V Rusku vyslýchají šéfa významného nakladatelství. Kvůli queer bestselleru

Ruská policie předvedla k výslechu generálního ředitele jednoho z největších ruských nakladatelství Eksmo Jevgenije Kapjeva. Vyšetřování zřejmě navazuje na případ související s ruským queer bestsellerem z letního tábora. Současné Rusko kriminalizuje šíření knih o sexuálních menšinách.

Nakladatelství Eksmo ve středu podle Reuters popřelo, že by došlo k jakýmkoliv „vyšetřovacím úkonům“, a uvedlo, že nebyly zabaveny žádné knihy. Potvrdilo ale, že generálního ředitele a další tři zaměstnance předvedla policie k výslechu. Zda byli zadrženi i formálně, jasné není. Podle ruského práva musí být obvinění vzneseno do 48 hodin od zadržení. Kreml se k případu nevyjádřil a ruský vyšetřovací výbor na žádost o komentář nereagoval, dodala Reuters.

O údajném zadržení ředitele a také prohlídkách v kancelářích společnosti v úterý informoval ruský list Kommersant s odvoláním na nejmenovaný zdroj v policii a rovněž státní agentura TASS. „S Kapjevem jsou prováděny vyšetřovací úkony,“ sdělil TASS nejmenovaný policista.

Obálka německého překladu vychází z původní obálky ruského vydání
Zdroj: Penguin/Blanvalet

Podle tisku jde o distribuci dvou beletristických knih z kategorie young adult. Román Léto v pionýrském šátku vyšel v roce 2021, ale odehrává se v sovětské éře v polovině osmdesátých let na letním táboře. Líčí přitažlivost, která se rozvíjí mezi šestnáctiletým Jurou a o málo starším táborovým vedoucím Voloďou. Chlapci jsou charakterovými opaky: zatímco impulzivní Jura je vnímán jako potížista, Voloďa má pověst vážného a přemýšlivého mladíka.

Vadí i pokračování příběhu po dvaceti letech s už dospělými hrdiny, které se ke čtenářům dostalo pod názvem O čem mlčí vlaštovka, případně později autorkami rozšířené a rozpracované do dvou knih.

Léto v pionýrském šátku už dříve popudilo konzervativní zákonodárce, zmiňuje nezávislý server Mediazona. Stejně jako dráždil původní nakladatel románu Popcorn Books, zaměřující se na queer beletrii pro mládež, ať už od ruských autorů, nebo překladovou.

Kremelské tažení proti LGBT

Popcorn Books v současnosti patří pod značku Eksmo, protože ta v něm získala před třemi lety většinový podíl právě v návaznosti na úspěch zmíněného bestselleru s queer tematikou. Letos v lednu Eksmo činnost Popcorn Books, které se stalo jedním z hlavních terčů kremelského tažení proti LGBT, ukončilo. S odůvodněním, že značka byla spojována „s širším kontextem, než je vydávání knih“.

Kapjev opakovaně veřejně hovořil o obtížích, kterým vydavatelé čelí v souvislosti s novými ruskými zákony, píše server Meduza. A to konkrétně s požadavkem zabraňovat „propagaci drog“, což znamenalo chtít po autorech, aby své knihy upravovali.

Kapjev vystudoval finance a management v Rusku, Švýcarsku a Spojených státech, uvádí vizitka, kterou zveřejnil Frankfurtský knižní veletrh, když byl šéf nakladatelství Eksmo hostem akce. Pod jeho vedením, píše se v ní dále, výrazně vzrostl v nakladatelství především podíl literatury faktu. Do ředitelského křesla usedl v roce 2018, v nakladatelství ale začal pracovat už o dekádu dříve.

Bestseller od „zahraničních agentek“

Léto v pionýrském šátku po svém vydání vyvolalo bouřlivé reakce zejména ze strany zastánců konzervativních hodnot, zároveň ale vzbudilo velký čtenářský zájem. Jen za první půlrok se knihy prodalo přes dvě stě tisíc výtisků. Statisícového nákladu se dočkaly ale oba romány a utržily desítky milionů rublů. Přeloženy byly do dalších jazyků, včetně angličtiny. Popularita navíc vzrostla díky fanouškovskému sdílení na TikToku.

Autorky Katerina Silvanovová a Jelena Malisová po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu raději opustily Rusko. Silvanová, rodačka z Charkova, se vrátila na Ukrajinu, Malisová se přestěhovala do Německa. Během nepřítomnosti je ruské ministerstvo spravedlnosti zapsalo na seznam takzvaných zahraničních agentů.

„Každá diktatura potřebuje vnějšího i vnitřního nepřítele. Jako vnějšího nepřítele si Moskva vybrala Ukrajinu a všechny země svobodného světa, které jí poskytují podporu. Jako vnitřního nepřítele si zvolila hnutí LGBTQ+,“ cituje Malisovou německé veřejnoprávní médium Deutsche Welle.

Šíření LGBT literatury, nebo chyba ve skladu?

List Kommersant v úterý s odkazem na deník Izvestija informoval, že vyšetřování má určit okruh osob, které vypracovaly údajný „plán šíření LGBT literatury mezi nezletilými“.

Aktuální výslechy souvisí podle zdrojů ruské agentury Interfax s případem z loňského května, v němž je stíháno osm lidí. To potvrdilo i samo nakladatelství s tím, že se to týká několika titulů, které vydalo nakladatelství Popcorn Books před fúzí s Eksmo.

Anglický překlad románu Léto v pionýrském šátku
Zdroj: Abrams

Několik desítek knih s LGBT obsahem nebylo zahrnuto do skladových záznamů a bylo prodáno během uzavření Popcornu, což vedlo k obvinění, vysvětluje vydavatelství. „Předpokládáme, že současné výslechy souvisejí s výpověďmi zaměstnanců Popcorn Books, kteří jsou v této věci obviněni,“ dodává.

Server Meduza s odvoláním na ruskou státní agenturu TASS v úterý napsal, že zadržení bývalí zaměstnanci Popcorn Books měli vyšetřovatelům vypovědět, že vedení Eksmo bylo zapojeno do „extremismu“.

Na začátku tohoto měsíce společnost Eksmo sdělila deníku RBC, že využívá umělou inteligenci a další metody k prověřování svého inventáře – který zahrnuje tři miliony titulů sahajících až do roku 1990 – na zakázaný obsah.

Až deset let vězení

Loni v květnu ruská policie zadržela desítku zaměstnanců nakladatelství Eksmo po razii podniknuté v rámci vyšetřování týkajícího se z ruského pohledu „propagandy LGBT“. Na případu podle ruských médií spolupracovaly ministerstvo vnitra, federální kriminální ústředna i tajná služba FSB.

Zatčeným podle The Moscow Times hrozí až deset let vězení. Podezření totiž zahrnuje i možné „verbování dalších osob do činnosti extremistické organizace“, jak ruské úřady označují v zemi zakázané „mezinárodní hnutí LGBT“, přestože žádné takové oficiální hnutí neexistuje.

Jiné ruské nakladatelství, Samokat, požádalo loni knihkupectví, aby stáhla z prodeje přes dvacet knih. Server Meduza tehdy upřesnil, že na seznamu jsou knihy pro děti i pro dospělé, například komiks o historii feminismu, příběh dívky prchající před válkou, román dotýkající se homosexuality i cestopis ruských autorek. Podle nejmenovaného knihkupce žádost o vyřazení knih nejspíše souvisela s obavami, že v těchto dílech by cenzoři mohli najít témata spojená s LGBT.

Jedno z petrohradských knihkupectví už dostalo pokutu 800 tisíc rublů (tehdy asi 223 tisíc korun) za „propagandu netradičních sexuálních vztahů a změny pohlaví“.

Rusko versus sexuální menšiny

Režim ruského vládce Vladimira Putina potlačuje práva lidí s menšinovou sexuální orientací. Šéf Kremlu se snaží vykreslit sexuální menšiny jako součást mravního úpadku Západu. V zemi je zakázaná „propagace netradičních sexuálních vztahů“.

Už v roce 2013 Rusko zakázalo propagaci „netradiční sexuální orientace“ mezi nezletilými. Po všeobecném zpřísnění poměrů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu rozšířený zákaz postihoval jakoukoliv takzvanou „propagandu LGBT“ v médiích, na internetu, v knihách a filmech. Nakonec nejvyšší soud označil za „extremistickou organizaci“ to, co Moskva nazývá „mezinárodním hnutím LGBT“.

Toto rozhodnutí z roku 2023 fakticky kriminalizovalo veškerou veřejnou prezentaci LGBTQ+, což vedlo k vlně zatýkání, uzavření podniků a stažení stovek titulů z ruských knihkupectví a knihoven, připomíná The Moscow Times.

Čistka se dotkla i překladů Žižeka či Collinsové

Sílící cenzura loni kromě knih s tématy souvisejícími se sexuálními menšinami LGBT zasáhla i díla vyhodnocená jako protiválečná nebo kritizující Kreml. Čistka se přitom dotkla také některých bestsellerů od západních autorů vydaných ruskými nakladatelstvími. Tamní distributor nařídil knihkupectvím, aby tato díla „vrátila, anebo zničila“.

Na seznam nežádoucí četby se dostala próza Sebevraždy panen od laureáta Pulitzerovy ceny Jeffreyho Eugenidese, texty slovinského filozofa Slavoje Žižeka, historická fantasy Vazač vzpomínek od Bridget Collinsové, knihy japonského romanopisce Rjú Murakamiho i publikace Davida Katze o historii hudebního žánru reggae.

„Je to známka morální paniky, která zachvátila trh,“ řekl tehdy BBC pod podmínkou anonymity zaměstnanec jednoho z knižních obchodů, které nařízení o stažení vybraných titulů obdržel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...