Po dvanácti letech má Praha nový most přes Vltavu. Pro pravidelný provoz tramvají a autobusů začne Dvorecký most sloužit od soboty 18. dubna, kdy se řada linek vydá do nových tras a nabídne lepší propojení obou břehů Vltavy. Přístupný bude pro cyklisty i chodce. Pro individuální automobilovou i motocyklovou dopravu zůstane uzavřen.
Dvorecký most se klene mezi Zlíchovem na levém a Podolím na pravém vltavském břehu a je 21. mostem přes Vltavu v Praze. Poslední přemostění této řeky určené i pro jinou než pěší nebo cyklistickou dopravu se v hlavním městě otevřelo před dvanácti lety – šlo o Trojský most na druhém konci města. Na rozdíl od něj ale na Dvorecký most nebudou moci automobily, s výjimkou vozů záchranné služby, hasičů či policie.
Most dlouhý 361 a široký 16 metrů bude sloužit zejména městské hromadné dopravě. Zamíří na něj zatím dvě tramvajové linky – 20 a 21 – a stavba nabídne zcela nové spojení mezi čtvrtou a pátou městskou částí. Nejjižnější tramvajové propojení vltavských břehů bylo dosud na více než 2,5 kilometru vzdáleném Palackého mostě.
Nové vltavské přemostění poslouží také autobusovým linkám, které dosud vedou přes Barrandovský most (118, 196, 197) nebo končí na kopci nad Podolím na Zeleném pruhu (124). Kromě toho přes něj pojedou i dva noční autobusové spoje. Veškeré změny v dopravě po otevření Dvoreckého mostu naleznou cestující na webových stránkách PID.
Dvorecký most bez aut
To, že Dvorecký most není určen pro individuální automobilovou dopravu, kritizuje například zastupitel hlavního města Ondřej Prokop (ANO). Tvrdí, že Piráti převzali dobře připravený projekt, který stačilo jen dotáhnout, ale nezvládli uhlídat ani cenu, ani průběh realizace. „Projekt zahájilo ANO v roce 2018 a schválená cena byla tehdy jedna miliarda korun. Z jedné miliardy udělal Zdeněk Hřib dvě. A co za ty dvě miliardy máme? Hezký most, to bez debat, ale výhradně jen pro MHD, chodce a kola,“ prohlásil Prokop.
Zastupitelka a pirátská kandidátka na primátorku Tereza Nislerová (Piráti) na síti X namítla, že zákaz vjezdu osobních automobilů je správné rozhodnutí vzhledem k tomu, že motoristé mají nedaleko nově opravený osmiproudý Barrandovský most.
„Omezení vjezdu na Dvorecký most má svůj hluboký význam. Jeho hlavním úkolem je posílit roli veřejné dopravy v oblasti a u autobusů významně zvýšit jejich spolehlivost s ohledem na jízdní řád (oproti Barrandovskému mostu a jeho předpolím),“ upozornil Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP).
Most podle něj vytváří silnou spojnici veřejné dopravy mezi Prahou 4 a Prahou 5. „Má být základem takzvané jižní tangenty – tedy rychlého spojení obou břehů, které má ambici konkurovat individuální dopravě a odlehčit centru, neboť spojí silné radiály v podobě metra C, B, železniční trati 171 a brzy i metra D. V budoucnu by pak na most měla navazovat nová tramvajová trať Jeremenkovou ulicí na Budějovickou a dále. Na malé vytížení určitě nezajde,“ zdůraznil DPP.
Dopravní modely podle podniku ukázaly, že by most sice stáhl část osobní dopravy z Barrandovského mostu, zároveň by ale zablokoval příjezdové komunikace z obou stran. Zhruba deset tisíc automobilů denně by podle něj nejelo po Jižní spojce, ale přímo skrz obytné čtvrti, kde je doprava napjatá už dnes.
„Když navýšíme kapacitu překonání řeky, vždy dojde k nějaké reakci dopravního proudu. V případě Dvoreckého mostu zvýšíme kapacitu pro vozidla veřejné dopravy, která je pro Prahu životně důležitá. Získáme také alternativu k Palackému mostu, jenž je velmi vytížen tramvajovým provozem. Zároveň ulevíme některým trasám v okolí Smíchova. Současně přesuneme autobusy z Barrandovského mostu právě na Dvorecký, což by měli pocítit i řidiči, protože na mostě pro ně bude, lidově řečeno, více místa,“ vysvětlil Zdeněk Lokaj z Dopravní fakulty ČVUT.
V současné době podle Lokaje benefity nového mostu převažují a až čas ukáže, zda rozhodnutí vybudovat stavbu pouze pro veřejnou dopravu a vozidla IZS bylo správné. „Jeden most dopravu v Praze nevyřeší, ještě nás čeká hodně práce a domácích úkolů, které musíme splnit, hlavně těch z dávné minulosti,“ poznamenal.
Smíšený provoz cyklistů a chodců
V případě cyklistů se tvůrci dopravního řešení přiklonili ke smíšenému provozu tak, aby si mohli vybrat. Jízda po širokém chodníku, po kterém bude cesta na kole povolena, bude vhodnější pro pomaleji jedoucí rodiny s dětmi. Naopak jízda po silnici bude lepší pro sportovní cyklisty včetně cyklistů na elektrokolech.
„K rozhodnutí (vedlo) mnoho menších důvodů spojujících se v celek, ve kterém by cyklopásy byly kontraproduktivní. Nucené směry jízdy by v přilehlých křižovatkách zatěžovaly průjezdnost (místo aby cyklista jel po bližším chodníku, musel by nadvakrát překonávat silnici), chodci by museli cyklopásy překonávat cestou na zastávky na mostech. Navíc by je museli využít jak rekreační cyklisté, tak ti rychlejší,“ vysvětlil PID.
Kubistický styl a pojmenování
Stavba Dvoreckého mostu začala 3. září 2022, necelé dva roky poté, co DPP na zlíchovském břehu vybudoval první přípravu pro novou trať po mostě – tramvajovou odbočku u Lihovaru. Podobnou přípravu na druhé straně Vltavy u podolského bazénu dokončil na jaře 2023.
Vítězem tendru se stalo sdružení firem TBR Firesta Strabag – Dvorecký most s nabídkou zhruba 1,39 miliardy korun a dobou výstavby 810 dnů. Už na podzim 2018 vedení hlavního města vybralo vítěze architektonické soutěže, kterými se staly ateliéry Tubes a Atelier 6. V červnu 2021 pak zastupitelstvo schválilo stavbu mostu podle tohoto návrhu.
Architekti podle hlavního autora návrhu Radka Šímy vycházeli z podoby pražských mostů přes Vltavu, které spojuje několik znaků. „Žádný z těch mostů nemá konstrukci nad mostovkou, všechny pracují s nějakým principem obloukového mostu a třetí princip je, že mosty mají pilíře v řece na celou šířku mostovky,“ vysvětlil.
Dodal, že široké pilíře umožňují dvojí vnímání stavby – při pohledu po řece působí štíhle, ze břehu naopak masivně. Návrh podle něj vychází také z toho, že most vede šikmo vůči Vltavě, a tedy i vůči dvěma pilířům ve vodě, které musí být kvůli hydrodynamice situovány po směru řeky. Zároveň most z Podolí stoupá téměř o deset metrů, protože smíchovská strana je výše. Tyto šikmé linie podle Šímy hrály velkou roli při navrhování stavby.
„Když jsme to skicovali a uvažovali o tom, došlo nám, že existuje estetický princip, který výborně pracuje se šikmostí, a to kubismus. Nebylo to ale od začátku – nejdřív tu byla snaha zapadnout do skupiny pražských mostů,“ doplnil architekt. Nedaleko mostu se navíc u Vyšehradského tunelu nacházejí světově unikátní kubistické domy architekta Josefa Chochola. „Přišlo nám, že si o ten tvar místo samo řeklo,“ uvedl Šíma.
Debata se vedla i o názvu mostu. Magistrát uspořádal anketu, v níž mohli Pražané hlasovat mezi názvy Dvorecký most a most Anežky České. V hlasování výrazně zvítězila první varianta a vedení města výsledek respektovalo, stejně jako vedení Prahy 4 a Prahy 5. Most tak nese jméno podle Dvorců, kdysi samostatné osady na pravém břehu Vltavy, poprvé zmiňované už na počátku 13. století.
Návrhy na pojmenování po české rodačce a bývalé americké ministryni zahraničí Madeleine Albrightové odmítli podle někdejšího náměstka primátora Zdeňka Hřiba pozůstalí.
Od válečných plánů k současnosti
Spojení vltavských břehů mezi Zlíchovem a Braníkem se plánovalo už za druhé světové války. Most ale neměl sloužit jen pražské dopravě, byl součástí uvažované dálniční sítě v tehdejším protektorátu. Po osvobození z těchto plánů sešlo. Až v 80. letech minulého století vyrostl zhruba kilometr a půl proti proudu Vltavy silniční Barrandovský most.
O novém mostě se začalo znovu vážněji uvažovat až před zhruba dvaceti lety. Výrazný impulz přišel na začátku roku 2013, kdy pražští radní schválili změnu územního plánu. Ta spolu s přeměnou padesáti hektarů v okolí Smíchovského nádraží na novou městskou čtvrť umožnila i výstavbu mostu mezi Podolím a Zlíchovem určeného pro veřejnou dopravu. Změnu následně schválili i zastupitelé. Trvalo ale ještě téměř deset let, než se most začal stavět.
Dvorecký most měl být podle původních plánů dokončen na přelomu let 2024 a 2025, stavba se ale prodloužila i prodražila. Zpoždění způsobily zejména nepředpokládané geologické podmínky v korytě Vltavy. Ještě v říjnu 2023 se mluvilo o dokončení na podzim 2025, nakonec se stavba protáhla přibližně o dalšího půl roku.
Konečné náklady se přiblížily dvěma miliardám korun, z nichž většina připadá na samotnou stavbu. Přibližně 180 milionů korun stály projekt a související položky, například přeložky inženýrských sítí.
Úpravy okolí budou pokračovat
Budování mostu, které místo plánovaných třiceti měsíců trvalo téměř čtyři roky, dočasně omezilo provoz na obou březích Vltavy. Dopadlo také na lodní dopravu i vodáky. Například loňský 112. ročník veslařského závodu Primátorky byl kvůli stavbě o 150 metrů kratší a startovalo se takzvaně volně.
Po otevření mostu budou pokračovat úpravy jeho okolí. V Podolí vznikne pod konstrukcí prostor se skateparkem, lezeckou stěnou, občerstvením, toaletami i kulturním amfiteátrem a přístupem k vodě. Poblíž má vzniknout také nová vodácká klubovna.
Na smíchovské straně vyroste u Strakonické ulice takzvaná světelná zahrada od výtvarníka Krištofa Kintery se 120 lampami z celého světa. Proměna čeká i přilehlou čerpací stanici, kterou má nahradit nová s restaurací a vyhlídkou. U zastávky Lihovar ve směru na jih pak přibude informační centrum dopravního podniku, kavárna a toalety.
