Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Nahrávám video

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.

„Skutečnost, že tu knihu za ta léta nikdo v češtině ještě nevydal, jde na vrub tomu, že to je kniha napsaná původně německy a vyšla mimo československé exilové struktury,“ míní nakladatelka Spiklenců Eva Jelínková.

Bruegelova próza vystihuje atmosféru v Československu poté, co moc převzali komunisté. Postupně rozkrývá pozadí vraždy komunistického funkcionáře. Atentát na vysokého představitele strany poskytl zástěrku k monstrprocesu s domnělou sítí spiklenců, obviněných i z tak závažných zločinů, jako je velezrada nebo špionáž ve prospěch cizích mocností.

„Román klade otázku, jakým způsobem reagovat v situaci, kdy nám svoboda mizí před očima,“ říká Jelínková. K českým čtenářům se kniha dostává v překladu Jiřího Stromšíka. „Je až těžké uvěřit, že byla napsána hned v roce 1949, že autor už tehdy tak přesně pochopil a do naprosto věrohodných detailů popsal mechanismus a fungování toho zrůdného, svou podstatou zločineckého režimu,“ upozorňuje překladatel.

Českou společnost nešetřil ani nesoudil

Děj se odehrává v čase Velikonoc roku 1949. V tu dobu žil už Bruegel v exilu. „Pozoroval, že politické čistky a s nimi související vykonstruované soudní procesy se v Československu rozjíždějí už naplno,“ podotýká Jelínková.

Spiklenci v původním názvu Verschwörer vyšli poprvé v Curychu v roce 1951, o rok později v Londýně. „Je unikátní v tom, že se jedná o velmi ranou recepci specifické české zkušenosti, v českých kulisách, kterou od soudobého česky píšícího autora opravdu nemáme,“ oceňuje na románu germanista a bohemista Václav Petrbok.

Román popisuje také postoje společnosti vůči postupující represi a potlačování svobody. „Autor československou poválečnou společnost nijak nešetří, nijak ji ale také nesoudí,“ dodává Jelínková. Spektrum reakcí odráží obálka knihy s výroky románových postav – od odbojářů po loajální oportunisty.

Z Vídně prchl do Prahy

Bruegel se narodil koncem devatenáctého století ve Vídni v židovské rodině jako Fritz Brügel, uváděn bývá i pod pseudonymy Bedřich Dubský či Wenzel Sladek. V Praze ale strávil část dospívání a v knize zmiňuje řadu konkrétních pražských míst, včetně třeba Verdunské ulice, kde pak později – ve třicátých letech – bydlel.

Do českého závětří tehdy uprchl po únorových bouřích v Rakousku, kde vystudoval (mimochodem disertaci obhájil na téma dějin soužití Němců a Čechů) a živil se jako divadelní kritik a novinář, ale kde jakožto aktivní sociální demokrat zůstat nemohl.

V té době totiž vrcholila v zemi vážná vnitropolitická krize. Vysocí politici se rozhodli pro nastolení autoritativní formy vlády. Po rozpuštění parlamentu a omezení občanských práv začal kancléř Engelbert Dollfuss budovat stát podle italského fašistického vzoru. Všechny politické strany včetně sociální demokracie byly zakázány. Ozbrojené střety v únoru 1934, jimž padlo za oběť několik set lidí, skončily porážkou sociálních demokratů. Autor sociální lyriky Bruegel o událostech napsal Únorovou baladu.

Nechtěl napomáhat „zkorumpované policejní diktatuře“

Ani v předválečné Praze se ale dlouho neohřál. Po mnichovské dohodě emigroval přes Paříž do Anglie. Během druhé světové války spolupracoval v Londýně s československou exilovou vládou, po jejím skončení se vrátil do Prahy a následně přijal vedení československé vojenské mise v Berlíně.

Svůj post opustil nedlouho poté, kdy byl ve vykonstruovaném soudním procesu k trestu smrti oběšením odsouzen významný představitel zahraničního protinacistického odboje generál Heliodor Píka.

Země „nesměřuje k socialismu, ale ke zkorumpované policejní diktatuře“, napsal v rezignačním dopise, v němž se také vyznává ze své příslušnosti k dělnickému hnutí, za jehož principy vždy bojoval, a prohlašuje, že jeho minulý život mu „zapovídá mlčet, nebo dokonce napomáhat současnému vývoji“.

Zvolil proto exil a fyzicky i psychicky zlomený dožil v Londýně. Zemřel v roce 1955.

Český překlad jeho románu Spiklenci se představí 28. května v pražském Centru Langhans. Diskusi s překladatelem doplní čtení ukázek v podání herce Miloslava Königa nebo ukázky autentických vzpomínek pamětníků z databáze Paměti národa. Kniha se rovněž stane součástí tuzemského programu na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, jehož je Česko letos čestným hostem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...