Virtuální výstava ukazuje opomíjené stavby. Lidé je hodnotí spíš podle vzpomínek než kvality

Nahrávám video

Národní technická knihovna hostí výstavu toho nejlepšího z architektury šedesátých a semdesátých let. Je završením pětiletého výzkumu Národního památkového ústavu (NPÚ), jehož cílem je upozornit na kvality architektury tohoto opomíjeného období. Výstavu zavřenou kvůli protipandemickým opatřením zpřístupnila knihovna zájemcům pomocí 3D vizualizace.

Odborníci prošli při výzkumu na pět set staveb. Výstava nabízí reprezentativní vizitku brutalismu, bruselského stylu i normalizační doby. Návštěvníky chce o moderní architektuře šedesátých a sedmdesátých let jednak informovat a jednak připomenout, co znamená pro současnost.

V uvolněných šedesátých letech pronikly po éře přejímání sovětských vzorů do české architektury nové tvary i materiály. „Obnova těchto staveb je daleko komplikovanější, protože řada z nich nese materiály, které se dnes už ani nevyskytují,“ poznamenává autorka projektu a generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.

Nedostatek údržby a mnohdy i necitlivé úpravy některé z objektů přivedly až do dnešního neutěšeného a nevzhledného stavu. Odborníci nyní hledali nové metody, jak stavby šetrně obnovovat, a přitom zachovat jejich autentičnost. „V případě oprav a sanací nemůžeme využít dnes běžné sanační materiály, protože ty vypadají jinak než původní povrch konstrukce,“ zmiňuje další úskalí člen výzkumného týmu Ondřej Anton z Vysokého učení technického v Brně.

Stačil by respekt

K tomu nejlepšímu z architektury šedesátých a sedmdesátých let patří podle výzkumu například středisko vodních sportů ve Ždáni, železniční stanice v Ostravě-Vítkovicích, smuteční síň ve Svitavách nebo Městské divadlo v Mostě. 

O výjimečnosti řady takových staveb ale veřejnost neví a lidé k nim nemají vztah. Navíc tyto objekty nesou stigma ideologie minulého režimu. „Lidé architekturu té doby nehodnotí z hlediska vlastní kvality, ale prizmatem vzpomínek. Ale u mladší generace, která není zatížena, sleduji, že k tomu dokáže přistupovat čistě a kvality vidí,“ podotýká historička architektury Radomíra Sedláková.

obrázek
Zdroj: ČT24

Najdou se i výjimky, například vysílač a horský hotel Ještěd. Vlaštovka hi-tech architektury je na rozdíl od většiny staveb ze stejné doby památkou. Ne všechna architektura, kterou odborníci v šedesátých a sedmdesátých letech považují za výjimečnou, musí být podle nich památkově chráněná, stačil by pouhý respekt k práci minulých generací. 

Kromě výstavy, která by měla ve virtuální podobě zůstat přístupná do konce června, mohou zájemci stavby ze zmíněného období najít také v Památkovém katalogu. Do této specializované veřejné databáze odborníci zařazovali ty, o něž se zajímali při výzkumu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...