Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
Vědec Jakub Drimaj má brněnské lesy prochozené křížem krážem. Tři roky v nich ve dne i v noci sledoval pohyb zvířat. Divoká prasata především v okolí Palackého vrchu.
Za světla tam jsou na zemi patrné stopy. O pár metrů dál je zase rozrytý kus lesa, podle výzkumníka jde o takzvané buchtování. „To je potravní chování. Prase načechrává hrabanku a hledá potravu,“ vysvětlil Drimaj, který působí v Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Podle pozorování vědců se na jaře v Brně pohybuje zhruba tři sta divokých prasat. Nejaktivnější jsou po setmění. Divočáky je možné po desáté hodině večer sledovat pomocí termovize. „Monitoring by měl být klíčovou prevencí. Města by měla investovat do takovéhoto systému nebo mít promyšlený způsob sledování tak, aby byla schopna problémy řešit ještě předtím, než vzniknou a než na ně začnou občané upozorňovat,“ poznamenal Drimaj.
Ve dne klid, v noci pohyb
Mezi nejčastější druhy pozorované vědci v blízkosti lidských sídel patří kromě divokých prasat také zajíci, srnci, lišky nebo kuny. Rozdíl mezi denní a noční aktivitou zvířat je podle badatelů jedním ze zásadních zjištění celého výzkumu. „Ve dne město působí klidně. V noci se ale promění v dynamický prostor, kde se zvířata pravidelně přesouvají mezi lokalitami. To je klíč k pochopení jejich chování,“ uvedl Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti v tiskové zprávě.
Právě noční monitoring pomocí termovize a fotopastí podle něj ukázal, že řada druhů využívá město pravidelně, jen mimo lidskou pozornost.
Divoká prasata ničí zahrady i parky
Škody způsobené divočáky trápí obyvatele Brna na mnoha místech. Zvířata přerývají zahrady, ničí hřiště i parky. „Co se týče divokých prasat, problém bývá největší na konci zimy, na začátku jara, kdy v tom prostředí není žádná vegetace. Ten problém nastává v období, kdy volně žijící zvěř nemá co konzumovat,“ vysvětlil Drimaj.
Jestli se počet divokých prasat zvyšuje, nelze podle něj jednoznačně říct. „Jsou lokality, kde se vyskytne několik samic, které mají selata. Takže první rok ta divoká prasata lidé ani nezaznamenají. Další rok, pokud se do populace nezasáhne, je její početnost dvojnásobná,“ podotkl.
Podle něj nestačí jen vědět, kde se zvířata vyskytují. „Musíme rozumět i rizikům a tomu, jak situaci vnímá veřejnost. Teprve pak je možné nastavit funkční management,“ zdůraznil Drimaj. Nová doporučení by podle vědců mohla městským částem pomoci s tím, jak škody do budoucna omezit.
Pracovníci lesů se v posledních týdnech pokusili o odchyt prasat do dřevěných klecí, zatím ale neúspěšně. O dalších praktických krocích budou zástupci města teď jednat s Mendelovou univerzitou. „Budeme se snažit spolupracovat s mysliveckým sdružením a zároveň s odborem životního prostředí jednat o tom, jak správně nastavit podmínky tak, aby se zvířata mohla takto volně pohybovat po městě,“ řekl radní pro životní prostředí města Brna Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Vědci sledovali i zdravotní stav zvířat
Součástí projektu bylo také zjišťování zdravotního stavu zvířat. Vědci analyzovali desítky vzorků od různých druhů. U přibližně třiceti zvířat zjistili alespoň jeden patogen, nejčastěji parazitickou nebo bakteriální infekci. „Přítomnost patogenů je v přírodě běžná. Neznamená to automaticky riziko pro člověka. Klíčové je tato rizika znát a řídit,“ uklidnil řešitel projektu Omar Šerý z Ústavu biochemie Masarykovy univerzity.
Tříletý výzkum realizovaly Mendelova univerzita v Brně, Masarykova univerzita a společnost SocioFactor. Jeho unikátnost spočívala v propojení biologické, veterinárně-zdravotní a sociologické části bádání. Biologická část mapovala výskyt a chování zvířat ve městech, druhá se zaměřila na zdravotní aspekty a rizika a sociologická sekce zkoumala, jak veřejnost přítomnost zvířat ve městě vnímá.
