Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.

Eurovize vznikla v polovině padesátých let s cílem propojit poválečnou Evropu prostřednictvím hudby. „Je vidět, jak se míra toho, co je propagováno, posouvala. Od toho skutečně kulturního, písňového zázemí po současnost, kdy se i do písní promítá politický obsah,“ podotýká Cabadová Waisová.

V letošním ročníku je toho dokladem bojkot Izraele. Kvůli účasti židovského státu se k vynechání aktuálního ročníku rozhodlo pět zemí: Island, Irsko, Španělsko, Nizozemsko a Slovinsko. Spory o izraelskou účast v Eurovizi doprovázejí tuto akci poslední tři roky. Část zemí kritizuje ofenzivu v Pásmu Gazy. Ta začala po útoku teroristického hnutí Hamás na jih Izraele v říjnu 2023.

Nahrávám video

Mezinárodní písňová soutěž se prezentuje jako apolitická, za takovou by ji ale Cabadová Waisová neoznačila. „Když se podíváme třeba na minulé vítěze, tak je vidět, jak silně politická byla už v minulých deseti nebo dvaceti letech,“ upozornila.

Conchita Wurst nebo Džamala

Jako příklad zmiňuje v roce 2014 vítězství interpreta a drag queen Thomase Neuwirtha alias „vousaté zpěvačky“ Conchity Wurst. „Později dostal opakovaně ocenění za to, že propaguje hodnoty, které chrání LGBT komunitu. Účastnil se i pochodu Prague Pride,“ připomněla politoložka.

O dva roky později vzešla z hlasování napříč světem jako vítězka ukrajinská zpěvačka Džamala. Posluchače si získala písní 1944. „Její vítězství přišlo dva roky po ruském útoku a záboru Krymu a název písně odkazuje na genocidu, kterou provedl Stalin v roce 1944, když Sovětský svaz vysídlil krymské Tatary do Střední Asie,“ upřesnila Cabadová Weisová. Také Džamala je zčásti krymskotatarského původu. 

Zástupce Ukrajiny – folk-hiphopová formace Kalush Orchestra – vyhrál i v roce 2022, jen pár měsíců po zahájení plnohodnotné ruské invaze do sousední země. Rusko se zmíněného ročníku neúčastnilo, pořádající Evropská vysílací unie (EBU) rozhodla o vyřazení země s odkazem na možné ohrožení dobrého jména akce. Přitom nejprve k takovému kroku přistoupit nechtěla s argumentem, že Eurovize je kulturním, nikoliv politickým projektem.

Další podnět k diskuzi

Otázkou je, zda taková rozhodnutí – nebo bojkot kvůli účasti Izraele – mají na něco vliv. A to i vzhledem k tomu, že Eurovizi každoročně sledují miliony lidí nejen v Evropě, jíž se soutěž primárně týká. „Bojkot samotný spíše vede k tomu, že o té věci diskutujeme. Vnímání Irska nebo jiných bojkotujících zemí jako takových to neovlivňuje. Jejich postoj je znám dlouhodobě. Stačí, když se podíváme třeba na to, jak se projevují na zasedáních Evropské unie, když se hovoří o izraelsko-palestinském problému,“ zmínila Cabadová Waisová.

Podobné diskuze se vedly začátkem května i v souvislosti s výtvarným bienále v Benátkách. Kritiku na mezinárodní přehlídce umění přitáhla jak účast Izraele, tak návrat Ruska, které otevřelo vlastní expozici poprvé od začátku vojenského vpádu na Ukrajinu před více než čtyřmi roky. Pořadatelé bienále namítali, že výtvarná přehlídka má být místem pro dialog a „zahradou míru“, ne tribunálem.

Kde je hranice

Podle Cabadové Waisové je těžké stanovit hranici, kdy účastníky takových akcí vyřadit nebo zařadit. „Osobně souhlasím s tím, že ruští sportovci jsou vyřazováni z jednotlivých soutěží. A stran kultury – kultura vždycky byla a bude součástí nějakého politického, etnického či jiného projevu. Vyřazování z Eurovize nepovažuji za nejšťastnější moment, ale současně si to netroufám ani odsoudit,“ poznamenává expertka.

Upozorňuje, že soutěžící zpěváci a zpěvačky se často chápou politických témat sami a hlasování po jejich vystoupení je často podnícené politickými názory posluchačů. „Pro organizátory je opravdu velmi těžké zaujmout dobrý postoj, protože žádný dobrý postoj není. Těžko potom zabránit tomu, že zpěváci například využívají soutěž k tomu, aby propagovali určité politické postoje,“ uzavírá Cabadová Waisová. 

Jak moc se případně politika promítne do výběru letošního vítěze Eurovize, bude jasné už v sobotu 16. května. Zástupce Izraele se ve finále potká mimo jiné s českým zástupcem, zpěvákem Danielem Žižkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...