly izraelské diplomaty.

Za nepřijatelné či nelidské označily chování izraelského krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, který ve středu na sociální síti X zveřejnil video, na němž v přístavu Ašdod prochází kolem desítek zadržených aktivistů klečících na zemi se spoutanýma rukama.

Ben Gvir kolem nich s úsměvem mával izraelskou vlajkou a k videu na síti X připsal: „Takhle vítáme podporovatele terorismu.“ Na videu je též vidět, jak maskovaní policisté sráží jednu aktivistku na kolena.

Ben Gvirovo chování odsoudil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který nicméně na síti X také napsal, že Izrael má právo zastavit „provokativní flotily podporovatelů Hamásu“. „Způsob, jakým se ministr Ben Gvir k aktivistům z flotily choval, ale není v souladu s izraelskými hodnotami. Nařídil jsem příslušným úřadům, aby provokatéry (z flotily) co nejdříve deportovaly,“ napsal ve středu Netanjahu.

Chování Ben Gvira kritizoval i izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, který mu vytkl, že poškozuje obraz Izraele. Ben Gvir na to reagoval slovním útokem vůči Saarovi. „Ve vládě jsou tací, kteří stále nepřišli na to, jak se chovat k podporovatelům terorismu,“ napsal na síti X.

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani podle agentury ANSA ve středu večer oznámil, že italští aktivisté by měli být deportování z Izraele ve čtvrtek přes Řecko či Turecko. Šéf španělské diplomacie José Manuel Albares uvedl, že 44 zadržených Španělů odletí odpoledne z Izraele do Turecka a pak do Španělska.

Izraelské ministerstvo zahraničí pak ve čtvrtek odpoledne na síti X uvedlo, že všichni zahraniční aktivisté z flotily mířící do Pásma Gazy už byli deportováni. Turecko pro vyhoštěné aktivisty vyslalo tři speciální lety. Mezi těmi, kdo do Istanbulu již dorazili, je podle agentury AFP 85 tureckých a 37 francouzských aktivistů.

Flotila pěti desítek plavidel vyplula minulý týden z tureckého přístavu Marmaris. Izraelská armáda překazila už několik podobných akcí, při nichž se aktivisté snažili proplout s humanitární pomocí do Gazy. Naposledy 30. dubna zatkla na několika desítkách lodí u řeckého ostrova Kréta na 175 aktivistů z různých zemí, které následně vyhostila, poslední dva až 10. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 31 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...