Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nahrávám video

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.

Být přítomen u čtených zkoušek, nafotit aspoň tři generálky v celku a hlavně se pohybovat mezi herci a herečkami na jevišti. Takové byly požadavky Josefa Koudelky, když ho režisér Otomar Krejča požádal, aby fotografoval představení dnes už neexistujícího Divadla za branou.

To bylo v polovině šedesátých let. Divadlo je přitom místo, kde Koudelkova kariéra doslova začala. Jeho první samostatná výstava proběhla v roce 1961 ve foyer Divadla Semafor, tehdy ještě v ulici Ve Smečkách. Úvodní slovo pronesl Jiří Jeníček, který Koudelku, coby vystudovaného leteckého konstruktéra, popostrčil k fotografii. Na této výstavě se seznámil s historičkou umění Annou Fárovou a jejím mužem grafikem Liborem Fárou.

Byl to Fára, kdo připravoval obálky časopisu Divadlo a v roce 1962 je začal tvořit spolu s Koudelkou. Jeho snímky k tomu vybízely. Svým vysokým kontrastem a expresivností spíš připomínaly právě grafiky.

Divadelní bůh

Do časopisu Divadlo přivedl Koudelku počátkem šedesátých let kritik a divadelní teoretik Jan Císař. „Říkal, že to byla doba, kdy divadelní bůh žil v Praze. Myslím, že to byla skutečně výjimečná doba,“ říká Josef Koudelka a dodává: „Divadlo byla část, která mi chyběla k uzavření mého díla.“

Z publikace Josef Koudelka: Divadlo
Zdroj: PositiF

Kniha „Josef Koudelka: Theatre“ vyšla původně v roce 2022 v Paříži v anglické a francouzské verzi. Spoluautorem publikace je fotograf, teoretik fotografie a v současnosti blízký Koudelkův spolupracovník Tomáš Pospěch.

„Požádal jsem ho, jestli by nemohl napsat do knihy nějaký text, a nakonec se mu povedlo ji vydat i tady. Jsem nesmírně rád, že to teď a tady vychází,“ říká Koudelka. 

Z nedostatku ctnost

„Pro Josefa Koudelku je asi typické, že jakékoli zadání přizpůsobí sobě a svému naturelu,“ komentuje Koudelkovy metody při focení divadla Pospěch.

Fotografovat divadelní představení je odjakživa výzvou především kvůli nepříznivým světelným podmínkám. Digitální technologie fotografům do velké míry usnadnila práci, v 60. letech šlo ale o téměř nadlidský úkol. Josef Koudelka se z něj, lidově řečeno, „vylhal“.

Z publikace Josef Koudelka: Divadlo
Zdroj: PositiF

„Z nedostatku světla vytvořil ctnost. Své filmy ‚převyvolával‘. Běžně se ve vývojkách nechávaly 10 nebo 15 minut. On je tam nechával přes noc, třeba 8 až 10 hodin,“ vysvětluje Tomáš Pospěch metodu Josefa Koudelky. Jejím výsledkem byl vysoký kontrast a hrubé filmové zrno, které fotky dělaly velmi expresivními.

Koudelka s fotkami pracoval i dál: „Typické pro něj třeba bylo, že si ve fotokomoře vyzvětšoval nějaké konkrétní detaily. Taky ohýbal papír pod zvětšovacím přístrojem a vytvářel další deformace,“ dodává Pospěch. 

Život jako divadlo / Divadlo jako život

Kromě práce pro časopis Divadlo snímal Koudelka také inscenace v Divadle Na zábradlí. Slavné je třeba nastudování Jarryho Krále Ubu s Janem Libíčkem. Detail jeho tváře z profilu je na obálce knihy.

Nejvýznamnější spolupráce byla se zmíněným režisérem Otomarem Krejčou v Divadle Za branou. V knize jsou Koudelkovy snímky z Čechovova Višňového sadu nebo Topolovy Kočky na kolejích. Krejča Koudelku sám oslovil, a nakonec ho pustil i přímo na jeviště, o čemž se většině tehdejších divadelních fotografů mohlo maximálně zdát.

„Řekl mi, Josefe, mně se ty vaše fotografie tak líbily, že i kdybyste ty herce fackoval, mně by to nevadilo,“ vzpomínal na spolupráci s Krejčou Koudelka v rozhovoru s Tomášem Pospěchem. „Fotografoval divadlo jako život a život jako divadlo,“ prohlásil o Koudelkově práci Krejča.

Z publikace Josef Koudelka: Divadlo
Zdroj: PositiF

Paralelně s divadlem fotil v 60. letech Koudelka také slovenské a rumunské Romy, z čehož vzešel dnes slavný soubor Cikáni. Fotografovi spolupracovníci a přátelé, včetně Dagmar Hochové nebo Anny Fárové, tvrdili, že oba soubory spolu v něčem komunikují. I podle Koudelky šlo v případě fotografování života v romských osadách o svého druhu divadlo. Ovšem s jiným výsledkem: „Když se na ty fotky podíváte, tak vám připadají graficky naprosto jiné. Přestože mnozí lidé mi říkali, že to je o tom stejném,“ vysvětluje Koudelka.

Vliv začátků na divadle se v Koudelkově veškeré další tvorbě ale otiskl podle odborníků i podle fotografa samotného. Ve svých rozsáhlých denících si hned několikrát v průběhu let zapsal: „Fotografováním divadla ses naučil dívat se na svět jako na divadlo.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...