V Dolanech na Olomoucku zrekonstruovali sokolovnu. Vyšla na bezmála 160 milionů korun, většinu nákladů zaplatila obec. Šlo o její největší investici. S opravou sokolovny končí i Krnov na Bruntálsku, rekonstrukci připravují Nový Bor na Českolipsku a Lázně Bohdaneč. Ne všude se ale záchrana podařila – některé stavby dál chátrají, jiné zanikly úplně. Dodnes se zachovalo asi 750 sokolských staveb. Jejich historii pravidelně připomíná Noc sokoloven, která se letos uskuteční 19. června.
Už zbývá doladit jen poslední detaily na výzdobě dolanské sokolovny. Prvky kolem jeviště i na vnitřních sloupech zůstaly tvarově i barevně stejné. Jinak je v budově vše nové. „Nezbyl tady centimetr, na který bychom nesáhli. Nejnáročnější práce byly v hlavním sále,“ popsal mistr stavební firmy Šimon Bednář.
„Předpokládáme, že se tu budou konat kulturní a společenské akce. To znamená plesy, máme tady i jevištní techniku, takže počítáme s hostováním divadel, můžeme tady promítat kino,“ uvedl starosta Dolan Rudolf Pečinka (za STAN).
Obci pomohl kůrovec
Rekonstrukce za téměř 160 milionů korun je největší investicí v historii obce. Součástí projektu je i nová přístavba s malým sálem, který bude sloužit hlavně klubu přátel hudby. „Zatím se koncerty pořádaly v prostorách naší ZUŠ, která sídlí v budově pošty, ale tam je kapacita nedostatečná,“ vysvětlil Pečinka.
V hlavním sále i přilehlých prostorách je podlahové vytápění, moderní vzduchotechnika i osvětlení. Obec koupila budovu od Sokola v roce 2015 a od té doby šetřila na opravy. Nepřímo jí pomohla i kůrovcová kalamita. „Obec vlastní lesy a podařilo se nám dřevo prodat za docela dobrou cenu,“ doplnil starosta.
Poslední tři roky se v Dolanech nekonaly žádné plesy. Na příští sezonu už si termíny rezervovali hasiči, farníci i škola.
Kraj rozšířil dotační program
Šanci na opravy sportovišť v Olomouckém kraji budou mít i další obce. „Rozšířili jsme dotační program na podporu rekonstrukcí sportovišť také o možnost žádat o výstavbu nových. Program jsme zároveň posílili o 50 milionů korun,“ uvedla náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Monika Hryzbilová (ANO).
Hejtmanství na program vyčlenilo bezmála 70 milionů korun. Žádosti podalo zhruba 120 obcí a sportovních klubů. Na jednu stavbu mohou získat maximálně tři miliony korun.
Sokolské jednoty v řadě menších měst a obcí nemají dostatek financí na provoz ani rekonstrukci zastaralých budov. Stejně jako v Dolanech proto sokolovny přecházejí do vlastnictví obcí.
Rekonstrukce v Krnově finišuje
Ke konci se chýlí i rekonstrukce sokolovny v Krnově na Bruntálsku. Dokončení oprav za zhruba 90 milionů korun se plánuje na červen, otevření pro sportovce na konec letních prázdnin. Město získalo sokolovnu i s přilehlým stadionem bezúplatně už v roce 2010.
Památkově chráněná budova, kterou v první polovině třicátých let navrhl krnovský rodák, vídeňský architekt Leopold Bauer, má novou střechu, okna i fasádu. „Práce nyní pokračují na venkovních terasách a v interiéru,“ uvedla mluvčí města Dita Círová.
Rekonstrukci zdržely předloňské povodně i problémy se statikou budovy. Původně měla oprava skončit už loni a náklady se odhadovaly na 51 milionů korun. Povodeň v září 2024 poškodila část již hotových prací, například podlahy, které se musely pokládat znovu. Další průzkumy odhalily i nové statické nedostatky.
Rekonstrukce má zachovat historickou hodnotu objektu, zároveň ho ale přizpůsobit současným požadavkům. Součástí je zpevnění základů, oprava fasády, výměna oken i střešní krytiny a modernizace technických rozvodů.
Symbolický i praktický význam budovy
Rekonstrukci sokolovny připravuje i Nový Bor na Českolipsku. Město zapojilo do diskuse o budoucím využití také veřejnost. „Sokolovna má pro Nový Bor velký symbolický i praktický význam a je důležité, aby její podoba odpovídala potřebám obyvatel,“ uvedl starosta Jaromír Dvořák (Starostové pro Liberecký kraj).
Sokolovna postavená ve třicátých letech minulého století potřebuje rozsáhlou obnovu. Budovu s tělocvičnou, posilovnou, hernou stolního tenisu, kuželnou, volejbalovými, nohejbalovými a tenisovými kurty získalo město od TJ Jiskra Nový Bor bezúplatným převodem v závěru roku 2021. Před třemi lety dalo město obnovit střechu a strop ve druhém podlaží, které byly v havarijním stavu. Radnici to stálo 12 milionů korun.
„Cílem teď je, aby do konce léta vzniklo jasné zadání, které určí další směr proměny sokolovny,“ dodal Dvořák. K jejímu využití uspořádala radnice již dříve anketu, do které se zapojilo 985 lidí, 95 procent z nich souhlasilo s tím, aby sokolovna sloužila jako spolkový dům. Téměř polovina by uvítala kluziště, lidé se také vyslovili pro zachování volejbalového hřiště, restaurace a posilovny.
Energeticky úsporné úpravy
Sokolovnu z roku 1930 letos opraví také Lázně Bohdaneč. Práce se uskuteční hlavně během léta. „Chtěli bychom začít v červnu a hlavní část realizovat o prázdninách,“ uvedl starosta Josef Štěpanovský (ODS).
Sokolovna pochází z let 1929 až 1930. Je dílem brněnského architekta Oldřicha Šmídy. Na Uměleckoprůmyslové škole v Praze byl žákem Josefa Gočára, který je autorem některých lázeňských budov ve městě. Stavba má železobetonovou střechu. Je ve stylu funkcionalismu a individualistické moderny.
Budovu město získalo v roce 2010 od tělocvičné jednoty, která ji prodala za symbolickou korunu. Radnice se nejdřív zaměří na exteriéry. V plánu má výměnu dveří, oken, novou fasádu a její zateplení. „Na novou střechu dáme fotovoltaiku, elektřiny bude dost, budeme ji sdílet do dalších městských objektů,“ řekl Štěpanovský.
Projektové náklady jsou 20 milionů korun bez DPH, sedm milionů korun je dotace na snížení energetické náročnosti stavby. Podle starosty jde o první etapu, v budoucnu přijdou na řadu interiéry.
Některé sokolovny zanikly
Ne všechny budovy se podařilo zachránit. V Lovčičkách na Vyškovsku musela být sokolovna kvůli havarijnímu stavu zbourána. Podobný osud potkal i objekt v Bystřici nad Pernštejnem, kde byly střešní konstrukce napadené dřevomorkou. Oprava by byla podle starosty Martina Horáka (nez.) dražší než nová stavba, do které město investuje přes 70 milionů korun.
První sokolovna vznikla v Praze v roce 1863 v dnešní Sokolské ulici a dodnes slouží Sokolu Pražskému. Po vzoru prvních jednot byly vystavěny stovky dalších sokoloven nejen ve městech, ale i na vesnicích. Do dnes se jich zachovalo asi 750. Osudy sokolských památek je možné zjistit v jejich databázi na webu.
Aby veřejnost lépe poznala jejich architekturu i historii a seznámila se s jejich využitím, pořádá Česká obec sokolská akci Noc sokoloven. Letos se uskuteční 19. června.
