Plzeňská zoo slaví sto let. Chystá rozšíření i vysněný pavilon pro slony

Nahrávám video

Plzeňská zoologická zahrada slaví sto let od svého založení. Druhá nejdéle fungující zoo v Česku drží prvenství v počtu chovaných zvířat i druhů. Jubilejní sezonu doprovodí řada akcí i vydání historické knihy. Zoo plánuje rozšíření areálu a přiblížila se k realizaci dlouho připravovaného pavilonu pro slony indické.

Plzeňská zoo patří k nejnavštěvovanějším zoologickým zahradám v Česku. Unikátní je také propojením s botanickou zahradou. Její začátky však byly skromné – vznikla ve čtvrti Doudlevce. „Byla na velmi malém prostoru, zhruba 2,5 hektaru. Od začátku se proto hledalo místo, kam by se jednou mohla přestěhovat. Nakonec brány staré zahrady zavřela infekce sněti slezinné,“ uvedl mluvčí Zoologické a botanické zahrady města Plzně Martin Vobruba.

V současném jednadvacetihektarovém areálu na Lochotíně působí od roku 1963. V prvním roce na novém místě zahrada chovala 29 druhů zvířat. Dnes na ploše 22 hektarů žije zhruba šest a půl tisíce zvířat, z nichž mnohá patří mezi vzácné druhy. Zoo se dlouhodobě zaměřuje na záchranné programy ohrožených živočichů.

„Zoologické zahrady se v posledních letech mění a snaží se více prosazovat ochranu přírody. Každý rok hledáme nové vhodné kandidáty. Díky návštěvníkům, kteří nás podporují pětikorunou ze vstupného na ochranářské projekty, se nám daří,“ řekl hlavní zoolog Tomáš Jirásek.

Nový tropický skleník i medúzy

Jedním z hlavních dárků ke stému výročí má být zahájení stavby pavilonu Seychelský skleník. Nabídnout má tropický prales, želvy obrovské i pestré africké motýly. „Měl by tam vzniknout i krásný pavilon medúz,“ doplnil Vobruba. Na pozemku bývalé kynologické základny, který zoo získala, by se podle něj měli objevit také supi, pandy červené nebo někteří kopytníci.

Plzeň zároveň investuje desítky milionů korun do rekonstrukce budovy ředitelství zoologické a botanické zahrady. Objekt starý několik desítek let už nevyhovuje současným požadavkům. Po zateplení se mají snížit provozní náklady a zaměstnanci získají lepší zázemí pro odbornou činnost. „Náklady budou 35 milionů korun, hotovo má být zhruba za rok,“ uvedl primátor Roman Zarzycký (ANO).

Sen jménem sloni indičtí

Postupně konkrétnější obrysy získává i další velký chovatelský cíl – sloni indičtí. Ulice vedoucí k hlavnímu vstupu do zoo nese už šest let symbolický název Ke slonům.

Zoo začala pavilon pro slony indické projektovat na konci roku 2022. Vyrůst by měl na třinácti hektarech luk naproti současnému areálu. Expozice Sloni na Mži za přibližně jednu miliardu korun se připravuje téměř dvacet let. „Je to takový sen, jehož realizace se postupně blíží. Bude znamenat zokruhování areálu a jeho rozšíření na 34 hektarů,“ řekl Vobruba.

Samotná výstavba by podle odhadů mohla trvat dva až tři roky. Nejdražší částí projektu bude budova slonince a navazující velkokapacitní restaurace. Součástí areálu mají být také menší expozice pro drobná zvířata, botanická část o rozloze tří hektarů, vodní filtrace, oplocení i nové cesty. V Plzni by měl žít jeden samec a dvě až tři samice. Zoo chce slony získat v rámci záchranného programu.

O slona usilovala Plzeň už před desítkami let

K příjezdu slona do Plzně nemělo daleko už v roce 1968. „Pokoušel se o něj tehdejší vedoucí Parku kultury a oddechu Zdeněk Rýdl, který zaštiťoval jednání zoo. Prostředníkem této snahy byli pracovníci Škodovky, kteří v té době budovali velkou elektrárnu v indickém Ránčí. Plzeňští pionýři se podepsali pod dopis, ve kterém prosili indické přátele o malé slůně, a škodováci dopis v Indii předali,“ uvádí zoo na svých webových stránkách. Tehdejší areál měl ale jen pět hektarů a chybělo odpovídající zázemí pro chov slona.

Pavilon pro slony se objevil v plánech také po roce 1996. „Existoval i konkrétní slon – časopis Květy avizoval indickou slonici Bínu z cirkusu. Naštěstí pro zoologickou zahradu ani tento projekt nebyl dotažen do konce, protože v takových podmínkách by nastaly s chovem slona velké potíže,“ připomíná zoo.

Rodinu slonů zatím v Plzni symbolicky zastupují damani, drobní savci velikosti králíka, kteří se v zoo úspěšně rozmnožují. Jejich příbuznost se slony potvrzují společné znaky kostry i molekulární analýza DNA.

Téměř půl milionu návštěvníků ročně

Zoologická a botanická zahrada je příspěvkovou organizací města a zaměstnává více než 140 lidí. Loni ji navštívilo 491 627 návštěvníků, meziročně o osmnáct tisíc více. Šlo o čtvrtou nejvyšší návštěvnost v historii zahrady.

V doprovodném programu nabízí zoo komentovaná krmení nebo sokolnické ukázky v amfiteátru. Návštěvníci mohou využít také restauraci Kiboko, Hospodu na statku nebo Sibiřský srub u výběhu tygrů. Zahrada je otevřená po celý rok.

Hlavní oslavy stého výročí s programem v areálu zoo i na lochotínském amfiteátru vyvrcholí 20. září 2026. Kompletní program akcí je k dispozici na webu Zoo Plzeň a na jejích sociálních sítích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 3 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 4 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
včera v 13:17

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26
Načítání...